Jako odpověď na otázku, proč je s ním zacházeno jako se zločincem, si vysloužil tvrdý kopanec a přesvědčivou informaci, že nemá žádná práva, tak ať drží hubu. Potom byli všichni vyvlečeni na dvůr, do mrazivého rána, kde v oblečení ve kterém spali museli strávit dvě hodiny. Policie mezitím obrátila Mariův byt naruby a zabavila mnoho knih, fotografií, audio a video nahrávek, aniž by je evidovala. Celý zásah natáčel policejní kameraman, na jeho záběrech zůstalo dochováno i to, jak byli spoutaní jogíni naházeni, coby nejhorší zločinci do policejních dodávek, které je převezly na policejní stanici.

To byl začátek rozsáhlých represí rumunské policie, proti jógové škole MISA (Hnutí za duchovní integraci do Absolutna), které nemají v demokratickém světě obdoby a v žádném směru si nezadají s postupem komunistické Číny proti duchovní skupině Falun Gong. Byla vznesena obvinění z pašování a distribuce drog a z provozu pornografických studií. Policejní razie proběhla v šestnácti bytech a veřejných centrech, kde se jogíni shromažďovali. Ta byla doslova vyrabována a mnoho z osobního vlastnictví zatčených jogínů bylo nenávratně pohřbeno v policejních skladech. Byly zatčeny desítky lidí, kteří byli následně, uvnitř zdí policejních cel, mimo objektivy kamer, biti a psychicky i fyzicky mučeni.

Byli nuceni držet ruce nad hlavou i po deset hodin, ještě delší dobu neměli možnost jít na toaletu, převléci se, násilné výslechy trvaly i mnoho hodin. Neměli možnost nikoho kontaktovat, bylo jim vyhrožováno, že jestli nepodepíší policisty předložené dokumenty o průběhu zatýkání, budou uvězněni a nikdy už budovu vězení neopustí. Hrozba zbraní byla všudypřítomná, oběti svědčí i o hrozbách zabitím.

Protože se během razií nenašlo nic inkriminujícího a všechny provedené krevní testy byly negativní, nebylo možné vydat zatykač. Policejní fabrika na výrobu důkazů se rozeběhla na plné obrátky: Injekční stříkačka bez jehly, používaná pro aromaterapii na sugestivní fotografii vedle hlavy jogína na jehož zádech klečí ozbrojený policista. Šest mužů a žen zamčených a natáčených na toaletě, jako důkaz provozování skupinového sexu.

Dvacetiletá dívka přinucená podepsat prohlášení, že byla jako nezletilá sexuálně zneužívána zakladatelem MISA Gregorianem Bivolaru. (Toto prohlášení později odvolala se zdůvodněním, že byla vystavena nátlaku. Žádosti obhajoby o její svědectví v procesu s panem Bivolaru soud nevyhověl.) Došlo také k zatčení a následnému převezení pana Bivolaru na státní hranice, kde byl zinscenován "jeho pokusu o ilegální opuštění země". To všechno jsou střípky skládající mozaiku skutečného státního teroru a nepochopitelné policejní zvůle.

Nabízí se otázka, co z činnosti MISA, oficiálně založené ihned po Rumunské revoluci roku 1990, a především komu z Rumunských represivních složek, leží v žaludku natolik, že proti jejím členům neváhá užít nejhorší brutality? Hořká odpověď spočívá v tom, že lze-li o ČR říci, že se z komunismu zachovaly v tajných službách a policii určité vlivné struktury, pak o Rumunsku to platí dvojnásob. Za Causeskovy vlády bylo jakékoliv hnutí podporující a rozšiřující vnitřní svobodu, drasticky potíráno.

Mnoho ze současných členů MISA působilo již tehdy a mnoho jich bylo vězněno kvůli své činnosti související s jógou. Rumunsko bylo v tomto směru světovou raritou, neboť jako jediné mělo zákon proti východním naukám. V očích těchto pronásledovatelů, kteří stále sedí ve svých křeslech, je nebezpečím vše, co podporuje u lidí odvahu a svobodné nepředpojaté myšlení. Také postkomunistická rumunská historie pamatuje útoky proti MISA. Po určitou dobu se v nejrůznějších rumunských médiích objevovaly zprávy překrucující fakta o její činnosti a očerňující její vedoucí osobnosti, avšak všechny soudní spory za očištění svého jména MISA vyhrála.

Čas od času jsou její členové zatýkání a vyslýcháni. Posledním závažným incidentem byl výbuch 12 plastických bomb v bytě Gregoriana Bivolaru. Přesto všechno MISA sílí a rok od roku zdvojnásobuje počet svých členů, který se v současnosti pohybuje kolem 45000 a její činnost se začíná promítat do života rumunské společnosti. Jogíni nepijí alkohol a neužívají drogy, jsou optimističtí, věří v nenásilí a často zakládají svůj životní postoj na svém svědomí a na hlubším filozofickém stanovisku - to je proč jsou lidem určitého typu tolik nebezpeční. Nyní však musí čelit naprosto bezprecedentnímu násilí a zastrašování, majícímu zničit jejich školu a potlačit jejich vliv na společnost. Již byly zalarmovány mezinárodní organizace na ochranu lidských práv a hodlají jednat. Protestní demonstrace se konají nejen v Rumunsku, ale i v mnoha zemích světa, kde MISA působí.