31. 7. 2003
CzechTek 03: One Tribe, One Vibealias Mr. RaveBoy Rok se s rokem sešel a jako každý poslední červencový víkend se i ten letošní nesl ve znamení největšího českého tanečního free festivalu zvaného CzechTek. Již dnes je jasné, že CzechTek 2003 prolomil všechny rekordy, ať už co se týče počtu návštěvníků či počtu soundsystémů. Podle svědectví jednoho účastníka v mezilesním prostoru u Ledkova na Jičínsku vyrostlo na 82 zvukových aparatur a dle policejních odhadů se kolem nich během víkendu pohybovalo minimálně 30 000 účastníků. Místní policejní zdroje dokonce uváděly číslo blížící se 40 000. Jaká byla tedy letošní nejzásadnější free party? |
Záměrně nepoužívám výrazu "technoparty", toto označení je silně zavádějící, jelikož může budit dojem, že akce je monotematicky stylově vyhraněná pouze na techno, i když akcím tohoto typu tato hudba dominuje. Hudební skladba je zde, ač to na první (nebo také na ten masmediálně pokřivený) pohled nevypadá, silně rozrůzněná. Je možno zde zaslechnout široké žánrové spektrum, které snad žádný "oficiální" tuzemský festival nenabízí - reggae, dub, hip-hop, bhangra, latino, nu-jazz, breakbeat, jungle, breakcore, garage, house, trance a samozřejmě i techno ve všech jeho formách. Letošní ročník má rovněž prvenství na poli dosud neoraném - mezi záplavou reprodukované hudby vyrostlo koncertní pódium, na kterém bylo možno spatřit nejen formace hrající elektronickou taneční muziku z "mašinek" (tzv. liveacty), ale i regulérní živé kapely z oblasti ska, punk a hardcore. Padla tedy další bariéra mezi styly formálně zcela odlišnými, obsahově však značně zpřízněnými. I nezasvěcenému pozorovateli totiž musí být zřejmé, že taneční free scéna je ve skutečnosti jen logickým pokračováním hippie-punkové linie, a to i skrze vnější atributy, které samy o sobě žádnou vypovídací schopnost nemají (pro většinu populace nepřijatelná hudba, oblečení, účesy, zvýšená konzumace drog legálních i ilegálních apod.). Tím se dostáváme k obsahové stránce této subkultury, která je v našich končinách opět poněkud nesprávně označována jako freetekno scéna a které ve svém britském rodišti neřekne nikdo jinak než rave scene (rave = bláznit, řádit, ale také staroanglické označení pro "čarodějnické slety"). Původně se vše točilo kolem house music, klubové hudby vzniklé v první polovině osmdesátých let v americkém Chicagu jako monotónnější a na rytmus více orientovaná odnož tehdejšího disca a electra. Původní house byl ovšem stále přílš poznamenán diskotékovým dědictvím a v druhé půlce osmdesátých let spatřilo v Detroitu světlo světa o poznání syrověji znějící techno. Techno bylo charakteristické především tím, že zpívané vokální party nahradily nejrůznější industriální ruchy a hluky a stále větší důraz se kladl na práci s hypnotizujícími syntetickými zvuky. Spojením kvílivé syntetické techno basy a houseové rytmiky pak vznikl acid house - styl, který navždy změnil tvář současné hudební scény. Ukázal úplně nový přístup ke tvorbě moderní hudby, který však ve skutečnosti čerpal ze samotných kořenů lidské kultury. Nositelem hudební myšlenky již nebyla melodie, jak bylo v evropské hudební tradici zvykem, nýbrž pečlivě vykonstruovaná rytmika, která od nejjednoduších motivů postupně gradovala do mnohovrstevných kompozic založených na pumpujících bicích a výrazné basové lince, což je do značné míry v podstatě návratem do psychedelických šamanských rituálů prvotně pospolné společnosti. Tento sociální aspekt je také stěžejním principem, na kterém elektronická taneční scéna funguje - lidé se sejdou na určitém místě, aby se na té nejzákladnější úrovni, která je společná pro všechny (tj. neustále se opakující životní rutina - nepřetržitý koloběh vteřin, minut, hodin a dní), zde reprezentovaná monotónním tepem bubnu, společně dostali na stejnou vlnu a tím alespoň na chvíli opět zakusili v postmoderní společnosti dávno zapomenutý pocit solidarity, jednoty a pospolitosti. Tento element rovněž přispěl k postupnému zpolitizování části scény, která začala stále více akcentovat svobodný přístup ke konání parties s odkazy na hippícké Léto lásky a punkový přístup k hudební produkci. Tato tzv. hardcore scéna odmítla prostředí načančaných klubů, které začaly aplikovat politiku zvanou dress code, což bylo striktní zamezování vstupu lidem, kteří neodpovídali vizáži trendy magazínů, které vytušily komerční potenciál mladých lidí toužících po zábavě. Rovněž odmítla postupné formování image DJských hvězd, které za stále vyšší honoráře (a tudíž i vyšší vstupné) začaly ze scény dělat showbusiness se vším všudy. Místo toho přišla s radikální alternativou - přenést parties za město do volné přírody, bez předraženého vstupného, bez brutálních vyhazovačů, bez bariér, ať už fyzických (ploty ohraničující zónu platících) nebo žánrových. Rave scény si ovšem postupně všimla masmédia a začala chrlit jednu šokující reportáž za druhou, s ničím si nezadající s týdeníky z padesátých let (z obou stran železné opony), které ukazovaly obrázky z rokenrolových zábav. Vše kulminovalo v roce 1992, kdy se poblíž Castlemortonu udála ilegální party, kterou za víkend navštívilo přes 40 000 lidí. Masmédia předvedla manipulační ekvilibristiku v podobě reportáží typu "zfetovaná prasata za sebou zanechala spálenou zemi", což vedlo až k tomu, že britský parlament schválil zákon Criminal Justice Act, který ilegalizoval jak konání open air parties (rave zde byl definován jako "shromáždění více jak 100 lidí, které tancují do hudby založené na repetitivním rytmu"), tak i samotnou osobní účast každého ravera, či jenom podezření policie, že na takovouto akci dotyčný směřuje (!!!). To byla poslední kapka k finálnímu zpolitizování celé scény, která se bezvýhradně přihlásila ke svobodnému šíření své kultury, ať již je to zákonné nebo ne. Jaký typ lidí tedy jezdí na CzechTek? Inu, již od svých raných začátků se raveová scéna řídí heslem "Peace Love Unity Respect", které vyjadřuje, že nic není nemožné a vše je akceptováno. Můžete zde tedy potkat širokou škálu lidí, kteří se dají souhrnně nazvat undergroundem - od hippies ze staré školy, přes punkery, rastamany až po řadové klubery, které již začíná omrzovat "přeorganizované" obří komerční festivaly, které sice nabízejí řadu lákadel od akrobatických exhibicí po bungee jumping, ze kterých se ovšem staly jakési továrny na hudbu se stále zřetelnější absencí lidského prvku. Na free parties je v podstatě jedno odkud přicházíte - důležité je ctít respekt k druhým, přesně v duchu hesla zakladatelů rave scény Spiral Tribe: "One Tribe, One Vibe". Free scéna bourá i hranice klasického principu kapela versus publikum - účastníci sem nechodí pouze konzumovat, ale rovněž vytvářet - každý může být hvězda, stačí se zapojit, přijít se svojí hudbou, pochlubit se se svými malbami, nebo třeba udělat fireshow - fantazii se meze nekladou. Je pravda, že posledních pár ročníků CzechTeku a českých free parties je silně poznamenáno nájezdem převážně nejmladší generace raverů, kteří se ke scéně dostali spíše přes reportáže v televizi, které voní zakázaným ovocem, než z přesvědčení. Přijíždí sem spousta -náctiletých, kteří pouze mezi sebou soutěží, kdo do sebe nacpe víc extází nebo LSD tripů a kterým v podstatě akorát záleží na tom, že mají na sobě tu "správnou" kšiltovku a ty "správné" kapsáče. Čas ukáže, jestli je to dané pouze jejich mladickou nezralostí (přiznejme si, kdo z nás nebyl v šestnácti na zabití, že?), nebo jestli je tento problém komplexnější v souvislosti s praktickou neexistencí kořenů této subkultury u nás - přece jen k nám byla importována až ve fázi, kdy už vše bylo v podstatě jasné. Každopádně tato "techňata", nebo také "kindeři" jsou zdrojem nejen problémů, ale i zábavy - Čechy jsou zřejmě raritou co se týče tzv. "mrdačů beden" neboli nadšenců, kteří mají takovou potřebu se dostat ke zdroji zvuku, až se svými těly přímo otírají o okraje reprobeden a tím evokují kopulační pohyby. Nikde jinde v Evropě jsem takovéto pařiče nezaznamenal... Jistě se ptáte - kdo to všechno platí, když se jedná o free akci? Ve smyslu slova "free" jako "zadarmo" je toto označení poněkud nepřesné - samozřejmě někdo musí zaplatit odvoz odpadků, mobilní záchodky, benzín do elektrických generátorů a tak podobně. Pokud nemají lidé od soundsystémů nějakého bohatého mecenáše (což obvykle nemají, a už vůbec ne ty české), problém peněz se řeší provozováním baru vedle zvukové aparatury. Ceny jsou samozřejmě poněkud vyšší než po hospodách (pivo obvykle za dvacku), undergroundová scéna je ale už od svých počátků založena na vzájemné podpoře a všichni rozumní lidé vědí, že když si přivezou s sebou nějaké nakoupené zásoby, tak že na tom tratí právě jejich oblíbený soundsystém a že právě kvůli tomu by už příští akce nemusela proběhnout. Co se týče financování akce většího formátu typu CzechTek, obvykle "systémáci" uhradí určitý poplatek za provozování svého baru, který se shromažďuje do společné kasy, ze které se pak vše zaplatí. Tento rok se vyšplhaly náklady do výše stovek tisíc korun, bylo tedy nutné přijít ještě s jiným finančním zrojem - tím bylo vybírání stokoruny za každé auto přijedivší v pátek, které bylo následně označeno velmi vtipnou samolepkou ve stylu loga fiktivní stanice ČT3. Co se týče mediálního pokrytí letošního CzechTeku, nedošlo k nějakému markantnímu posunu od ročníků minulých. Okurková sezóna je dosti chabá na zásadní události, každý štáb se tedy může přetrhnout v tom, kdo přinese pikantnější informace z takovéhoto festivalu. Všechna hlavní masmédia komentovala akci tradičně vesměs povrchně, bez jakékoli zmínky o tom, proč se takováto akce koná, jaká je historie těchto akcí, jaké jsou cíle a myšlenky organizátorů, proč se zrovna koná v lesích a ne uprostřed sídliště apod. Headlines se soustřeďovaly především na "skandál" kolem řádně uzavřené nájemní smlouvy na pozemek, hlukovou stěnu, která obtěžovala 16 místních obyvatel a emotivní odmítavé výpovědi nejrůznějších "usedlíků", kteří ve skutečnosti v souvislosti s free party zaregistrují větší tržby než za celý rok. Podobně monstrózní, a přitom krajně kontroverznější akce v podobě koncertu Rolling Stones na Letné zůstává bez povšimnutí médií, alespoň ne ve výše popisovaných aspektech - hluk zde obtěžuje mnohem více lidí, nemluvě o dopravních uzavírkách, nepořádku v ulicích, který neuklidí sami pořadatelé (na rozdíl od CzechTeku), ale městská úklidová služba a podobně. V souvislosti s tím vypadají televizní reportáže opravdu směšně. Co říci na závěr? Místo svého shrnutí odcituji všeříkající příspěvek jisté Hany, která poslala svůj příspěvek do diskuzního fóra na serveru www.novinky.cz: "Už nejsem zrovna ve věku, kdy by se mi techno mělo líbit, ale je to určitý styl a já to respektuji. Ale dobře si pamatuji na folkové sešlosti. Hygiena veškerá žádná spousta povalujících se opilců, všude odpadky a velký nepořádek. Možná jen ta muzika byla trochu potišeji :-))". Howgh MAKE LOVE RaveBoy |
DIY, tekno a CzechTek | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 7. 2003 | CzechTek 03: One Tribe, One Vibe | Jan "RaveBoy" Němec | |
31. 7. 2003 | CzechTek 03: válka papírů a razítek, hysterická starostka, soudkyně v klidu | Štěpán Kotrba | |
25. 7. 2003 | CzechTek 2003 je v Ledkově u Kopidlna na Jičínsku | ||
24. 7. 2003 | V pátek začíná největší technoparty - CzechTek | Štěpán Kotrba | |
7. 7. 2003 | My, gnostici kybernetického věku aneb jak masmédia zplošťují kulturu, aniž to víme |
Jaroslav Peregrin | |
21. 8. 2002 | Ohlédnutí: Tenhle CzechTek byl jiný než ty minulé. Proč? | ||
12. 8. 2002 | České tekno - specifika viděné očima insidera | ||
5. 8. 2002 | Czechtek 2002 - zpráva z festivalu | Arim Mimory, Ládis Kylar, Štěpán Kotrba | |
5. 8. 2002 | Do It Yourself: Techno scéna a ilegální parties | ||
5. 8. 2002 | New Age travellers - nomádi nového tisíciletí | ||
22. 11. 2001 | Temné stránky evropského rozumu | Przemyslaw Wielgosz |