8. 3. 2002
Dejte holkám taky šanciV prašném městě v měděném pásu v Zambii dávala sedmiletá Kelly Sakipe sušené ryby a dřevěné uhlí do malých hromádek a doufala, že si vydělá od chodců pár mincí. Kelly nechodí do školy, řekla mi tiše, umřela jí maminka a ona musí pomáhat babičce starat se o rodinu. Taková je odpovědnost, která je často břemenem mladých dívek v Africe a všude jinde v rozvojovém světě. Psala o tom v pátek 8. března v deníku Guardian Glenys Kinnocková, labouristická poslankyně Evropského parlamentu a mluvčí výboru EP pro rozvoj a spolupráci:
|
V nejchudších zemích světa jsou to vždycky dívky, jimž je odpíráno i to nejzákladnější vzdělání. Ze 125 milionů dětí na celém světě, které nedostávají vůbec žádné vzdělání. U dívek je také velmi pravděpodobné, že školní docházku neukončí. Důsledky této globální nerovnováhy jsou dalekosáhlé a v Mezinárodní den žen je vhodné poukázat na praktické výhody, zahájíme-li úsilí to změnit. To, že na světě dnes žije téměř miliarda dospělých lidí, kteří jsou negramotní, je bezpochyby jedním z nejdramatičtějších důkazů o obrovských rozdílech mezi chudými a bohatými lidmi. A zase, dvě třetiny těchto negramotných lidí jsou ženy. Přitom se uznává, že poskytování vzdělání dívkám je jednou z nejefektivnějších zbraní jak bojovat proti globální chudobě. Jakmile umí žena číst, může si přečíst instrukce na balíčku antibiotik, na antikoncepčních prostředcích, na semenech. Důsledek pro zdraví a produktivitu její rodiny je dramatický a promítne se do zvýšené produktivity celé země. Jak zdůraznila Světová banka ve zprávě, kterou vydala loni na Mezinárodní den žen, investice do vzdělání pro dívky mívají dramatický dopad pro hospodářský růst země. Zpráva konstatovala, že i v zemích, které mají střední anebo vyšší příjem je vzrůst počtu žen s dokončeným středoškolským vzděláním o jedno procento spojen s nárůstem příjmu na jednoho obyvatele o 0,3 procenta. Vzdělání bude nejdůležitějším tématem na letošní letní vrcholné schůzce zemí skupiny G8, která se bude konat v Kanadě. Bude také hlavním tématem pro diskusi na konferenci OSN pro financování rozvoje, která se bude konat letos v březnu v Mexiku, na zasedání Světové banky v dubnu a na dětském summity OSN v květnu. Ministři evropských zemí pro rozvoj schválí akční plán pro vzdělávání a rozvoj. Máme možnost ovlivnit výsledky všech těchto konferencí, ale musíme začít hned teď. Některé dívky nedostávají vzdělání, protože musejí pomáhat v domácnosti, anebo jsou v raném věku provdány. Jiné dívky odmítají rodiče posílat do školy, protože se právem obávají hrozícího nebezpečí ve školách, kde zuří násilí a sexuální zneužívání. Pak existuje bariéra chudoby: v Zambii, kde podle odhadů žije 80 procent obyvatel z příjmu menšího než jeden dolar denně, je velmi obtížné zaplatit školné ve výši 2,5 dolarů za semestr. Poskytnout vzdělání jedinému dítěti je něco, co si mnoho lidí vůbec nemůže finančně dovolit. Pokud se musí rozhodovat o tom, které dítě má mít možnost chodit do školy, ve většině případů se dává přednost chlapci a dívka musí zůstat doma. Měli bychom začít tím, že začneme rušit školné v rozvojových zemích, že budeme přesvědčovat rodiče, aby posílaly své děti do školy, že budeme podporovat projekty pro kvalifikaci většího množství učitelek, že vybavíme školy lepším zařízením a že budeme podporovat místní kampaně s cílem odstranit tolerování sexuálního násilí ve školách. Jestliže mají mít země jako Afghánistán vůbec šanci, aby se dostaly z feudální situace, musí být vzdělání základní součástí tohoto úsilí. Vzdělání je všeobecné lidské právo. Musíme pochopit, že jestliže chceme vážně něco učinit proti globální chudobě a proti nestabilitě, kterou vyvolává - dívky jsou naší největší nadějí. |