20. 10. 2004
Oko za oko, zub za zubPíše se druhý červenec 2003. Premiér Silvio Berlusconi představuje ve Štrasburku členům Evropského parlamentu (EP) vize italského předsednictví. A reaguje na jednu z připomínek: "V Itálii natáčí jeden režisér film o nacistických koncentračních táborech. Navrhnu vás na roli kápa," obrací se na německého sociálního demokra ta Martina Schulze, který vyslovil obavu, aby Berlusconiho "vládnutí" nekopírovalo neblahou italskou předválečnou historii. O rok později byl tento muž zvolen předsedou druhé nejsilnější frakce v EP, Strany evropských socialistů. A právě nyní se očividně rozhodl, že ponížení Berlusconimu vrátí. |
Rukojmím se mu stala nová Evropská komise, o níž bude EP hlasovat jako o celku. Záminkou pak navržený italský komisař pro justici a vnitro, křesťanský demokrat Rocco Buttiglione. Tento profesor filozofie, o němž se všeobecně ví, že si nebere servítky, dostál své pověsti i při slyšení před příslušnými europarla- mentními výbory. Homosexualitu označil za hřích a ženám přisoudil roli domácích putěk. "Můj soukromý názor na manželství je známý. Anglické slovo "marriage" pochází z latiny, v níž znamená ochranu matek. Základem manželství tedy je, aby bylo ženám dovoleno mít děti a mohly se spolehnout na mužovu ochranu. Toto je tradiční vize manželství, kterou obhajuji," uvedl. Výbor pro občanské svobody, justici a vnitro, na rozdíl od výboru právního (viz dopisy ), vyslovil Buttiglionemu nedůvěru. Loni pokořený poslanec Schulz vycítil šanci a prohlásil: "Když Buttiglione v Barrosově týmu zůstane, navrhnu, aby celá socialistická frakce hlasovala proti Komisi." Odveta na sebe nenechala čekat: výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vznesl vážné výhrady k socialistovi Lászlovi Kovácsovi z Maďarska. Viník? Podle listu International Herald Tribune poslanci z opačného politického břehu - z tábora Evropských lidovců. Válka začala, a to hned na dvou frontách. Hrozba šéfa socialistů, ke které se postupně přidali pravověrní Zelení, Evropská sjednocená levice a někteří liberálové, je hozenou rukavicí designovanému prezidentovi Komise, portugalskému liberálovi José Barrosovi. Tomu socialisté vyčítají, že na Buttiglioneho nominaci, kterou se Berlusconi zbavil nepohodlného soupeře, vůbec kývl a dokonce za ním ještě i stojí. Stejně jako za dalšími spornými adepty na komisařské místo, kterých je podle některých až šest (padají jména jako Kroesová či Udre, viz Eko- nom 40/2004). Barroso má trojí výběr, píše deník Die Welt. Může názory výborů ignorovat a doufat, že mu v plénu (27. října) Komise jako celek projde. Vypadá to jako riskantní tah, ale mohl by vyjít: podle kuloárových informací na sebe i přes mediální humbuk nikdo nechce vzít nálepku toho, kdo vyvolá v EU krizi. Nebo tlaku ustoupí a vyzve Berlusconiho, aby nominoval někoho jiného. Když to udělá, může počítat s tuhým odporem Říma. Tamní vláda by považovala tento krok za facku národní hrdosti - a Berlusconi bude bezesporu tím posledním, kdo by si nechal poslat rivala zpátky domů a vybíral náhradníka. Nejpravděpodobnější vyústění se nabízí v prohození postů v Komisi. Buttiglione by prý mohl putovat na méně citlivý post, třeba na energetickou politiku nebo na dopravu místo Jacquese Barrota. Tento scénář by se mohl použít i u jiných "potížistů," tvrdí Handelsblatt. Více napoví setkání Barrosy se zástupci jednotlivých europarlamentních frakcí, které se uskuteční ve čtvrtek 21. října. "Vidím to tak, že pan Kovács asi přejde na jiné místo a že panu Buttiglionemu bude odňata problematika občanských svobod," sdělil Ekonomu v úterý místopředseda EP Miroslav Ouzký. Kauza Buttiglione a spol. vykopala zároveň příkop v samotném Evropském parlamentu. Jeho největší frakce, lidovci (ELS-ED) a socialisté (SES), uzavřely na ustavujícím zasedání dohodu o rozdělení postů a vzájemné vstřícnosti. Schulzův výpad zasazuje tomuto ujednání povážlivou trhlinu. Sílí také nespokojenost 267 členů ELS s předsedou bloku Hans-Gertem Pötteringem (CDU). Právě on prosadil, aby z hodnotících dopisů neplynuly na Barrosu žádné další požadavky. "ELS se tak fakticky připravila o jakýkoli vliv," proslýchá se mezi nespokojenci. Důvod je nasnadě: ten, kdo si Barrossu do čela Evropské komise vydupal, nebyl nikdo jiný než Pöttering. Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom |