Minulé úterý ujišťoval naléhavě americký viceprezident Dick Cheney nejvýznamnější poslance amerického Kongresu, že prezident Bush, jak někteří tvrdí, nelhal ohledně existence zbraní hromadného ničení a že měl důkazy o jejich existenci předtím, než poslal americké vojáky do útoku proti Iráku.

Britští politikové minulý týden byli v ještě obtížnějším postavení, John Reid, nynější labouristický mluvčí Dolní sněmovny, oznámil listu Times, že "potenciálně podvratný element" v britských výzvědných službách poskytuje novinářům informace proti ministrům. Představa, že "podvratný špion" se snaží svrhnout levicovou vládu připomněla atmosféru spiknutí, jakou najdete ve špionážních románech od Le Carrého.

Ve středu ráno pak došlo k ostré konfrontaci Johna Reida a zkušeného moderátora rozhlasu BBC Johna Humphryse v ranním publicistickém pořadu Today. Reid se s pohrdáním vyjádřil o zdrojích BBC z rozvědky -- BBC předtím odvysílala kritiku nejmenovaného agenta, že loňská zářijová zpráva britské vlády o iráckých zbraních hromadného ničení obsahovala údaje, které do ní byly včleněny proti vůli výzvědných služeb - že prý, vzhledem k tomu, že není známo, od koho v rozvědce kritika pochází, mohl to říct třeba "nějaký chlap v hospodě". Humphrys na to stejně energicky naznačil, že zdroj BBC pochází z nejvyšších výzvědných kruhů.

Zdá se však, že britská vláda usoudila, že Reidovo konfrontační rozhlasové vystoupení zašlo příliš daleko. V Dolní sněmovně téhož dne už Tony Blair obvinění o "podvratném protivládním špionovi" neopakoval. Je zjevné, že nešlo o žádného jediného "podvratného špiona", ale že britské výzvědné kruhy už měly dost způsobu, jakým britská vláda zneužívala jejich informace pro své politické cíle, a rozhodly se to dát veřejnosti najevo.

Otázky ohledně existence iráckých zbraní hromadného ničení dál vyvolávají pochybnosti. Zajímavé podle listu Observer je zejména to, že vyvolávají intenzivní diskusi i ve Spojených státech, kde -- na rozdíl od Tonyho Blaira -- neprezentoval George Bush existenci těchto zbraní jako důvod, proč je třeba zaútočit na Irák. Bush argumentoval, že chce útokem na Irák svrhnout Saddáma Husajna, docílit "změny režimu".

Přesto však požadují nyní i v Americe Demokraté i Republikáni, aby bylo vyšetřováno obvinění, že důkazy o existenci iráckých zbraní hromadného ničení byly zfalšovány. I v Londýně ustoupila vláda natolik, že připustila, že se bude uskuteční -- omezené -- vyšetřování užívání výzvědných informací ve vládních kampaních.

Američtí kritikové jsou motivováni snahou omezit obrovský vliv a moc Pentagonu, Donalda Rumsfelda a jeho náměstka Paula Wolfowitze, protože se obávají, že tito lidé nyní dominují vztahům Spojených států s vnějším světem. Jádrem vznikající americké kontroverze je otázka, zda tito pentagonští jestřábi úmyslně zneužili informací, shromážděných CIA a DIA (vojenskou rozvědkou) k argumentaci pro útok na Irák.

V ohnisku této kontroverze je jednotka pro zvláštní analýzy a jednotka pro plánování války proti terorismu, které spolu těsně spolupracují a které vytvořil Rumsfeld v Pentagonu po 11. září. Obě jednotky dohromady tvoří Úřad pro mimořádné plánování a jeho šéfem je Douglas Feith.

Právě tito činitelé pod Feithovým vedením vytáhli na světlo světa nyní zdiskreditovaná tvrzení, že se Mohammed Atta, jeden ze sebevražedných pilotů z 11. září, setkal v Praze s činiteli irácké rozvědky (ve skutečnosti byl Atta v USA, podle důkazů, které odhalila FBI). Právě tito činitelé si záměrně vybírali nejpoplašnější tvrzení od iráckých emigrantů z Iráckého národního kongresu, poté, co jejich výslechy byly přesunuty z ministerstva zahraničních věcí do Pentagonu.

Minulý týden vyšlo v Americe najevo, do jak obrovské míry se interpretace těchto lidí z Pentagonu lišila od analýzy amerických výzvědných profesionálů.

Během týdnů před útokem na Irák americká rozvědka opakovaně sdělovala Bílého domu, že k existenci iráckých zbraní hromadného ničení i k údajným stykům organizace al Kajda se Saddámem Husajnem zaujímá rezervovaný postoj.

Jeden činitel dokonce sdělil listu New York Times: "Jako zaměstnanec vojenské rozvědky vím, že tato vláda veřejnosti lhala, aby získala její podporu pro útok proti Iráku."

Tento názor začínají stále častěji projevovat bývalí američtí špioni, kteří hovoří za současné pracovníky americké rozvědky.

Jiní však kromě toho tvrdí, že viceprezident Dick Cheney vyvinul obrovský tlak na výzvědné organizace, aby poskytly důkazy, které by umožnily útok na Irák. Cheney prý opakovaně navštěvoval CIA a vytvářel tam atmosféru strachu.

Situace se ještě komplikuje tvrzeními Hanse Blixe, odstupujícího šéfa organizace UNMOVIC, která měla od OSN mandát pro hledání zbraní hromadného ničení v Iráku. Blix se minulý týden vyjádřil, že výzvědné informace, které dostal v této věci od Američanů a od Britů, byly pro hledání zbraní hromadného ničení v Iráku k ničemu. Tři drobné informace od britské rozvědky vedly Blixovy lidi k tomu, že našli kdesi na statku skryté skladiště konvenční munice a několik hlavic řízených střel -- avšak žádné zbraně hromadného ničení. V rozhovoru pro BBC Blix uvedl: "Slíbili mi své nejlepší výzvědné informace. Řekl jsem si: 'Panebože: jestliže tohle jsou nejlepší výzvědné informace a my jsme nenašli nic, jaké jsou asi ty ostatní?'"

Koncem minulého týdne -- poté, co Bush přislíbil americkým vojákům v Kataru, že "odhalí pravdu" o zbraních hromadného ničení, byl donucen ředitel americké vojenské rozvědky -- Defence Intelligence Agency -- viceadmirál Lowell Jacoby k veřejnému tvrzení, že i když byl prozrazen interní dokument jeho úřadu z loňského září, podle něhož jeho úřad "nemá spolehlivé důkazy o existenci iráckých zbraní hromadného ničení", on sám si je i nadále jist, že Irák ty zbraně měl.