26. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 5. 2005

Revizionismus a oportunismus

Boris Cvek ve svém zahořklém příspěvku Není omluva jako omluva přirovnává 2000 let budování civilizačního řádu křesťanskými církvemi a 2000 let z toho vyplývajících krvavých válek k obdobě, která trvala jedno století, také budovala nový řád a byla také krvavá. Je mnohde až dodnes. Možná je jeho hořkost oprávněná, přesto se dnes s křesťany "baví" i ateisté.

Ačkoliv se křesťané stále hlásí k jezuitskému řádu, nepřipomínají jim na každém kroku ponížené, umučené útrpným právem, popravené a zavražděné. Ve jménu Krista. Ve jménu jedné víry. Ve jménu jednoho chápání víry. Dnes se tolerancí pokoušíme zakrýt či překonat rozpory - a nebo je alespoň nezdůrazňovat.

Globalizace spolu s rozvojem informačních a komunikačních technologií totiž zmenšila náš svět a přiblížila nám i ty jeho nejvzdálenější kouty. Snažíme se pochopit našimi, evropskými civilizačními východisky a evropským pojetím majetku a vlastnictví arabské obyvatele Palestiny, ponížené, vykořeněné a zahnané do ghet či vyhnanství . V televizi je vidíme denně a blíž jim přitom nejsme. Pleteme si je zároveň se sunnity a šíity Iránu či Iráku, o jejichž náboženství ani kulturních kořenech také nevíme téměř nic. Kdo z vás četl Knihu? Snažíme se pochopit a podpořit tibetské mnichy (kupováním vonných tyčinek....) aniž jsme si stihli uvědomit ulrakonzervativní charakter jejich náboženství. Kdo z vás ale studoval toto náboženství v jeho přirozeném prostředí a kultuře, aby pochopil jeho poselství? Pro koho z vás je dalajláma něčím jiným, než mediální celebritou a občasným kamarádem jednoho absurdního dramatika? Snažíme se o mnoho a stále nechápeme nic. Nevíme nic. Nevíme ani, že nic nevíme.

A tudíž jsme na svou civilizační převahu hrdí. Jsme hrdí na své hi-tech bomby, mikrovlnky, auta... Krišnovo poselství se nám redukovalo na pobíhající a do bubínků tlukoucí mladíky v lososových řízách. České ženy, které přijaly pod vlivem svých svalnatých partnerů Alláha a chodí na nákup do Carrefouru zahalené šátky, považuje část populace za potencionální teroristické nebezpečí. A dědům s vyznamenáními na prsou na 1. máje spílají polofašističtí mladíčci do zločinců, i když mnohým z nich jejich víra v dobrou věc dala sílu zvítězit na nacisty. I když mnohým z nich vděčí ti mladíčci za osvobození Prahy.

O 1. máji, který do Evropy přišel jako emancipační dělnický a odborový svátek z "pokrokové" Ameriky se část mladých vyjadřuje pohrdlivě, stejně jako o antifašismu dědů a někdy i otců. Proč nemít Čechy jen pro Čechy? O internacionální levici a jejích ideálech, které Evropě i Americe daly v první polovině minulého století převážnou většinu moderní literatury, designu a architektury se dnes Boris Cvek vyjadřuje jen s pohrdáním. Stejně jako se vyjadřovali jiní v minulosti s pohrdáním o ideálech, které jsou jemu blízké. Pomáhá to? Ale byli všichni, kteří kdy v historii či současnosti chtěli beztřídní společnost stejně bezcharakterní vrazi, jako všichni, kteří kdy v historii chtěli společnost, v níž by se naplnily ideály Nazaretského?

Cvek se ptá, co komunistům zbude z komunismu, jestliže odmítnou krvavou revoluci spolu s diktaturou proletariátu? Odpovím mu. Idea emancipace člověka cestou byť radikálního odmítnutí otroctví ve všech jeho podobách, ty nejmodernější liberálně ekonomické nevyjímaje. Je to v rozporu s ideály křesťanství? Odmítnutí nadvlády peněz nad smyslem existence společnosti. Je to v rozporu s ideály křesťanství? Snaha po sociální spravedlnosti nejen v Česku, Německu nebo kdekoliv jinde v Evropě, ale i na Filipínách či v Indii, v Mexiku, Togu či Bolívii. Je to v rozporu s ideály křesťanství? A to jsou ideály, které jsou vlastní celé levici, nejen komunistům. Jsou to ideje pokroku. Jsou vlastní socialistům, sociálním demokratům, jsou vlastní i křesťansko sociálním proudům, jsou vlastní i levicovým liberálům. Jen v cestách k dosažení ideálu se liší jedni od druhých. Jen v míře radikalismu, dané mnohdy snesitelností či nesnesitelností vlastního údělu. Sociální revoluce může mít i křesťanské kořeny, jak dokazují - v Česku většinou neznámí - teologové osvobození z Jižní Ameriky...

Cvek napadá KSČ jako stranu, k níž se dnešní komunisté hlásí. To je stejné, jako by napadal křesťanskou církev minulosti, k jejímuž odkazu se hlásí dnešní křesťané - se vší kritičností a odstupem vůči jejímu radikalismu - jejím prohřeškům proti dnešní rozvolněné, sekulární morálce, křesťanská pravidla přestupující každý den. KSČ včerejška není KSČM dneška. Není a být nemůže, protože geopolitická situace je jiná. Protože úroveň společnosti je jiná. Protože úroveň poznání je jiná. Křesťanská církev v minulosti podporovala hamižnost a zneužívání moci. Proti přikázáním. Křesťanská církev podporovala otroctví. Proti přikázáním. Křesťanská církev podporovala antisemitismus. Proti přikázáním. Blahoslaveni usměvaví na podpálené hranici... Křesťanská církev má na rukou krev historie stejně, jako jiné mocenskopolitické formace. Proti přikázáním. A přesto jsou slova evangelií útěchou a moudrostí předávanou z generace na generaci - mnohým až po dnešek. Přestože je moudrost předků vykoupená krví, je to moudrost předků. A je naším poučením. Pokud se chceme poučit z minulosti. Odsoudit minulost je snadné.

Na čtyři vás nyní houfy dělím, křesťanský lide. První jste, kteříž světlem evangelium právě osvíceni a v Krista vkořeněni byvše, v vichřici předešlého pokušení bez vyvrácení jste ostáli. Druzí, kteříž mdlejší byvše klesli jste, a však pádu svého litujete a povstati žádáte. Třeli mrtvělí, na obě nohy kulhající, jimž vše jedno jest. Čtvrtí, kteříž jste se od dětinství papežstva, jiného neznajíce, drželi. Patrně [o] houfu Jidášů proklatých, kteří dobrovolně, vědomě, zoufale od poznalé pravdy odpadše, jí se protivili a rouhali, jiných věřících vražedně trápiti pomáhali, nic mluviti nebudu, proto že Písma za ně se modliti brání. Božímu soudu tedy poručeni buďte, a k tomu láska naději míti velí, že takoví nemnozí jsou, a kteří jsou, strach, že je zachvátí prchlivost hněvu Božího, než jich napomenutí číkoli dojíti moci bude.

J. A. Komenský: Haggaeus redivivus - Napomenutí k lidu křesťanskému ZDE

Boris Cvek jako křesťan vyzývá k zapalování hranice, aniž by vzpomněl slov Jana (8 7-10) "Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem". Závidím mu jeho odvahu k příkrému soudu... Protože "...oni uslyševše to, a v svědomích svých obvinění byvše, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a ta žena u prostřed stojeci."

                 
Obsah vydání       26. 5. 2005
25. 5. 2005 Amnesty International odmítla americký postoj k lidským právům
26. 5. 2005 Policejní násilí, diskriminace Romů a nedostatečná péče o mentálně postižené osoby
25. 5. 2005 Vlády nedodržují své sliby chránit lidská práva
26. 5. 2005 Na Havanu! Zdeněk  Jemelík
26. 5. 2005 Demokracie a svoboda Milan  Valach
26. 5. 2005 Cha-li Po-tche, a to ostatní Petr  Fiala
26. 5. 2005 Autem je to levnější než MHD, vzkazují radní
26. 5. 2005 Stella Zázvorková byla v roce 1968 též kandidátkou na československého prezidenta Karel  Mašita
26. 5. 2005 Přisluhovači zla nejsou bez viny Jan  Bláha
26. 5. 2005 To je i na mě moc
26. 5. 2005 Revizionismus a oportunismus Štěpán  Kotrba
26. 5. 2005 Odmítám, že bych vyzýval k zapalování hranic Boris  Cvek
26. 5. 2005 Svůdníci, v Česku to máte zpičítáno! aneb Co Škvorecký netušil František  Schilla
26. 5. 2005 Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny?
25. 5. 2005 V současné společnosti nejsou nové myšlenky
25. 5. 2005 Nechceme u Slavkova radar NATO!
25. 5. 2005 Slavkov: Pro pana náčelníka generálního štábu
25. 5. 2005 Můj otec je tedy prase Luděk  Staněk
25. 5. 2005 Není omluva jako omluva Boris  Cvek
25. 5. 2005 1989: Omluva KSČ občanům
25. 5. 2005 Naděje, jistoty, antiliberálové Pavel  Urban
25. 5. 2005 Inspirativní liberál Karel Marx Michael  Kroh
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Promění žena mužský svět agresivní tržní společnosti, anebo tomu bude naopak? Petr  Sak
25. 5. 2005 Cílem socialismu je posílení moci společnosti nad ekonomikou Erik Olin Wright
25. 5. 2005 Wright v Praze: Moc, nerovnost, vykořisťování a sociální třídy Martin  Brabec
24. 5. 2005 Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu Jiří  Jírovec
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005