20. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 6. 2005

O přímé demokracii:

Albacete

Tak tedy Albacete.

S rozpaky musím přiznat deficit vlastních nezprostředkovaných znalostí o tématu, do kterého se dnes chci pustit. Domnívám se však, že jde o téma vysoce aktuální, zejména ve světle posledního vývoje v Evropské unii, totiž o praktický příklad aplikace zásad participativní demokracie na úrovni obecní samosprávy.

Na téma tohoto článku mě upozornil a odkazy na podklady dodal Jiří Polák, člen Hnutí za přímou demokracii.

Článek by nemohl vzniknout bez pomoci mé dcery Jany Kalousové, studentky hispanistiky na Masarykově univerzitě v Brně, která již několik let pendluje mezi jižní Moravou a Katalánskem. Byla to ona, kdo přeložila ze španělštiny výchozí texty, opatřila je aktuálními glosami a poskytla mi základní informaci o reáliích života v současném Španělsku.

Španělské město Albacete se rozhodlo, že bude sestavovat svůj roční rozpočet za účasti všech svých občanů, kteří o to projeví zájem, a letos už potřetí se tam podle takového rozpočtu hospodaří.

Pojďme se tedy nejdříve podívat, co to je vlastně Albacete. 156 000 obyvatel, od r. 1833 správní středisko stejnojmenné provincie na jihovýchodě Španělska, která je součástí autonomního vyššího územně správního celku Castilla-La Mancha. První zmínky pocházejí z 9. století, do 13. stol. bylo město arabské. Za španělské občanské války 1936-39 se postavilo na stranu republikánů, bylo zde vrchní vojenské velitelství a výcvikový tábor interbrigád. Albacete leží v teplé úrodné rovině mimo turistická centra. Oblast je známá vinařstvím a obilnářstvím (obilí se dříve mlelo ve větrných mlýnech, příběh Dona Quijota de La Mancha se odehrál nedaleko), význam zdejšího zemědělství však postupně klesá. Znalci jistě připomenou staletou slávu nožířského řemesla - dýky z Albacete jsou v branži pojmem, tradiční výroba se postupně modernizuje. Prameny uvádějí i průmysl potravinářský, oděvní a obuvnický. Nezaměstnanost je dost vysoká - na celkových 150 000 obyvatel připadá 20 000 lidí bez práce. (Glosa Jany Kalousové: Ve Španělsku teoreticky nezaměstnanost klesá, ale je to taková pravda -- nepravda, protože se vychází z počtu podepsaných smluv, jenže asi 90% smluv, co se podepíšou, je krátkodobých). Město je dopravním uzlem na trati španělských rychlovlaků AVE. Sídlí zde Univerzita Castilla-La Mancha, tisíce studentů studují převážně medicínu a technické obory. Ve městě byl založen vědecko-technologický park. Při rešerši na českých webech nejčastěji najdete zmínky o místním fotbalovém mužstvu (letos sestoupilo z 1. ligy) a o silničním okruhu se závody tahačů a motorek.

Městský úřad Albacete má starostu a 26 radních, na radnici jsou 3 strany: socialistická (PSOE), lidová (PP) a Izquierda Unida (IU - koalice malých levicových až komunistických stran). (Glosa Jany Kalousové: Klasická situace - takhle to vypadá ve všech větších městech, vedoucí strana buď PP nebo PSOE a pak nějaká malá koalice, v provinciích jako Katalánsko nebo Baskicko jsou ještě důležité nacionalistické strany.) Nyní je ve vedení radnice PSOE (volební období 2003 - 2007), z jejích kandidátů vzešel současný starosta Manuel Pérez Castello.

Práce na vytváření koncepce participativního rozpočtu Albacete začaly v roce 2002, od r. 2003 se takový rozpočet každoročně sestavuje a používá. Nejde o malé částky, konkrétně letos město hospodaří se 125 milióny eur, loni to bylo 138 mil.

Organizace vytváření participativního rozpočtu, alespoň podle dostupných zdrojů, vypadá dosti složitě. Město pro tento účel vytvořilo poradní orgán pod názvem Participativní fórum (PF), který zahrnuje 8 různých dílčích orgánů (o některých viz níže), vypracovalo podrobné stanovy PF a ke každému rozpočtu se přijímají obsáhlé zásady, které věcně stanoví, do kterých oblastí by měly přednostně směřovat městské peníze. (Např. v r. 2004 těch oblastí byla skoro stovka.) Hlavním orgánem PF je plénum, které se schází dvakrát ročně. Do PF se registrují především místní organizace - k účasti na PF je zváno všech 468 (!) organizací se sídlem ve městě. Tyto organizace mají právo navrhnout plénu své kandidáty do rozpočtové rady (27 členů) a předkládat své rozpočtové návrhy. Např. při vytváření rozpočtu pro rok 2003 předložilo 118 organizací asi 2000 návrhů.

Uvádím úplný výčet oblastí participace, za něž se registrují jednotlivé organizace - účastníci PF:

  • občanská sdružení
  • spotřebitelské organizace
  • kulturní spolky
  • sdružení tělesně postižených
  • vzdělávací a výchovné spolky
  • podnikatelské svazy
  • sdružení pro rodinu a děti
  • migrantské organizace (Glosa Jany Kalousové: Co se týče přistěhovalectví, za posledních 15 let se ve městě velmi zvýšil počet ilegálních imigrantů, hlavně ze Sev. Afriky a Lat. Ameriky, dále velké množství Ukrajinců, Rusů a jiných slovanských národů, situace je srovnatelná jako v celém Španělsku: Větší přistěhovalectví je ve velkých městech, na venkov přišli nejprve do zemědělství a už se usadili.)
  • mládežnické organizace
  • spolky seniorů
  • environmentalisté
  • ženské spolky (Glosa Jany Kalousové: K tomu bych dodala, že situace žen je tu aktuální problém více než v ČR, existují různé spolky za ochranu a práva žen, protože teď je "v módě" domácí násilí a skoro každý den jsou tu zprávy o nějaké zabité manželce nebo přítelkyni.)
  • odborové organizace
  • organizace solidarity s 3. světem
  • sportovní kluby
  • jiné
  • (Glosa Jany Kalousové: Všechny ty asociace a různé spolky jsou všude ve Španělsku, každé město má nejméně jedno občanské sdružení "za cokoli", za lepší školu, přírodu, za zrušení či založení toho či onoho, za podporu kol, za zlepšení života seniorů, mladých, postižených... Myslím, že celkově ta občanská angažovanost tady je mnohem větší než v ČR.)

    Pléna participativního fóra se mohou - vedle zaregistrovaných organizací - účastnit i jednotliví občané, ale jejich hlas je jen poradní, mohou podávat rozpočtové návrhy, ale nemohou volit členy jednotlivých struktur PF - toto právo je vyhrazeno zástupcům organizací.

    Jak už bylo řečeno, PF volí rozpočtovou radu a rada si volí svoje "exekutivní orgány", tj. předsednictvo (5 členů) a koordinátora (na 1 rok). Rada organizuje dílčí fóra, za zmínku stojí tématická fóra podle oblastí činnosti zaregistrovaných organizací a územní fóra zabývající se problematikou územních obvodů, okrsků a městských částí Albacete.

    Povinností rozpočtové rady je komunikovat s jednotlivými politickými frakcemi v zastupitelstvu města, prezentovat jim své rozpočtové nábrhy, ale také se zabývat těmi návrhy, které vzejdou ze samotného zastupitelstva.

    Návrh rozpočtu rada předkládá zastupitelstvu, které o něm hlasuje. Zde je asi nutno zdůraznit, že stanovy definují PF jako "poradce Městského úřadu Albacete". Přesto je role PF silná. PF dohlíží na sestavování a plnění rozpočtu, a to i na straně příjmů, protože má právo navrhovat také městské poplatky a daně. Jestliže se některé části rozpočtových zásad v běžném roce nepodaří realizovat, PF je znovu navrhne do rozpočtu na další rok.

    Pokud jde o konkrétní znění rozpočtových zásad (možná by bylo přesnější použít pojmu "rozpočtové priority", protože jde o nekvantifikovaný výčet oblastí, kam mají městské peníze směřovat), měl jsem k dispozici zásady návrhu rozpočtu na rok 2004. Není snad potřeba uvádět zde tu necelou stovku oblastí, které byly do zásad zahrnuty. Sama rozpočtová rada to komentovala tak, že nakonec použila všechny návrhy, které nebyly ve vzájemném rozporu s jinými. Za důležité však lze považovat zobecnění, které PF definovalo čtyřmi body "modelu města, o který usiluje":

  • rovnoprávnější město, které by překonalo jakýkoli druh diskriminace nebo nespravedlivého zacházení;
  • město, které se rozvíjí udržitelným způsobem, aby se kvalita života a zdraví nezakládala na destrukci nebo vyčerpání zdrojů;
  • město s úřady blízkými občanu, s vyšší kvalitou služeb a lepší správou zdrojů;
  • město, které se solidárně zabývá místními i globálními nespravedlnostmi.
  • Asi bude na místě uvést, že Albacete zdaleka není jedinou obcí v Evropě, která se pokouší o zavedení prvků přímé demokracie. Ve Španělsku a ve Francii se již dá najít více příkladů občanské participace. Mediálně známější je příklad brazilského Porto Alegre, i když ten je principiálně odlišný, protože v Porto Alegre participace řeší problém jak poskytnout základní životní potřeby nejchudším z chudých. V evropských obcích a městech zavádějících tento model se na jejich řízení podílejí představitelé všech skupin obyvatel. Jde o obce plně integrované do vyspělé Evropy, které jsou často přirozenými centry a "tahouny" rozvoje svých regionů. Je to náročnější na celkový sociání konsensus, zato však na jeho výsledcích participují skutečně všichni. Zatím se mi nepodařilo najít odpověď na otázku, proč zrovna Albacete se vydalo na tuto nesnadnou cestu, čím se odlišuje od jiných evropských měst, jaké tradice, specifické zájmy nebo vlastnosti občanů, společenské klima, vlivy osobností, aktuální místní problémy nebo jiné faktory podmiňují úspěch zavádění občanské participace. To by však nemělo bránit přemýšlení o tom, zda a jak příklady jako je tento mohou být inspirujícími pro naše podmínky. Jestliže tyto řádky někomu poslouží jako námět k jejich tvůrčímu rozvinutí, pak splní svůj účel.

    Odkazy na použité podklady, většinou ve španělštině:

    http://www.blisty.cz/art/16494.html

    http://www.world-wide-democracy.net/Wiki/SpainLinks

    http://www.albacete.com/

    http://www2.amialbacete.com/pparticipativo/index.php

    Autor tohoto článku Jindřich Kalous je příznivcem Hnutí za přímou demokracii.

                     
    Obsah vydání       20. 6. 2005
    20. 6. 2005 Kouření konopí vyvolává u některých teenagerů psychotické stavy
    20. 6. 2005 Európsky tiger z matematického bublifuku Andrej  Sablič
    20. 6. 2005 Digitalizace: Kdo, když ne my? Kdy, když ne teď? Štěpán  Kotrba
    20. 6. 2005 ČT se vrátila do postavení servilního prostředníka Bohumil  Kartous
    20. 6. 2005 The unexamined life is not worth watching Jan  Čulík
    20. 6. 2005 Lafontainův pokus o comeback Richard  Seemann
    19. 6. 2005 Amerika usiluje o likvidaci připravované dohody o podnebných změnách
    19. 6. 2005 Evropská demokratická strana vyzvala k obnově evropského politického projektu Josef  Brož
    20. 6. 2005 Francie znovu řeší šátky ve školách Simone  Radačičová
    20. 6. 2005 Liberalismus a sociální soudržnost Michael  Kroh
    20. 6. 2005 Michael  Marčák
    20. 6. 2005 Ekonomie versus etika Jindřich  Kalous
    20. 6. 2005 Rasismus v Čechách trvá Jiří  Staněk
    20. 6. 2005 O rasismu Romů
    20. 6. 2005 Michael  Marčák
    20. 6. 2005 Pár slov o otcovství aspoň po Dnu otců! Ivo V. Fencl
    18. 6. 2005 Ukřižovaná jeptiška zemřela při "vymítání ďábla"
    20. 6. 2005 Albacete Jindřich  Kalous
    17. 6. 2005 Katalog hádek Zdena  Bratršovská, František  Hrdlička
    17. 6. 2005 Přepisování dějin a prožitkoměr milionů Jiří  Staněk
    17. 6. 2005 Dálnice D8 a České středohoří: (re)kapitulace Martin  Škabraha
    16. 6. 2005 O privatizaci deníku Mladá fronta Marta  Vildová
    14. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
    8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
    22. 11. 2003 Adresy redakce