Španělské město Albacete se rozhodlo, že bude sestavovat svůj roční rozpočet za účasti všech svých občanů, kteří o to projeví zájem, a letos už potřetí se tam podle takového rozpočtu hospodaří.

Pojďme se tedy nejdříve podívat, co to je vlastně Albacete. 156 000 obyvatel, od r. 1833 správní středisko stejnojmenné provincie na jihovýchodě Španělska, která je součástí autonomního vyššího územně správního celku Castilla-La Mancha. První zmínky pocházejí z 9. století, do 13. stol. bylo město arabské. Za španělské občanské války 1936-39 se postavilo na stranu republikánů, bylo zde vrchní vojenské velitelství a výcvikový tábor interbrigád. Albacete leží v teplé úrodné rovině mimo turistická centra. Oblast je známá vinařstvím a obilnářstvím (obilí se dříve mlelo ve větrných mlýnech, příběh Dona Quijota de La Mancha se odehrál nedaleko), význam zdejšího zemědělství však postupně klesá. Znalci jistě připomenou staletou slávu nožířského řemesla - dýky z Albacete jsou v branži pojmem, tradiční výroba se postupně modernizuje. Prameny uvádějí i průmysl potravinářský, oděvní a obuvnický. Nezaměstnanost je dost vysoká - na celkových 150 000 obyvatel připadá 20 000 lidí bez práce. (Glosa Jany Kalousové: Ve Španělsku teoreticky nezaměstnanost klesá, ale je to taková pravda -- nepravda, protože se vychází z počtu podepsaných smluv, jenže asi 90% smluv, co se podepíšou, je krátkodobých). Město je dopravním uzlem na trati španělských rychlovlaků AVE. Sídlí zde Univerzita Castilla-La Mancha, tisíce studentů studují převážně medicínu a technické obory. Ve městě byl založen vědecko-technologický park. Při rešerši na českých webech nejčastěji najdete zmínky o místním fotbalovém mužstvu (letos sestoupilo z 1. ligy) a o silničním okruhu se závody tahačů a motorek.

Městský úřad Albacete má starostu a 26 radních, na radnici jsou 3 strany: socialistická (PSOE), lidová (PP) a Izquierda Unida (IU - koalice malých levicových až komunistických stran). (Glosa Jany Kalousové: Klasická situace - takhle to vypadá ve všech větších městech, vedoucí strana buď PP nebo PSOE a pak nějaká malá koalice, v provinciích jako Katalánsko nebo Baskicko jsou ještě důležité nacionalistické strany.) Nyní je ve vedení radnice PSOE (volební období 2003 - 2007), z jejích kandidátů vzešel současný starosta Manuel Pérez Castello.

Práce na vytváření koncepce participativního rozpočtu Albacete začaly v roce 2002, od r. 2003 se takový rozpočet každoročně sestavuje a používá. Nejde o malé částky, konkrétně letos město hospodaří se 125 milióny eur, loni to bylo 138 mil.

Organizace vytváření participativního rozpočtu, alespoň podle dostupných zdrojů, vypadá dosti složitě. Město pro tento účel vytvořilo poradní orgán pod názvem Participativní fórum (PF), který zahrnuje 8 různých dílčích orgánů (o některých viz níže), vypracovalo podrobné stanovy PF a ke každému rozpočtu se přijímají obsáhlé zásady, které věcně stanoví, do kterých oblastí by měly přednostně směřovat městské peníze. (Např. v r. 2004 těch oblastí byla skoro stovka.) Hlavním orgánem PF je plénum, které se schází dvakrát ročně. Do PF se registrují především místní organizace - k účasti na PF je zváno všech 468 (!) organizací se sídlem ve městě. Tyto organizace mají právo navrhnout plénu své kandidáty do rozpočtové rady (27 členů) a předkládat své rozpočtové návrhy. Např. při vytváření rozpočtu pro rok 2003 předložilo 118 organizací asi 2000 návrhů.

Uvádím úplný výčet oblastí participace, za něž se registrují jednotlivé organizace - účastníci PF:

(Glosa Jany Kalousové: Všechny ty asociace a různé spolky jsou všude ve Španělsku, každé město má nejméně jedno občanské sdružení "za cokoli", za lepší školu, přírodu, za zrušení či založení toho či onoho, za podporu kol, za zlepšení života seniorů, mladých, postižených... Myslím, že celkově ta občanská angažovanost tady je mnohem větší než v ČR.)

Pléna participativního fóra se mohou - vedle zaregistrovaných organizací - účastnit i jednotliví občané, ale jejich hlas je jen poradní, mohou podávat rozpočtové návrhy, ale nemohou volit členy jednotlivých struktur PF - toto právo je vyhrazeno zástupcům organizací.

Jak už bylo řečeno, PF volí rozpočtovou radu a rada si volí svoje "exekutivní orgány", tj. předsednictvo (5 členů) a koordinátora (na 1 rok). Rada organizuje dílčí fóra, za zmínku stojí tématická fóra podle oblastí činnosti zaregistrovaných organizací a územní fóra zabývající se problematikou územních obvodů, okrsků a městských částí Albacete.

Povinností rozpočtové rady je komunikovat s jednotlivými politickými frakcemi v zastupitelstvu města, prezentovat jim své rozpočtové nábrhy, ale také se zabývat těmi návrhy, které vzejdou ze samotného zastupitelstva.

Návrh rozpočtu rada předkládá zastupitelstvu, které o něm hlasuje. Zde je asi nutno zdůraznit, že stanovy definují PF jako "poradce Městského úřadu Albacete". Přesto je role PF silná. PF dohlíží na sestavování a plnění rozpočtu, a to i na straně příjmů, protože má právo navrhovat také městské poplatky a daně. Jestliže se některé části rozpočtových zásad v běžném roce nepodaří realizovat, PF je znovu navrhne do rozpočtu na další rok.

Pokud jde o konkrétní znění rozpočtových zásad (možná by bylo přesnější použít pojmu "rozpočtové priority", protože jde o nekvantifikovaný výčet oblastí, kam mají městské peníze směřovat), měl jsem k dispozici zásady návrhu rozpočtu na rok 2004. Není snad potřeba uvádět zde tu necelou stovku oblastí, které byly do zásad zahrnuty. Sama rozpočtová rada to komentovala tak, že nakonec použila všechny návrhy, které nebyly ve vzájemném rozporu s jinými. Za důležité však lze považovat zobecnění, které PF definovalo čtyřmi body "modelu města, o který usiluje":

Asi bude na místě uvést, že Albacete zdaleka není jedinou obcí v Evropě, která se pokouší o zavedení prvků přímé demokracie. Ve Španělsku a ve Francii se již dá najít více příkladů občanské participace. Mediálně známější je příklad brazilského Porto Alegre, i když ten je principiálně odlišný, protože v Porto Alegre participace řeší problém jak poskytnout základní životní potřeby nejchudším z chudých. V evropských obcích a městech zavádějících tento model se na jejich řízení podílejí představitelé všech skupin obyvatel. Jde o obce plně integrované do vyspělé Evropy, které jsou často přirozenými centry a "tahouny" rozvoje svých regionů. Je to náročnější na celkový sociání konsensus, zato však na jeho výsledcích participují skutečně všichni. Zatím se mi nepodařilo najít odpověď na otázku, proč zrovna Albacete se vydalo na tuto nesnadnou cestu, čím se odlišuje od jiných evropských měst, jaké tradice, specifické zájmy nebo vlastnosti občanů, společenské klima, vlivy osobností, aktuální místní problémy nebo jiné faktory podmiňují úspěch zavádění občanské participace. To by však nemělo bránit přemýšlení o tom, zda a jak příklady jako je tento mohou být inspirujícími pro naše podmínky. Jestliže tyto řádky někomu poslouží jako námět k jejich tvůrčímu rozvinutí, pak splní svůj účel.

Odkazy na použité podklady, většinou ve španělštině:

http://www.blisty.cz/art/16494.html

http://www.world-wide-democracy.net/Wiki/SpainLinks

http://www.albacete.com/

http://www2.amialbacete.com/pparticipativo/index.php

Autor tohoto článku Jindřich Kalous je příznivcem Hnutí za přímou demokracii.