Pokud byste na svých argumentech opravdu trval, musel bych se vás zeptat, zda máte zapotřebí číst deník Guardian, nepochybně skvěle noviny, které ovšem bojují o své místo na slunci i za cenu (mimochodem skvělých) reklamních kampaní velkých reklamních agentur. Reklamu na vaše oblíbené noviny tedy musel také vymyslet nějaký "overpaid slávě" (skvělý výraz, který použil Mark Borkowski, šéf velké PR agentury a mimo jiné sloupkař on line verze Guardianu) jen za tím účelem, aby si Guardian kupovalo více lidí a jeho náklad neklesl pod náklad Independentu...Mají tedy tito lidé reklamě věřit? Nebo je lživá a Guardian stojí za houby? Předpokládám, že nemají tolik času, aby tyto noviny podrobili vlastnímu zkoumání...

Jistě, všichni nepochybujeme o tom, že globální firmy a jejich reklama jsou fuj, ale co když dojde na reklamu na výrobky, které máme rádi? Lže ta reklama? A vadí nám, že v jejich ceně je zahrnuta neúměrně vysoká částka pro reklamní pracovníky, díky které nemohou mít lidé, kteří je vyrábějí, vyšší platy?

Je to jen jedna z otázek, které jste si ve svém sloupku zapomel položit. A zmínil jsem pouze jediný výrobek, který denně používáte...Ale podobných otázek je samozřejmě daleko víc.

A ještě jeden argument vám musím rozbít - Sira Anthony Hopkinse jste samozřejmě nikdy neviděl v televizi prodávat máslo. Důvod je prostý. Sir Anthony Hopkins, stejně jako většina dalších známých jmen v Hollywoodu po dohodě se svými publicisty reklamu velmi omezuje tak, aby mu nepoškodila image právě u lidí jako jste vy, ale zároveň nechce o ty lukrativní peníze přijít. Jak to udělá?

Jednoduše - natáčí reklamy v Japonsku. Na stránce www.japander.com, která je tomuto, v Hollywoodu celkem rozšířenému fenoménu věnována, najdete jeho reklamu na vůz Honda z roku 1995, ve které se vlní ve společnosti dvou blondýnek a přehrává image stárnoucího playboye. Užijte si ji.