OTÁZKA ČÍSLO 1: Je tento nárůst přízně Kerryho trvalý? V souhrnu lze říci, že televizi nikdo z kandidátů nepřekvapil. Odpovědi byly standardní, vycházely z předchozích stanovisek. Ani moderátoři nedokázali vnést do diskuse nic nového. Proto se též volební analytici v komentářích soustřeďují převážně na vnější stránku debaty -- jaké bylo oblečení, mimika, teplota v sále. Místy méně přesvědčivé vystoupení Bushe bylo očekávané. Úspěch Kerryho je dán především tím, že republikánská propaganda jej vykreslovala jako příliš nerozhodného muže, což televizní debata nepotvrdila -- a potvrdit ani nemohla.

Ukazuje se, že televizní debaty mají v amerických volbách sice velký význam, ale menší, než se jim přikládá. Nedojde-li k fatální chybě, kandidáti jsou na střet velmi dobře připraveni, a to jak svými týmy, tak i předcházející politickou zkušeností. Lze proto předpokládat, že uvedený výsledek televizních debat volební štáby očekávaly. Oba týmy se znají -- vždyť Kerryho hlavní volební manažér i poradce pro otázky národní bezpečnosti pracovali původně pro Bushe.

To by znamenalo, že republikáni mírný nárůst přízně po televizních debatách Kerryho zakalkulovali do své strategie. Vzhledem k tomu, že v předcházejících fázích kampaně byl Bushův tým úspěšnější, měl by dokázat Kerryho televizní úspěch ve zbývajících dnech rozmělnit. Však také podle oficiálních údajů Bushův tým měl celkem k dispozici 209 milionů, zatímco Kerryho štáb "jen" 185 milionů dolarů. Nelze samozřejmě vyloučit, že do kampaně ještě vstoupí náhoda. Tedy událost, která bude pro voliče citlivá, její vznik ale volební štáby nedokáží ovlivnit. Protože se největší spory v kampani točily kolem problematiky v Iráku, je tato země asi tím místem, kde by se takováto náhoda mohla nejsnáze zrodit.

OTÁZKA ČÍSLO 2: Jsou průzkumy volebních preferencí ve Spojených státech přesné? Odpověď musí obsahovat dvě výhrady. Předně ne všechny citované výzkumy mají stejnou vypovídajících schopnost. I v USA jsou vzácné agentury, které dokáží sestavit skutečně reprezentativní vzorek a při zpracování dat využít dobrou metodiku. Jestliže počátkem týdne tiskové agentury uváděly, že se Bush a Kerry srovnali na 48 procentech přízně, nejrenomovanější výzkumné středisko, kterým je bezesporu Gallup Poll, přiznávalo Bushovi náskok osm procentních bodů.

Druhá výhrada je neméně závažná -- uváděné údaje nezohledňují fakt, že ve Spojených státech se prezident nevolí přímo. Existuje ovšem řada výzkumů, které se snaží zachytit specifiku jednotlivých států Unie. To je nesmírně důležité proto, že stačí, aby v jednotlivém státě vyhrál kandidát o jeden voličský hlas a získává hlasy všech volitelů daného státu ve sboru volitelů (elektorů) všech států, který pak volí prezidenta. Proto bylo možné, že v minulých volbách získal demokrat Al Gore více hlasů voličů než republikán George Bush, a přesto souboj o Bílý dům prohrál. Poslední dostupný propočet, který uvádí agentura CNN, říká, že Bush by mohl mít na své straně 301 elektorů, zatímco Kerry pouze 237.

Tento volební anachronismus se v listopadových volbách pokusí prorazit stát Colorado. Současně s prezidentskými volbami tam proběhne referendum, zda by neměl každý z kandidátů dostat poměrný počet volitelů podle toho, kolik dostal hlasů voličů. Dopadne-li referendum úspěšně, již letos bude tímto novým způsobem rozděleno devět elektorů za tento stát.

OTÁZKA ČÍSLO 3: Který z kandidátů je výhodnější pro Evropu? Z doposud známých výroků a programových materiálů Bushe a Kerryho lze vyvodit, že oba kandidáti pokládají za zahraničněpolitickou prioritu boj proti mezinárodnímu terorismu. Oba též zdůrazňují potřebu brzkého vítězství v Iráku. Kerry přitahuje přízeň Evropanů sliby, že se o nejdůležitějších zahraničněpolitických akcích bude dohadovat předem se spojenci a s k tomu vytvořenými mezinárodními institucemi. Na rozdíl o Bushovy orientace na preventivní válku Kerry zdůrazňuje potřebu přímých jednání s problematickými státy, a to včetně Severní Koreje a Iránu. Stále významnější se stává Kerryho teze o potřebě zbavit Spojené státy závislosti na ropě ze Středního východu. Dobře propracovaná ropná strategie by mohla nejen zvýšit bezpečnost USA, ale i zastavit růst ceny této suroviny.

Z tohoto výčtu je zřejmé, proč většina Evropanů dává přednost Kerrymu. Nelze ale nevidět, že v Kerryho okolí je řada lidí, kteří se koncem 90. let podíleli na přípravě doktríny NATO. To je první dokument, který pracuje s ideou preventivní války. Zahrává si i s možností provádět preventivní vojenské mise bez ohledu na mezinárodní právo. Během kampaně bylo též možné zaznamenat několik Kerryho poměrně ostrých výroků proti Rusku. Některé nedávné výroky ruského prezidenta Vladimíra Putina lze interpretovat jako jednoznačnou podporu Bushe. V souhrnu se však nabízí důležitý závěr: mezi Bushem a Kerrym je řada významných rozdílů, zahraniční politika by ale měnila spíše prostředky než cíle. Odlišnosti mezi Bushem a Kerrym jsou menší než se obvykle soudí.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom