24. 10. 2003
Goncourtova cena: blesk z čistého nebe pro Jacques-Pierre AmettaProvokace, nebo vtip? O celé dva týdny předběhla porota Goncourtovy ceny ostatní očekávaná vyhlášení literárních cen. Zatímco konkurence mluví o provokaci, laureát si původně myslel, že jde jenom o vtip.
|
PAŘÍŽ -- V kuloárech se nějakou dobu mluvilo o tom, že by laureátem mohl být i Milan Kundera za román Ignorance. Ke 100. výročí založení ceny, na jehož počátku stáli slavní spisovatelé, bratři Edmond a Louis Goncourtové, ale přišlo překvapení jiného druhu. Cena, která měla být podle dohody mezi porotami konkurenčních cen vyhlášena až o dva týdny později, byla jako blesk z čistého nebe vyhlášena již toto úterý odpoledne. Cenu získal Jacques-Pierre Amette za svůj román La maîtresse de Brecht (Brechtova milenka), který vydalo nakladatelství Albin Michel. Truchlivé chování"Rozhodli jsme se lidi trochu překvapit," zdůvodnila rozhodnutí vyhlásit cenu předčasně předsedkyně jury Edmonde Charles-Rouxová. Konkurence je otřesena. Goncourtova cena měla být původně oznámena 3. listopadu, týden po ceně Femina, dlouholetém Goncourtově rivalu. Tento termín byl ostatně mezi oběma jury stvrzen smlouvou z roku 2000. Jménem poroty Femina označila Régine Deforges chování konkurence za "truchlivé". Na jejich adresu dodala: "Jsou to lidé, kteří nedodržují slovo, kteří se netrápí tím, co dělají nebo nedělají." Za rozhodnutím udělit Goncourtovu cenu tak brzo ale stojí zejména boj o samotný autorský titul. Knihu Jacquese-Pierra Ametta měla údajně v úmyslu korunovat Francouzská akademie již tento týden ve čtvrtek. Goncourtova jury to také otevřeně přiznala ve vysvětlení, v němž stojí, že měla obavy, aby "toto výjimečné ocenění nebylo uděleno našemu kandidátu z důvodu pořadí a jeho obměn jenom proto, že už byl vybrán jinou porotou. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli svobodně dát najevo naše rozhodnutí několik dní předem." Tragédie intelektuálap> Oceněný román Brechtova milenka se odehrává v ponuré atmosféře závěru života slavného německého dramatika. Bertolt Brecht (1898-1956) byl podle autora výjimečnou osobností, která na sklonku svého života ztratila většinu svých velkých iluzí. Román, který se odehrává z části v kulisách divadla Berliner Ensemble, je také výzvou k novému čtení slavného dramatika, jehož život byl "tragédií intelektuála, který se pokusil příliš přiblížit politice", podotýká Jacques-Pierre Amette. Titul románu se ale nezabývá vztahem dramatika ke konkrétní ženě. Tu si, na rozdíl od mnoha skutečných, francouzský autor zcela vymyslel.
|