23. 4. 2004
Jak na bakterie odolné vůči antibiotikůmReakce na tento článek Jana Čulíka. V kanadských novinách "The Ottawa Citizen" vyšel koncem letošního ledna článek napsaný Jennifer L. Boenovou a Joannou Lauciusovou s použitím zdrojů z amerických novin "Knight Ridder". Psalo se v něm o tom, že se uvažuje v USA u zavedení léčby bakteriálních infekcí metodou, kterou navrhnul před 80 lety kanadský vědec-samouk, Félix d'Herelle. Napsal o tom v r. 1917. Jedná se o bakteriofágy, což jsou zjednodušeně viry, které ničí baktérie. Každý "fág" je specifický na svého hostitele. Ve Spojených státech se používaly do třicátých let minulého století před objevením penicillinu. Byly zamítnuty Výborem pro farmacii a chemii Americké lékařské asociace. Jakmile byla zavedena antibiotika, byly bakteriofágy zapomenuty - v severní Americe. |
Bakteriofágů se nadále používalo ve východní Evropě, zejméne v tehdejším Sovětském svazu. Nyní odtamtud přicházejí zpět. Podle říjnového čísla časopisu "Science" z minulého roku jsou na světě asi dva tucty společností, které se zabývají bakteriofágy tak, aby byly dostupné pro západní trhy. Fágům se začala věnovat pozornost také proto, že vyléčily torontského jazzového hudebníka Alfreda Gertlera, a to přímo v gruzínském Tbilisi. Loni na podzim vystoupil v pořadu "48 hodin" americké televize CBS. Zlomil si kotník a dala se mu do něho infekce zlatého stafylokoka (Staphylococcus aureus). Baktérie byly odolné vůči několika různým antibiotikům. Zlomenina byla bolestivá a rána se nezavírala. Po mnoha pokusech s různými kombinacemi léků doporučili lékaři, aby si pan Gertler dal amputovat nohu pod kolenem. V té době četl pacient o Ústavu Eliava v Gruzii. Před 2 roky se rozhodl dát se tam léčit. Přestože podmínky nebyly příliš příznivé v době, kdy se ještě stále rozpadala bývalá sovětská infrastruktura, lékařům se podařilo identifikovat 15 různých druhů fágů vůči baktériím, které se nacházely v jeho ráně. Doslova prý mu lili fágy do rány. Ta se zahojila během několika dní bez vedlejších následků. Pan Gertler řekl, že jsou fágy bezpečné "jako jogurt", ale že práce s nimi vyžaduje lásku k práci. Pan Gertler zejména ocenil schopnost lékařů a zdravotního personálu pracovat v nevytopených místnostech a za situace, kdy se často vypínal elektrický proud. Zkušenosti pana Gertlera přilákaly další severoamerické pacienty. Před rokem právě v dubnu to byl pan Fred Bledsoe z Fort Wayne v Indianě. Stoupnul na hřebík. Přestože rána nebyla nijak velká, pečlivě ji ošetřil, protože trpí cukrovkou. Rána se ale nehojila a byla infikována baktériemi, které byly odolné vůči antibiotikům, Pan Bledsoe strávil v nemocnici 10 týdnů a nakonec mu lékaři doporučili, aby si dal nohu amputovat. Naštěstí viděla případ torontského pana Gertlera v americké televizi jeho sestra. Spojila se s profesorkou Betty Kutterovou, která studuje bakteriofágy na Evergreen College v Olympii, stát Washington, a začala s přípravou cesty svého bratra do Tbilisi. Ten byl velice skeptický, když se dověděl, kam má cestovat a za jakých podmínek se tam bude léčit. Podobně byl skeptický pacientův bratr, Dr. Larry Bledsoe, lékař zaměřený na vnitřní medicínu. Ten se ale začal o bakteriofágy opravdu zajímat a zjistil, že se neprojevovaly žádné vedlejší účinky, takže doporučil, aby se jeho nemocný bratr vydal do Tbilisi v průvodu své sestry. Bakteriofágy byly vpravovány panu Bledsoe do infikované oblasti hypodermickou jehlou dvakrát denně po dobu dvou týdnů a po několik dalších dní se ještě použil prášek s dalšími bakteriofágy. Za méně než tři týdny byla rána zahojena a pan Bledsoe se vrátil do USA. Ne ale dříve než si dal ještě ošetřit plicní infekci. Nyní doma ve Spojených státech se stal pan Bledsoe apoštolem nové metody a snaží se upozorňovat americké lékaře, aby se o bakteriofágy vážně zajímali. Současně nabádá US Food and Drug Administration, aby tuto metodu schválila ke všeobecnému použití. Profesorka Kutterová říká, že jsou fágy v Gruzii základem každé léčby. Navštívila Tbilisi v r. 1990, když hledala fágy specifické pro střevní tyčinku Escherichia coli. Zjistila, že se v Gruzii používaly bakteriofágy místo antibiotik. I ona přiznává, že byla skeptická a trvalo jí nějakou dobu, během níž se seznamovala s problematikou, než i ona je přijala jako léčebnou metodu. Dr. Terry Brown, prezident firmy Intralytix v Baltimore, upozorňuje, že bakteriofágy nemohou nahradit antibiotika. Jeho firma pro ně hledá použití v zemědělství a v potravinářství. Například, jak udržovat zařízení prosté od listérií (Listeria monocytogenes). Kromě toho má jeho firma licenci na výrobu PhageBioDerm, což je náplasť, které se v Gruzii používá na léčby popálenin. Dr. Brown spolupracuje s US National Institutes of Health a doufá, že pro svou náplasť dostane schválení of agentury Food and Drug Administration. Zatím ale jeho firma nezahájila práce na jiném terapeutickém použití fágů. Práci s bakteriofágy považuje Dr. Sandro Sulakvelidze, původem z Tbilisi, který je nyní viceprezidentem pro výzkum a vývoj u firmy Intralytix, za soutěž v biologii o to, kdo ji vyhraje. Říká, že jsou sice antibiotika skvělé léky, ale nehodí se na všechny infekce a nevyřeší všechny problémy infekcí. K tomu bych mohl podotkout něco z vlastní praxe, kdy se věnuji elektronové mikroskopii bakteriofágů pro jiné kolegy. Bakteriofágy jsou živé organismy, které se neustále vyvíjejí tak, jako baktérie. Jestliže by baktérie vyvinuly mechanismus, jímž by se mohly nějak bakteriofágům ubránit, ty najdou jiný způsob, jak baktérie překonat. Antibiotika jsou statická a proto je třeba neustále hledat nová. Bakteriofágy jsou specifické pro různé baktérie. Jak se hledají v přírodě? Na agarové půdě v petriho miskách se pěstují kolónie známých baktérií. Zatím se v přírodě hledají zdroje bakteriofágů, například v odpadních vodách z nemocnic, jatek, ze stojatých vod nebo i z výměšků pacientů. Ty se filtrují bakteriálními filtry tak, aby ve filtrátu nebyly žádné částice větší než bakteriofágy. Nyní se dává po několika kapkách filtrátu ke všem petriho miskám. Tam, kde byl další vývoj baktérií zastaven a kde se baktérie rozpouštějí, došlo k nálezu bakteriofága proti pěstovaným baktériím. Bakteriofágy usednou na povrch baktérie a po propíchnutí buněčné stěny vstřiknou svůj genetický materiál do baktérie. Podobně jako viry v buňkách vyšších organismů se i bakteriofágy množí uvnitř baktérií a tím je zabíjejí. Současně se počet bakteriofágů zvětšuje z léčba se urychluje - je to jakoby se lék v pacientovi nadále vyráběl. Problémem může být to, že by imunitní systém pacienta likvidoval bakteriofágy dříve než se dostanou do styku s infikujícími baktériemi. Nakonec odpověď na otázku, proč se používají bakteriofágy úspěšně v Gruzii a nikoliv v severní Americe, tak jak jsem to slyšel od svých kolegů. Zde tomu zatím brání velice rozšířený zvyk soudit lékaře za neúspěšný zákrok a také odpor proti používání organismů "podobných virům" při léčbě lidí. Výzkum bakteriofágů se v podstatě pohybuje dvěma směry:
Bližší informace:
> The importance of bacteriophages
> Ukázka, jak bakteriofág vniká do buňky
> Bacteriophages: An alternative to antibiotics?
|