PRAHA 30. září (ČTK) - Děkovnými i lítostivými telefonáty a emaily bombardují lidé již několik týdnů pracovníky českého vysílání Rádia Svobodná Evropa (RSE). Ani dnešek nebyl výjimkou. Telefon se na stole ředitelky Olgy Kopecké rozdrnčel (sic! - klišé) už krátce po ranní zpravodajské poradě, na pohled jako každé jiné. Ta dnešní ve vinohradském sídle "Svobodky" v Dykově ulici však byla jiná. Smutná a sentimentální. Byla totiž poslední, na níž si redaktoři stanice rozdělovali práci. Jak někteří poznamenali, pak už jim zbyde (sic! - správně "zbude") jen uspořádat archívy.

Česká Svobodná Evropa, na jejíž informace mnoho lidí spoléhalo hlavně za komunismu, dnes ve 22:00 skončí s vysíláním po 52 letech. "Toto rozloučení opravdu bolí. Bolí to kvůli posluchačům i kvůli mé vlastní práci," vyznala se Kopecká, která "Svobodce" dala 37 let a kterou posluchači znají pod jménem Valeská. Poznamenala se smutkem v hlase, že teď snad bude mít více času na paměti a knížky, které má rozepsané. Proč končí vysílání Svobodné Evropy v češtině?

Vysílání financovali Američané. Ti se však letos rozhodli, že potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí v souvislosti s bojem proti terorismu. Prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine soudí, že Česko je již plně demokratickou zemí v NATO a na prahu EU.

Počet posluchačů českého vysílání byl podle zdroje Mediaprojekt již několik let pod pásmem rentability. Stanici si denně naladilo v posledním roce její existence zhruba 52 - 54 tisíc posluchačů.

I když vysílání RSE nahradí na stejné frekvenci pořady Českého rozhlasu 6, Kopecká se na nich podílet nebude. Odejde podle ní i většina zaměstnanců, včetně například Jana Jůna či Yvonne Přenosilové. "Odcházejí i všichni naši dopisovatelé," dodala ředitelka s tím, že vysílání ČRo 6 bude podstatně jiné.

A jak tomu bylo ve skutečnosti?

Olga Kopecká byla vždycky nesmírně pracovitá a schopná paní. Zaměstnanci někdejší Svobodné Evropy v Mnichově přiznávali, že bez jejího intenzivního pracovního úsilí by se stanice rozložila. Bohužel však měla nesmírně úzký, ideologický pohled na věc. Tvrdě omezovala jakoukoliv veřejnou diskusi. Na její cenzuru si stěžovali během let snad všichni spolupracovníci stanice, včetně Karla Kryla, který v důsledku konfliktu s ní ze stanice ještě v Mnichově odešel; včetně amerického zpravodaje RSE Karla Jezdinského. Ještě letos v únoru zcenzurovala Olga Kopecká příspěvek Václava Žáka o katolické církvi, který posléze vyšel v Hospodářských novinách, viz zde - Václav Žák měl pak zakázáno vystupovat v hlavním politickém pořadu RSE. - Problémy měl ve Svobodné Evropě i Jiří Pehe. Pracoval jsem pro Svobodnou Evropu v letech 1990 - 1995 a zejména během posledního roku své spolupráce s touto stanicí jsem nashromáždil celou řadu příspěvků (včetně například článků západního tisku o České republice), které se ve Svobodné Evropě Olgy Kopecké nesměly vysílat. Situace se totiž zhoršila poté, co se česká RSE oddělila od americké, stala se samostatným podnikem a usilovala po příchodu do ČR od července 1994 o přežití. Nechtěla kritizovat české politiky, u nichž hledali zaměstnanci RSE pro svou existenční budoucnost pomoc.

Publikovali jsme je v Britských listech koncem roku 1996 zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde a zde (viz též knihu ...jak Češi myslí, Millenium Publishing, Chomutov, 1999, str 261 - 284).

Bohužel, svým ideologicky omezeným přístupem proměnili Olga Kopecká a její spolupracovníci jako Jan Jůn českou Svobodnou Evropu v propagandistické rádio, která nemívají v dnešním světě příliš velkou důvěryhodnost. Sledovanost 50 000 posluchačů není příliš velká. Ještě začátkem devadesátých let měla česká RSE poslechovost tři a půl milionu posluchačů. S tím se dalo pracovat, ale aby si stanice poslechovost udržela, musela by být podstatně jiná.

Doufejme, že někdo napíše historii české Svobodné Evropy v devadesátých letech. Bylo by to nesmírně zajímavé a poučné.

Většina pořadů dosavadní Svobodné Evropy se bude vysílat dál, na okruhu ČRo 6, viz zde.