Situace se zcela mění, když z úst vedoucího tiskového odboru, prezidenta a dokonce i předsedy nejsilnější opoziční politické strany vyjde ještě tvrzení, že rozhodnutí je zpolitizované. Pokud rozhodnutí politického orgánu někdo označí za zpolitizované svědčí to o jeho politickém amatérismu a ten by měl být v nejvyšších patrech politického systém neznámým pojmem.

Senát je politické těleso, které se skládá z politických formací s různými ideologickými preferencemi. Kromě těchto preferencí, ale vstupuje do hry ještě další faktor a tím jsou zájmy. Jak zájmy celých senátorských klubů, tak čistě osobní zájmy, pocity a touhy jednotlivých senátorů, které nelze opomíjet.

V současném složení Senátu (6 klubů, z nichž otevřené sympatie k prezidentovi vyjadřuje maximálně ODS) je zřejmé, že mnoho zájmů je směřováno proti tomu, aby prezident něco prosadil -- např. ústavní soudce. S tím, ale měl prezident počítat a nenavrhovat kandidáty, kteří jsou všichni po odborné stránce velmi zdatní a erudovaní, ale jsou politicky "neprůchozí".

Vedoucí tiskového odboru Hradu Hájek uvedl, že očekával upřednostnění racionální úvahy před politickými zájmy. Paradoxem je, že racionální úvahu ovlivňují právě politické zájmy. Ti, kteří hlasovali pro i proti navrženým kandidátům si jistě provedli věcnou úvahu o tomto tématu. Politické zájmy přitom hráli jistě důležitou roli.

Příkladem role zájmů může být dotaz lidovců Kláře Veselé-Samkové o jejím postoji k potratům. Lidovci přece nemají zájem na tom, aby byla členkou Ústavního soudu žena, která má liberální přístup k potratům. Při pokládání dotazu jistě mysleli na konzervativní voliče, kteří tvoří podstatnou část jejich elektorátu. V očích těchto voličů by volba Samkové byla těžkým prohřeškem, který by se mohl negativně projevit v dalších volbách. Není to nic než kalkul a zájem udržet si (v tomto případě senátorská) křesla. V Senátu, ale lidovci zasedají a je třeba počítat s tím, že budou své zájmy prosazovat. Stejná rovnice platila i v případě zablokované kandidatury advokáta Pejchala a dalších.

Nešťastně vystoupil i předseda ODS Topolánek, který poté, co prezident oznámil druhý pokus o zvolení Pejchala, uvedl, že v tom vidí šanci Senátu na reparát. Pokud hradní vyslanci nepředvedou dokonalou komunikační kampaň (ve které doposud zcela selhali), nelze předpokládat, že by se během několika dní rozložení zájmů v Senátu změnilo. Druhé kolo volby se může přeměnit v ještě tvrdší senátorské odmítnutí a ještě hlubší prezidentovu frustraci.

Prezident Klaus byl vždy označován za pragmatika a za člověka, který dokáže "číst hru". O této schopnosti nás několikrát v minulosti přesvědčil. V tomto ohledu je zatím jeho předvedený výkon velmi tristní. Nebo, že by rovněž zájem ukázat se jako bojovník se Senátem?