18. 4. 2005
K mému studiu na Tchaj-wanu:Malý tchaj-wanský slovníčekSamozřejmě, mohlo by se vám stát, že na globalizovaném, výrobky i službami přeplněném trhu nedokážet nabídnout nic, co by bylo easy, real, soft, smart, cheap či free, nebo alespoň něco z toho.
V takovém případě se zavřete doma (pokud ještě nějaký domov máte) a čekejte na to, až vás majitel bytu, finanční úřad nebo někdo jiný nechá vystěhovat. Na trh ale rozhodně nechoďte, byla by to zrtráta peněz i času.
|
I. slova, která se vyplatíSoučasný Tchaj-wan je dost zvláštní místo: Je sice významnou součástí světového dění a globální ekonomiky, ty sem ale zasahují jen jaksi nepřímo, jako by vzdáleně, jako by ozvěnou. Hesla amerických politiků a slogany anglicky namluvených reklam tu jsou sice slyšet na každém kroku, ale jen málokteré anglické slůvko probublá čínštinou až k uchu tchaj-wanského posluchače. Některým slovům se to ovšem podaří. Jsou to ta nejúspěšnější. Jsou to ta, která přestala být pouhým nosičem, prostředkem ke sdělení informace, ale která se sama stala informací. Inzerenti služeb a zboží všeho druhu se na ně upínají v naději, že jim slova pomohou s úspěchem. Dával jsem si delší dobu pozor na to, která slova to jsou: Vyšlo mi, že pokud byste chtěli být na trhu úspěšní, měli byste rozhodně nabízet něco, co by především bylo easy (snadné). Easy je tu totiž vše -- ve městě je Easy Mall, podchod, kterým můžete projít část města v blízkosti tchaj-pejského vlakového nádraží. Tričko, které jsem si nedávno koupil, bylo Easy Shirt. Taky životní způsob, který je tu teď v módě, je easy style. (Spočívá to v tom, že je vám pokud možno všechno jedno; skromnost není namístě, ano, Češi stutečně významně předstihli dobu!) Ale hlavně, po vás se chce, abyste byli easy -- ve většině inzerátů, které tu jsou, se hledají výhradně easy-going persons, tedy lidé, s kterými to jde snadno, jsou uvolnění nedělají potíže. Pokud by jste totiž nebyli easy-going person, jen obtížně najdete pracovní místo. Taky bydlení jako easy-going person najdete snáz. Pokud by se vám ale stalo a z nějakého důvodu by jste nebyli easy-going, nebo pokud byste byli rovnou potížisty, neztrácejte hlavu, zkuste nabízet něco, co by bylo real (reálné, skutečné); není to sice ideální situace, za pokus to ale ještě stojí. Tak, budete-li psát román, nepište prostě příběh (story); je třeba napsat skutečný příběh, real story. Budete-li nabízet kurz angličtiny, nestačí prostě nabízet angličtinu -- English - anglicky tu totiž učí kde kdo, a vy se budete jen těžko prosazovat -, je třeba nabízet real English! Budete-li mít problém, můžete o něm jen tak mluvit. Taky můžete chodit a seznamovat s ním své známé; budete-li ovšem mít real problem, nezbývá vám, než ho řešit! Já, který prožil část svého života v době reálného socialismu, nemám ke slovu real důvěru. Pokud byste sdíleli moji skepsi a o slovo real neprojevili zájem, mohlo by vám to projít, pokud byste ovšem nabízeli něco, co by bylo soft (měkké). Měkká může být nejen například přikrývka -- nedávno jsem si tu jednu koupil, byla mi prodána právě se s sdělením, že je soft -, ale taky třeba ekonomika -- časté výtky vůči ekonomice pevninské části Číny směřují právě k tomu, že není dost soft [viz např. Will Hutton v článku 'Confucian` capitalism: the genie is out of the bottle ('Konfuciánský` kapitalismus: džin je z láhve venku), otištěném původně britským The Observer, publikovaném též na serveru www.taipeitimes.com 29.3. 2005.] Je samozřejmě možné, že se soft budete mít z nějakého důvodu problém, tedy ne se slovem, ale s tou věcí samou, aby byla dost soft, a ne problem, ale real problem. V takovém případě uděláte dobře, budete-li jednat smart (chytře). To už je ale opravdu jedna z posledních možností, která vám ještě zbývá. Pokud byste totiž nebyli ani smart, věci, které nabízíte, nabízejte aspoň cheap (levně), ne-li rovnou free (zadarmo). Samozřejmě, mohlo by se vám stát, že na globalizovaném, výrobky i službami přeplněném trhu nedokážet nabídnout nic, co by bylo easy, real, soft, smart, cheap či free, nebo alespoň něco z toho. V takovém případě se zavřete doma (pokud ještě nějaký domov máte) a čekejte na to, až vás majitel bytu, finanční úřad nebo někdo jiný nechá vystěhovat. Na trh ale rozhodně nechoďte, byla by to zrtráta peněz i času. Vedle slov, která se tu prosadila, jsou ovšem i slova, která mi tu naopak chybí. Jako příklad bych uvedl KISS principle. Akronym Keep It Simple, Stupid! tedy 'udělej to jednoduché, pitomče`, si Tchaj-wanci - na rozdíl od Japonců, kteří s ním dobyli svět -- k vlastní škodě, neosvojili. Dokonce bych řekl, že málokteré úsloví vystihuje mentalitu tohoto ostrova lépe než české 'Proč to dělat jednoduše, když to jde složitě`. Škoda, že tu tak málo lidí umí česky! Zpátky k úspěšným slovům: Nedávno nás, studenty, náš lektor japonštiny bavil historkami z Japonska: Byl prý v obchodě, přestala jít elektřina, a prodej se zastavil. Ptal se prodavaček, proč neprodávají -- my, prý, neumíme; ukázalo se, že prodavačky zapomněly počítat. A tak, po vzoru Haliny Pawlovské, zakončím jednou radou na závěr: Nepůjdete-li na trh a s vědomím, že jste si neosvojili žádný z výše uvedených pojmů a že jste sto let za opicemi zůstanete doma, nezoufejte -- budete-li dostatečně vytrvalí, možná se dočkáte - svět vás časem dožene! II. Ťie-kchePozorný čtenář si jistě všiml, že všechna slova, o nichž jsem dnes pojednal, byla anglická. Angličtina sice k současnému Tchaj-wanu samozřejmě patří - přestože její znalost je tu, přes změny ve vzdělávacím systému v posledních letech a přes mimořádné úsilí vlády o vytvoření dvojjazyčného prostředí, stále v průměru asi nižší než v Hong Kongu nebo v Singapuru, tj. je tu brána jako jeden z cizích, ne jako druhý, alternativní jazyk -- úředním jazykem je tu ovšem samozřejmě čínština. A tak, abych neošidil českého čtenáře o čínštinu, uvedu aspoň jednu čínskou jazykovou zvláštnost: Je jím název České republiky, čínsky Ťie-kche. V době, kdy Československo ještě existovalo, Číňané jeho název zkracovali a pro označení Československa užívali jen prvních dvou znaků z úplného Ťie-kche-s'-la-fu, tedy jen Ťie-kche. Dnes, kdy československý stát zanikl rozdělením, užívají stejných dvou znaků, ne už ovšem pro označení Československa, ale České republiky. Potud by bylo všechno v pořádku. Potíže nastávají při překladu zpět, z čínštiny do angličtiny (čeština se od nich nedá očekávat): Jejich nesprávná představa, že Ťie-ke odpovídá Czechoslovakia, zažitá z doby, kdy se názvu užívalo ve zkrácené podobě, a že vedle státu jménem Czechoslovakia vznikl ještě stát Slovakia, čínsky S'-luo-taj-kche, způsobuje, že dnešní čínský ekvivalent České republiky Ťie-ke překládají chybně jako Czechoslovakia, ne jako Czech Republic. V mém Far East Chinese-English Dictionary, vydaném na Tchaj-wanu v roce 2004, je znak Ťie, uvedený pod číslem 1909, doplněn o významy Ťie-kche i Ťie-kche-s'-la-fu, obojí přeloženo do angličtiny jediným slovem - Czechoslovakia. A tak ze státu, který zanikl před více jak deseti lety, zůstalo žít jméno, jako chyba při překládání, a tisíce kilometrů od místa, kde ten stát existoval. P.S.: Myslím, že do Britských listů se hodí upozornění, že v Taipei Fine Arts Museum pod názvem Contemporary Art in Print (Současné umění tisku) probíhá výstava britských umělců. Upozorňuji též na recenzi výstavy od Susany Kendzulákové -- The best of British is now showing at Taipei Fine Arts (To nejlepší z britského je nyní vystavováno v Taipei Fine Arts), publikovanou na serveru www.taipeitimes.com 20.3.2005. Na recenzi upozorňuji proto, že se mi líbila možná víc než výstava sama. To je ovšem jen můj laický názor, který bych nerad někomu vnucoval. Výstava potrvá do 22.5. 2005. |