7. 3. 2002
Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářstvíVždycky se vyskytne nějaká překážka - z technických důvodů - která způsobuje, že my cizinci prostě musíme nesčetněkrát chodit na cizineckou policii znovu a znovu, s novými dokumenty, o nichž nám při předchozích návštěvách nebylo řečeno, že je jich zapotřebí, anebo s novými razítky a dalším množstvím papírů. A probůh, jen ať se nestane, že by člověk přišel k jinému úředníkovi, protože v takovém případě se vás zcela jistě zeptá, proč jste si přinesl všechny ty papíry (o něž požádal jeho kolega či kolegyně) a řekne vám, že potřebujete přece úplně jiné dokumenty.
Jádrem problému je to, že předpisy jsou zmatené a složité. Je to záměrně proto, aby nám ztěžovali život, anebo proto, že chtějí, abychom se vzdali a nabídli jim úplatek?
|
Pro cizince, kteří žijí v České republice, je nesmírně obtížné vycházet s byrokracií, která má právo určovat, zda smějí či nesmějí v zemi pobývat. To ovšem není jen typicky český rys - většina zemí se chová velmi selektivně ohledně toho, koho do země vpustí. (Ovšem za hlubokého komunismu jsme považovali tuto výlučnou a arogantní politiku západních zemí - počítaje ponižujícími frontami na západních velvyslanectvích v Praze, za skandální, a zavazovali jsme se, že jestliže jednou bude naše vlastní země svobodnou a demokratickou, v žádném případě tak skandální praktiky nedopustí. Toho přece museli být zárukou hlavní a čestní bojovníci za lidská práva, jako Václav Havel, kterým šlo především o humanitu - a zotročení občané, kteří, protože ponižování od zahraničních úřadů zakusili, nikdy nic takového nedopustí ve vlastní zemi. To byla naivní představa, že? Pozn. JČ.) Brazílie, země, odkud pocházím, je dobrým příkladem složité byrokracie a neospravedlnitelného omezování všech těch osob, kteří se chtějí těšit našemu tropickému počasí trochu déle. Mnoho Čechů a Slováků si stěžuje na podivný brazilský předpis, v jehož důsledku nesmí nikdo v zemi pobývat déle než šest měsíců, pokud se v Brazílii neožení anebo tam nemají dítě. Po tom půlroce, rozhodli brazilští zákonodárci, musí cizinec zůstat alespoň půl roku v zahraničí, než může zase přijet. To například znamenalo, že režisér Orson Welles nikdy nedokončil film, který začal natáčet v Brazílii (do půl roku ho nedodělal). Poslední dobou si stěžuje mnoho mých přátel, kteří se rozhodli opálit se (a nechat se okrást :)) v Copacabaně, že zdejší brazilské velvyslanectví požaduje příliš mnoho dokumentů a nutí je, aby chodili na velvyslanectví znovu a znovu, což jim trvá daleko déle než by bylo období, které chtějí strávit v Brazílii. Zeptal jsem se na brazilském velvyslanectví v Praze, proč tomu tak je - a dověděl jsem se, že je to neoficiální pomsta za způsob, jímž se zachází s Brazilci na cizinecké policii a na českých velvyslanectvích po celém světě. Samozřejmě je to naprostá pitomost, protože čeští občané, kteří se snaží cestovat do Brazílie, nemají s českou cizineckou policií vůbec nic společného a - a to je horší - lidé na velvyslanectvích a v české cizinecké policii vůbec ani netuší, že probíhá tato neoficiální "pomsta". Na svou obranu mě požádal jeden pracovník brazilského velvyslanectví, abych se zeptal jakéhokoliv Čecha na to, co si myslí o tom, jak české instituce zacházejí s cizinci. No, záleží to na tom, s kým mluvíte. Já mám výhodu v tom, že zkoumám širokou škálu subjektů ze všech věkových kategorií a z každého zázemí. A vím, co si myslí o cizincích (ne o Ukrajincích, Vietnamcích či občanech ze zemí bývalého socialistického bloku, na něž mají Češi stejný názor). Je možné je víceméně rozdělit do skupin (každá generalizace ovšem musí uznat, že existují proti ní i výjimky). 1. Mladá generace Čechů, z městských oblastí, příchod cizinců vítá, zachází s nimi dobře a snaží se poučit o jejich kultuře. 2. Lidé středního věku, kteří jsou na tom hospodářsky dobře (střední či vyšší střední vrstvy, nebo třídy B a C) také sympatizují s cizinci, až na to, že mají proti nim určité malé množství kritiky 3. Starší, dobře vzdělaní Češi také nemají s většinou cizinců z rozvinutých zemí velké problémy. Na druhé straně existují i 4. mladší, nezaměstnaní lidé a lidé z malých měst a vesnic, kteří mají dojem, že cizinci odčerpávají zdroje této země, byty i pracovní příležitosti. Totéž je slyšet od lidí staršího a středního věku, bez dobrého vzdělání a se špatným zaměstnáním. Jediná představa, která je společná většině Čechů, je přesvědčení, že cizinci mají spustu peněz, anebo alespoň vedou daleko více privilegovaný život než oni. A většina Čechů taky nechápe, proč by se rozhodl cizinec z civilizované země strávit život tady (pokud to nejsou dočasní přistěhovalci, které sem přivedly multinacionální společnosti). Jedním společným tématem pro mě a mé přátele jsou potíže, které jsou spojeny s tím, že musím opakovaně žádat o vízum. A k mému překvapení, i když jsou to lidé, kteří mě mají rádi, vidím často, že se tomu téměř usmívají, a slýchávám řeči jako "No, to je to nejmenší, že musíš platit za to, že tady chceš bydlet" anebo "my musíme přespávat před americkým velvyslanectvím, jestliže chceme vízum!" Jinou, podobnou reakcí, jen na ilustraci, je reakce jedné Češky, která pracuje ve stanici RFE/RL (jako úřednice), se rozčílila, když jsem si stěžoval, že má Česká televize absurdní zvyk vysílat Euronews (anglicky a francouzsky), aniž by při tom respektovala půlhodinový formát zpravodajských bloků této stanice, což znamená, že zprávy Euronews začínají o celé hodině a třicet minut po celé hodině. ČT 2 začíná vysílat Euronews kolem dvanácté, ale každý den končí v jinou dobu, například ve 12.35, ve 12.45 nebo v 13.05. Večer začíná ČT přebírat Euronews uprostřed sportovního zpravodajství, v 19.15. A tak se diváci dívají na zajímavou reportáž a ČT to náhle vprostředku usekne! Ani nepočká, aby skončila aspoň ta reportáž. Je to opravdu obtížné, mít programového ředitel, který by nařídil, aby se další pořad začal vysílat ve 12.30 anebo ve 13.30? No, moje známá na to reagovala zvýšeným hlasem a začala protestovat, že "ČT je pro nás, ne pro cizince!" Zaprvé jí vůbec nedošlo, že se zprávy Euronews vysílají pro Čechy, kteří mluví cizími jazyky, anebo se učí anglicky nebo francouzsky. A z tohoto důvodu se dívá na Euronews v ČT spousta Čechů. Já se dívám na Euronews na satelitu... (A rád platím měsíční koncesonářský poplatek za rozhlas a televizi.) Asi té paní, co pracuje v RFE/RL, jdou opravdu na nervy všichni ti cizinci, s nimiž se chudák musí stýkat každý den... Takže je docela dobře možné, že policisté na cizinecké policii jen svým byrokratickým chováním vůči cizincům plně vyjadřují všeobecné české postoje. Je tomu skutečně tak? Jiný můj známý ze stanice RFE/RL, Dušan, který zařizuje víza tamějších novinářů, mi v roce1998 sdělil absurdní skutečnost: mnoho z těch novinářů, kteří vysílají rozhlasem do zemí, jako je Bělorusko anebo Irák, museli cizinecké policii předložit dokument, potvrzující, že nemají ve své rodné zemi problémy s policií. A cizinecká policie opakovala, že tento požadavek prostě nemůže zrušit, přestože jí bylo nesčetněkrát vysvětlováno, že osoba, která vysílá jiným než oficiálním hlasem do diktatury samozřejmě má problémy s policií ve své rodn zemi. Ale ne - cizinecká policie trvala na tom, že se dotyčný nešťastník musí jít zeptat Lukašenka či Saddáma Husajna, jestli je jeho policejní záznam v pořádku! Sám jsem musel na cizineckou policii pořád chodit, protože mi dělali problémy s mým dlouhým jménem (mám pět příjmení, jako většina Jihoameričanů). Brazilské úřady jim musely nesšetněkrát dokazovat, že to jsem skutečně já. Jednou mi řekli, abych se vydal do Brazílie pro novou verzi dokumentu, který byl jen dva měsíce starý! Jestliže jsem ji měl "dokázat", že jsem to skutečně já, proč by v tom měl být nějaký rozdíl, když by byl kus papíru o dva měsíce mladší? Že bych se jaksi později proměnil v někoho jiného? Že by se z nás těmito byrokratickými průtahy skutečně snažili tahat úplatky? Vzhledem k tomu, že jediní mí známí, kteří si nestěžují na problémy s vízem, jsou ti, kteří přiznávají, že mají u cizinecké policie "svého člověka", začal jsem mít dost velké podezření. Zejména poté, když jsem si uvědomil, že se v ústředí cizinecké policie v Olšanské ulici děje podivná věc: onen strojek na čísla, jaký mají ve většině bank, je už dlouhé měsíce rozbitý a nikdo ho neopravil, takže jen čekáme, až bude nějaký policista volný. Řeknu to jasněji: kdyby byly k dispozici lístky s čísly, museli byste jít do té kanceláře, která je podle vašeho čísla zrovna volná, nikoliv do kanceláře, kterou si vyberete. Kdybyste tedy chtěli mít soukromé srozumění s nějaký policistou, pracujícím v konkrétní kanceláři, na základě úplatku, pokud vám kancelář, kam máte jít, určí náhodně systém lístků s čísly, podplácet nemůžete. Bez lístku s číslem můžete jít, do jaké kanceláře chcete. A tak jsem začal mít opravdu velké podezření, když jsem tam byl teď dvakrát a viděl jsem, že před třemi dveřmi je velký shluk lidí a u jiných nečeká nikdo anebo jen jedna nebo dvě osoby. Když jsem to zkoumal podrobněji, zjistil jsem, že v jedněch z "nejpopulárnějších" dveří byl rusky mluvící muž a celá skupina jiných lidí. Tento muž vydával nějaké instrukce, sbíral dokumenty žadatelů a nejméně jednou šel do policejní kanceláře za dveřmi spolu s cizincem - žadatelem. Možná, že to byl jen nějaký tlumočník. Pak jsem se rozhodl sledovat, co se tam děje po delší dobu: strávil jsem tam dvě dopoledne a jedno odpoledne. No, přesně tentýž muž tam přichází velmi brzo s nějaku ženou, oba zůstávají venku. Někdy tato žena promlouvá k žadatelům v ruštině. Velmi často s nimi někam na patnáct minut zmizí a pak se vrací. Zvlášť jsem si povšiml velkého muže oblečeného v černém, který se vrátil druhý den, poté, co se s ní zjevně předchozího dne setkal, neměl v ruce žádné papíry, žádnou tašku. Šla s ním ke dveřím úřadovny a její partner s ním začal mluvit. Asi za hodinu vešli do jedné z kanceláří (do té, před níž ten muž jiného dne stál). Opět byly k dispozici jiné dveře, před nimiž nikdo nečekal, ale od raději čekal před jinými dveřmi. Velký muž v černém pak vyšel z kanceláře s výrazem uspokojení, podal muži před dveřmi ruku a odešel. Co by to mohlo znamenat? Možná nic. Nebo hodně. Doporučuju, aby úřady zkoumalu okolí cizinecké policie a sledovaly některé lidi. A rád bych věděl, proč se strojek na čekací čísla rozbil už před mnoha měsíci a nic se s tím nedělá. Je to nedostatek peněz? Je to nezájem? Rozbíjejí se takové strojky často? Zdá se, že v bankách fungují dobře a dlouho. Na cizinecké policii se ten strojek na čísla kupodivu rozbil hned asi za dva měsíce. Každý ví, že lidé mají sklony ke korupci. To existuje všude, není to nic typicky českého. Jako cizinec v této věci riskuji, že tohle všechno píšu, protože by se někdo vysoce postavený v cizinecké policii mohl rozhodnout ztížit či znemožnit mi tady život. Jde ale o principy. Možná taky tímto psaním ztížím život zoufalým cizincům, kteří si nemohou své problémy vyřešit nijak jinak. Ale mám dojem, že většina těch lidí, která se uchyluje k protizákonnému řešení své situace, by asi v této zemi neměla být. Stejně jako většina Čechů ani já nemám rád, když vidím na Václavském náměstí, v kasinech a v místech, kde stojí prostitutky, mafiánské typy. Dodnes nechápu, jak je možné, že všichni vědí, že skupiny mužů, kteří stojí u obchodního domu Krone na rohu Jindřišské a Václaváku otevřeně vyměňují cizí měnu bez oficiálního povolení. Není to porušení zákona? Jak lehce získali tito lidé svá víza? Je mi líto Ukrajinců, kteří přicházejí do ČR, aby si tady vydělávali na živobytí, protože jim jejich vláda znemožnila přežít ve vlastní zemi. Chápu, že asi nemají jinou možnost než zde zůstávat ilegálně, anebo dávat úplatky. Donedávna jsem měl uklízečku, která mluvila anglicky a německy, česky a rusky a měla diplom z psychologie! Jednomu mému příteli uklízí byt ukrajinský zubař! Má uklízečka mi sdělila, že do doby ještě asi před dvěma lety stačilo vycestovat z České republiky a vrátit se ten samý den, a udělat to, pokud si to dobře pamatuju, každé tři měsíce. (Zákon se v roce 2000 změnil.) Ale když chtěla, aby ji vpustili zpět do ČR, musela pasové kontrole na hranicích přivézt z Německa nějaké zboží. Nic drahého, bonbóny, alkohol a hygienické předměty. Říkala, že má velké štěstí, když to srovnávala s tím, co slyšela od kolegů. Všechny tyto imigrační procedury by měly být absolutně jasně a přesně definované. Nesmí existovat prostor k tomu, aby ho zaměstnanci policie zneužívali. Například ve Spojených státech jsem věděl přesně, co musím udělat, mám-li mít možnost tam žít (žil jsem tam téměř deset let). Ano, byli tvrdí, ptali se na spoustu věcí, neočekávaně mě navštívili, ale jasně mi řekli, jaká je celá procedura a jaké dokumenty potřebuji. A nechtěli skoro žádná razítka! Mé další kafkovské setkání s cizineckou policií bude příští rok (pokud mě nevyhostí za tento článek), a tak mohu po určitou dobu klidně spát. Možná, že do té doby spraví ten strojek na čísla. |
Obsah vydání | 7. 3. 2002 | ||
---|---|---|---|
7. 3. 2002 | Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářství | Fabiano Golgo | |
7. 3. 2002 | Anna Šabatová: Cizinecká policie nepochybila | Tomáš Pecina | |
7. 3. 2002 | Washinton Post: Zemanova návštěva v Bílém domě byla zrušena "pro jeho kriminální styky" | ||
7. 3. 2002 | Násilí proti ženám v České republice | ||
6. 3. 2002 | Americká vláda kritizuje stav lidských práv v České republice | ||
7. 3. 2002 | Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomna i dnes - část I. | Mirek Vodrážka | |
7. 3. 2002 | Ať Petr Štěpánek řekne jasně, kdo vlastní TV Nova a TV Prima | Jiří Hradecký | |
6. 3. 2002 | V Kábulu zahynulo pět evropských vojáků | ||
6. 3. 2002 | Všechno pořád při starém: loňské policejní razie neskoncovaly s mužskou prostitucí v ČR | Fabiano Golgo | |
5. 3. 2002 | Návrh na předvolební billboard | Jan Paul | |
9. 2. 2002 | Podáváme žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů za nezákonné utajování informací | Tomáš Pecina | |
21. 1. 2002 | Příspěvky na investigativní práci Britských listů |
Šikana od Cizinecké policie | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 3. 2002 | Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářství | Fabiano Golgo | |
7. 3. 2002 | Anna Šabatová: Cizinecká policie nepochybila | Tomáš Pecina | |
27. 2. 2002 | Irácký student Majid Majed smí opět cestovat | Tomáš Pecina | |
18. 12. 2001 | Případ Majida Majeda v americkém listě Boston Globe: Tvrdý kurs ohrožuje v ČR emigranty z Blízkého východu | ||
9. 11. 2001 | Cizinecká policie: Žádáme o vyjádření iráckou ambasádu | Tomáš Pecina |