|
20. 9. 2005
O českém podraznictví v Alžírsku
přípodotek k článku Ondřeje Féra "Několik otázek k problému zahnívajícího rasismu"
Přístavní město Tanger (Tandžá) se nenachází v Alžírsku, nýbrž v Maroku. Když od toho odhlédnu, popisovaná příhoda se dle mé zkušenosti klidně mohla odehrát daleko spíš právě v tom Alžírsku. V Maroku možná díky delší tradici turistického ruchu jsem se s otevřeně nepřátelskými projevy nesetkával, píše Antonín Konečný a dodává: Strávil jsem několik let v Alžírsku mezi čs. experty, většinou lidmi s vysokoškolským vzděláním, ale jejich někdy až okázale nadřazené chování vůči místním se mi vůbec nelíbilo. |
|
Měl jsem pocit, že je to skoro něco jako naše "špecifikum", jakoby si tam našinec přijel léčit komplexy malosti a odreagovával se od doma běžné servility vůči lidem výše postaveným ve stranické hierarchii (popisuji dobu hluboké normalizace). Domácí byli "čičmundové", "černé huby" atd. Oblíbenou kratochvílí bylo zvaní domácích kolegů na večeři, kde jim byla servírována vepřová v rafinované úpravě, takže to nepoznali a pochutnali si na jídle pro muslimy zakázaném. Takovéto příhody pak byly dávány k dobru jako vynikající žerty, samozřejmě jen mezi "našinci". |
