2. 7. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 7. 2002

O roli médií ve válce

"Nejvíc nás sdělovací prostředky dokáží naučit, nepohlíží-li na panoramatické divadlo supervelmocí, ale dívají-li se v detailu na jejich oběti." (Martha Gellhorn)

V roce 1945 požádal vězeňský psycholog v Norimberku Hermanna Goeringa, aby mu podepsal kopii své obžaloby. "Vítěz se vždycky stává soudcem a poražený obžalovaným," napsal Goering a tím jasně vyjádřil dilema, jak interpretovat válečné konflikty. Mohou ti, kdo pracují jako novináři ve válkách, vůbec kdy zaznamenat pravdu, anebo jsou to nutně propagandisté? Anebo obráceně: mohou kameramani a novináři ovlivnit výsledek války - viz ony strašlivé záběry holčičky, hořící p ozásahu napalmem, které posílily mírové hnutí a vedly k tomu, že se Američané postavili proti válce ve Vietnamu. Měli by politikové zavádět za války cenzuru? To jsou otázky, nad nimiž se zamyslela reportérka listu Financial Times po návštěvě "Dead.lines", provokativní a originální výstavu v In Flanders Fields Museum v městě Ypres. Tématem výstavy jsou kontroverzní vztahy mezi sdělovacími prostředky a válkou během dvacátého století.

Nyní jsme už natolik saturováni do tuposti záběry hrůz - 11. září 2001 si poprvé v historii otevřelo více lidí stránky se zpravodajskými fotografiemi než stránky s pornografií - že, jak se zdáý, propadáme otupění. Informace rovná se moc, e-mail a internet jsou - podle slov Kofi Annana - "nejmocnějšími zbraněmi tohoto století".

Celou výstavou znějí zvuky války - střelba, bomby, výkřiky strachu, šťavnaté anglické projevy a bolestné francouzské šansony, Goebbels, císař Vilém na fonografu, Šostakovič, a Rádio Bělehrad hrající "Lili Marlene", Glen Miller doprovází oznámení ukončení druhé světové války v rozhlasu BBC.

Směsice hlasů brilantně evokuje neustálý, samolibý hluk války, její nesmyslnost, její neustálý psychologický tlak. Kde je pravda, ptá se výstava? Britský politik Richard Crossman konstatoval, že nejlepším způsobem, jak provádět propagandu, je dělat ji tak, aby to vlbec nevypadalo jako propaganda.

Je překvapující srovnávat hrůzy kráterů a rozdrcených těl na bojištích první světové války s optimistickými články v ilustrovaných časopisech. "Britské ženy říkají - JDĚTE!" volá typický dobový plakát: ženy a dítě mávají z okna praporu, který pochoduje venkovskou idylou.

Záběry mrtvých a raněných byly cenzurovány. Až v roce 1920 směl Sir Philip Gibbs, válečný korespondent listu Daily Chronicle, přiznat, že "došlo k velkému zmasakrování lidského masa, a to bylo naše chlapectví, zatímco staří muži tuto oběť řídili - ohně nenávisti byly rozdmychávány na vlasteneckých banketech a v křeslech šéfredaktorů."

Za druhé světové války byly nástroji propagandy rozhlas a film, avšak rozhlas, protože překračoval mezinárodní hranice, byl také důležitým informačním nástrojem pro hnutí odporu v okupované Evropě. Hlavním tématem této výstavy je jasná morálka, přestože výstava přiznává etické složitosti.

Výstava oslavuje rozhlas BBC, o němž "bylo známo, že se přidržoval co nejvíce objektivní pravdy" a po šedesáti letech je stále ještě možno vnímat obrovský emocionální dosah tohoto spolehlivého hlasu: Robert Robinson hlásí z bitvy o Stalingrad, pak slyšíme Hitlerův hlas v německém rozhlase.

Jednotlivé lidské příběhy jsou svědectvím o těžkých profesionálních dilematech. Fotograf Yoshito Matsusgige, kteerý si nebyl jistý, co se vlastně přihodilo, když na Hirošimu byla shozena atomová bomba, prošel bezcílně zničeným městem, s množstvím zohavených mrtvol. "Byl to tak krutý pohled, že jsem se nemohl donutit, abych stiskl závěrku." Udělal jen pět fotografií, ani jednu v epicentru, měl pocit, že se "na mě všichni hněvivě dívají, že je fotografuju a nepomůžu jim".

Donald Trelford považuje kameru za nejhorší nástroj podvodů, protože si lidé myslí, že kamera nemůže lhát. Když skryl Tim Page ve vietnamské válce kameru do hlavně zbraně, aby zachytil moment smrti, byla to válečná fotografie anebo válečná pornografie? "Vydělávám si utrpením jiných lidí? Jsem upír s fotoaparátem?" ptá se James Nachtwey, když přistrčil svůj fotoaparát do tváře zoufalé ženy, která v Kosovu pohřbívala svého syna.

Jediným závěrem je závěr slavné válečné korespondentky Marthy Gellhornové (manželce Ernesta Hemingwaye, o ní v BL viz zde): nejčestnějším postojem je co nejpřesnější zaznamenávání skutečnosti, a "nejvíc nás sdělovací prostředky dokáží naučit, nepohlíží-li na panoramatické divadlo supervelmocí, ale dívají-li se v detailu na jejich oběti."


Výstava se koná do 17. listopadu 2002 ve In Flanders Fields Museum, Lakenhallen, Grote Markt 34, Ypres, tel: 32 57 22 85.

                 
Obsah vydání       2. 7. 2002
2. 7. 2002 Žadatelé o vízum jsou na českém velvyslanectví v Pekingu ponižováni Radim  Dvořák
2. 7. 2002 Američané zranili nebo usmrtili až "250 hostů" na svatbě v Afghánistánu
2. 7. 2002 Integrace, izolace nebo raději likvidace? Pavel  Bráborec
2. 7. 2002 O roli médií ve válce
2. 7. 2002 Syndikát novinářů k případu Marvanová - Hustler
2. 7. 2002 Britský ministr vnitra znovu hrozí zavést občanské průkazy
2. 7. 2002 Slovenská národná tragifraška Lubomír  Sedláčik
2. 7. 2002 Je komunismus českým národním náboženstvím? Zdeněk  Jemelík
1. 7. 2002 Na filmovém festivalu v Trenčianských Teplicích dostal hlavní ceny Čech Jakub Sommer Jan  Čulík
1. 7. 2002 Je větším zločinem zabíjet lidi úmyslně anebo je systematicky usmrcovat slepě?
1. 7. 2002 Martina Navrátilová: "V USA bývá takový útlak, jako byl za komunismu v Československu"
1. 7. 2002 Deprimující svatba: Evropa proměnila rozšiřování EU v dřinu, vykonávanou s nechutí
1. 7. 2002 Český velvyslanec: Na velvyslanectví ČR v Pekingu se nechováme velkopansky Tomáš  Smetánka
17. 6. 2002 Byl zprovozněn seznam článků podle autorů
14. 5. 2002 Britské listy hledají nové spolupracovníky
5. 7. 2002 Páteční čtení na pokračování: Střet civilizací ? - Dominance Západu, nebo dialog světových kultur Oskar  Krejčí, Ivo T. Budil, Bob  Fliedr, Tomáš  Halík, Martin  Hekrdla, Stanislav  Komárek, Miloš  Mendel, Vladimír  Nálevka, Zdeněk  Zbořil
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2002 Syndikát novinářů k případu Marvanová - Hustler   
2. 7. 2002 Britský ministr vnitra znovu hrozí zavést občanské průkazy   
2. 7. 2002 O roli médií ve válce   
2. 7. 2002 Američané zranili nebo usmrtili až "250 hostů" na svatbě v Afghánistánu   
2. 7. 2002 Žadatelé o vízum jsou na českém velvyslanectví v Pekingu ponižováni Radim  Dvořák
2. 7. 2002 Integrace, izolace nebo raději likvidace? Pavel  Bráborec
1. 7. 2002 Je větším zločinem zabíjet lidi úmyslně anebo je systematicky usmrcovat slepě?   
1. 7. 2002 Deprimující svatba: Evropa proměnila rozšiřování EU v dřinu, vykonávanou s nechutí   
1. 7. 2002 Martina Navrátilová: "V USA bývá takový útlak, jako byl za komunismu v Československu"   
1. 7. 2002 Český velvyslanec: Na velvyslanectví ČR v Pekingu se nechováme velkopansky Tomáš  Smetánka
1. 7. 2002 Na filmovém festivalu v Trenčianských Teplicích dostal hlavní ceny Čech Jakub Sommer Jan  Čulík
1. 7. 2002 Ministerstvo zdravotnictví informuje o finanční zátěži pacientů u dobrovolných vyšetření Daniela  Pilařová
28. 6. 2002 Antimonopolní úřad se vyjadřuje ke skupování českého tisku   
28. 6. 2002 Zatčený aktivista: Nejste strana občanská ani demokratická! Otakar  van Gemund
28. 6. 2002 Jak nás mystifikují překladatelé v knihách i médiích Daniela  Pilařová

Osvobození Československa v roce 1945 a konec II. světové války RSS 2.0      Historie >
2. 7. 2002 O roli médií ve válce   
5. 6. 2002 Pád Berlína v roce 1945 byl obrovskou vlnou sexuálního násilí