Praktiky této instituce však představují cokoliv, jen ne prototyp solidnosti, objektivity a vyváženosti - prostě národní etalon kvalitní žurnalistiky, při jehož užití mohou všichni editoři nerušeně spát u redakčních počítačů... Je bohužel vidět nejen nekvalitu některých četkařů (ekonomika, domácí, zahraniční) ale i "kvalitu" práce Rady ČTK, která zcela zjevně neanalyzuje produkci jí svěřené a kontrolované instituce - pouze "brání boudu", když někdo zvenčí "zaštěká"...

Projevuje se to nejsilněji, když se mediální situace zdramatizuje, stane se nějaká klíčová událost globálního významu. Nejinak tomu bylo v případě útoku z 11. září, války v Afghánistánu, či naposledy v případě války v Iráku. Tehdy Česká tisková kancelář publikovala největší množství informací z amerických zdrojů, přičemž si je ještě upravovala používáním emocionálně podbarvených termínů "spojenci" či "spojenecké jednotky". Prakticky omezila zpravodajství na přebírání od "embeded reporters" - "novinářů", jedoucí uvnitř amerických či britských tanků. Ti většinou pracovali pro AP, AFP či pro agentutu Reuters. Anglofonní zdroje - "spojenecké". Francouzskou AFP ostentativně ignorovala, stejně jako německou DPA či ruský ITAR TASS. O arabských zdrojích Al Arabia, Al Jazeera a dalších ani nemluvě. O zprávách z amerických zdrojů, které byly evidentně vojenskou propagandou (zdroje DOHA či Pentagon), nikdy ani náznakem nezapochybovala. Stejně tak o zdrojích z prostředí české jednotky v Kuvajtu. To vše přinejmenším po první dny. Kvalitnější zpravodajství měla i slovenská SITA...

Britské listy tento zjevný mediální spin ČTK donutil k nezvyklému rozhodnutí - k vydávání nepřetržitého, čtyřiadvacetihodinového zpravodajství, vycházející i z jiných zdrojů, než měla k dispozici ČTK. Snažili jsme se i o částečnou klasifikaci zpráv uveřejňováním přídomku "INFO-WAR" u těch manipulací, které byly do očí bijící. A zavedli jsme termín invazní armáda, kterým jsme nahradili nevyhovující označení "spojenci". Irácké "oddíly" se staly "jednotkami" stejně jako v případě ostatních vojsk... Saddám Hussein přestal být pouze "Saddám" či "tyran", ale stal se "iráckým vůdcem"... Zásadně jsme nepoužívali americké hanlivé přezdívky iráckých generálů. A arabskou "květnatost" iráckých prohlášení a projevů jsme pokud možno zachovávali jako výrazovou odlišnost.

Pokusili jsem se i o tematický monitor arabských médií a názorů, který připravovali naši spolupracovníci v Praze i na Blízkém východě.

Zveřejňovali jsme i "analýzy bez záruky" z anonymních ruských zdrojů, neboť nám toto vidění přišlo zajímavé. U těchto zdrojů jsme vždy uváděli výhradu neověřitelnosti.

Práce ČTK mne v té době naplňovala zoufalstvím. Byla výmluvnou ilustrací největšího nešvaru agenturní práce - "komentovaného zpravodajství", kdy se ze čtyř zpráv světových agentur udělala jedna dlouhá s "tím správným" vyzněním. Česká tisková kancelář si na nekvalitu a bulvárnost ale za dlouhá léta zvykla. Média si v době internetu zvykla používat četku pouze pro "vatu" či z důvodů blokového výkupu autorských práv od jiných agentur, jejichž individuální přímé použití by bylo pro české redakce neúnosně drahé. Ostatní zdroje už si novináři shánějí sami, a proto ta nekvalitní práce četkařům prochází, používá se pouze archiv a fotobanka. Bohužel archiv bude za několik let k nepotřebě.

Kdože to napsal větu, citovanou pak ve všech kurzech PR? Kdo ovládá přítomnost, ovládá i minulost. A kdo ovládá minulost i přítomnost, ovládá i budoucnost... Mám strach z budoucnosti. Protože vím.

Ivan Jemelka na serveru Česká média trefně ironizuje podstatu současného sporu ČTK s prezidentskou kanceláří. Tvrdí oprávněně, že diskuse o kvalitě médií je z důvodů sebezáchovy nás všech nutná. Prezidentská kancelář dělá v tomto případě, i když osamocena, záslužnou práci. Ve svém sloupku píše:

Kdysi jsem byl svědkem velmi věcné vysvětlující analýzy ministra zdravotnictví Ivana Davida, líčícího na městské konferenci delegátům genezi jeho mediální vraždy. Čísla, údaje, podrobnosti. Na závěr konstatování mediální bezmoci. Rezignace na jakoukoliv omluvu či spravedlnost. David za svou obhajobu sklidil od delegátů tehdy potlesk. Stejně mu ale později nebyl nic platný... V mých očích se ale tento romantik rehabilitoval, neb jsem pochopil, že s koordinovaným mediálním působením PR distributorů léčiv a dvou "služebných" odborově-profesních lobbistických skupin pánů Kubka a Ratha ani ministr nic nezmůže... Patnáctiminutový monolog nabitý informacemi a podrobnostmi z resortu zdravotnictví i mediální analýzou stál přítomnému redaktorovi ČTK pouze za pětiřádkovou zmínku, z níž polovina byla vzpomínková historka o mediální masce klauna, kterou mu nasadila média. Na mou privátní námitku, že tento projev by si zasloužil obsáhlejší zpravodajství, neb to byla poprvé a naposled souvislá Davidova sebeobhajoba, dostalo se mi ujištění, že "to by mi nikdo nevydal" a "kdo by to dělal?".

Naposledy jsme v Britských listech kritizovali idiocii autora zpráv ČTK o hackerské soutěži. Těch vroubků ale u naší redakce má Česká tisková kancelář více: