8. 3. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 3. 2002

Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?

Americký ministr zahraničních věcí Colin Powell a jeho náměstek Craner vystoupili k publikaci výroční zprávy svého ministerstva o stavu lidských práv ve světě (část o ČR je zde) na tiskové konferenci, jejíž anglický transkript je tady. Novináři je tam docela tlačili ke zdi. Celkový étos této tiskové konference se, jak se zdá, docela odlišuje od étosu českých tiskových konferencí - lze říci, že novináři se právem a velmi ostře zaměřili na celou řadu důležitých nesrovnalostí v současné americké zahraniční politice. Odpovědi náměstka Cranera jsou občas skoro komické. - Na rozdíl od tiskových konferencí českého ministerstva zahraničních věcí však americké MZV, zdá se, průběh tiskové konference na svých internetových stránkách nezcenzurovalo (srovnejte, jak upravuje české MZV tiskové konference, se skutečnou verzí toho, co se na nich událo), americké ministerstvo zahraničních věcí, zdá se, publikovalo průběh této tiskovky v plné verzi. Přinášíme větší množství citátů z této tiskové konference.

Ministr Colin Powell: Dobré odpoledne, dámy a pánové, s potěšením vám dnes předkládám zprávy svého ministerstva o stavu lidských práv ve světě. Tyto výroční zprávy jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů, jaké má Amerika pro prosazování respektu pro základní svobody po celém světě. Tyto zprávy, které připravujeme na základě mandátu Kongresu, jsou výrazem úsilí Spojených států prosazovat po světě mezinárodně schválené principy lidských práv.

Útoky z 11. září, při nichž zahynulo asi 3000 mužů, žen a dětí z 80 zemí světa, nám připomněly naše společné lidství. Dnes, když se Amerika spolu se zeměmi po celém světě staví proti terorismu, potvrzujeme to, co náš národ bránil od samého počátku: lidská práva, demokracii a zákonnost.

Celosvětová podpora pro lidská práva je v souladu s hodnotami, které Amerika považuje za nejcennější. Je také silně v našem vlastním zájmu. Svoboda bojuje proti terorismu, nestabilitě a konfliktům. Znovu a znovu ukazuje zkušenost, že země, které projevují největší respekt pro lidská práva, jsou také zeměmi nejbezpečnějšími a nejúspěšnějšími. Respekt pro lidská práva je nezbytně potřebný pro trvalý mír a trvalý hospodářský rozvoj, což jsou cíle, které Američané sdílejí s lidmi po celém světě.

Prezident Bush, Kongres Spojených států a americký lid jsou jednotni ve svém přesvědčení, že aktivní podpora pro lidská práva musí být integrální součástí americké zahraniční politiky. Spojené státy budou spolehlivým přítelem mužů a žen po celém světě, kteří odvážně usilují o dodržování norem lidských práv ve svých zemích i ve světě.

Bushova vláda spolupracuje s jinými vládami, mezivládními organizacemi, nevládními organizacemi i jednotlivci, aby dosáhla dodržování lidských práv podle mezinárodních norem. (...)

Otázka: Mám dvě otázky ohledně spojenců USA, které podstatným způsobem kritizujete, kde je to případné. Například v případě Izraele, mohli byste vysvětlit, proč, na rozdíl od předchozích let, dáváte izraelské porušování lidských práv Palestinců do kontextu boje proti terorismu? (...)

A také, když kritizujete některé spojence USA, jako je Saúdská Arábie nebo Uzbekistán, jak se to konkrétně projeví v zahraniční politice USA? Chci říci: podporujeme tyto země finančně nebo jinak? Jak se projeví tato kritika?

Náměstek ministra zahraničí Craner: K první otázce. Jestliže jste si přečetl loňskou zprávu, byly tam o situaci v Izraeli v souvislosti s terorismem asi dva řádky. Měl jsem pocit, že by měl v celé řadě těchto zpráv být uvádět do větší míry kontext, a to je právě případ Izraele.

Co se týče druhé otázky, jak se to projevuje v praktické politice? Různým způsobem. A proto se snažíme být v těchto zprávách co nejpřesnější a co nejobjektivnější, aby tyto zprávy mohly být tvůrcům zahraniční politiky vodítkem. Využíváme je při svých diplomatických jednáních s těmito zeměmi, ale také je využíváme při diskusích se spojenci o programech, které v těchto zemích realizujeme.

Tak například, v celé řadě zemí, s nimiž jsme nyní v užším spojeneckém styku od 11. září, jsou posilovány naše programy pomoci, demokratické pomoci, pro rozvoj občanské společnosti, tisku a ostatních věcí...

Otázka: Dejte nám pár příkladů, co děláte v Saúdské Arábii, v Uzbekistánu, v Egyptě.

Craner: Řeknu vám pár příkladů. V Uzbekistánu pomáháme celé řadě občanských skupin zformulovat budoucí plány. V Kirgizstánu jednáme o tisku budeme tam pomáhat financovat nezávislou tiskárnou na pomoc tisku novin.

Otázka: A co Saúdská Arábie?

Craner: Na tu se taky dostane.

Otázka: Mohl bych vás požádat, abyste obdobným způsobem zkonkrétnil, co jste řekl před okamžikem, když jste hovořil o tom, že rozšiřujete dialog s některými zeměmi, s nimiž jste měli předtím jen omezený kontakt? Můžete nám dát příklady vlád, s nimiž máte širší kontakty v důsledku války proti terorismu?

Craner: S nimiž - co?

Otázka: Příklady vlád, s nimiž máte intenzivnější dialog o lidských právech v důsledku války proti -

Craner: Jistě. Jde o středoasijské vlády. Například, cestoval jsem tam, tuším v lednu, a do té doby jsme měli styky jen v podstatě s ministerstvem zahraničí. A těsně před mou cestou začaly s námi jednat i jiné složky jejich vlády - soudnictví, ministerstvo vnitra a další. Chceme, aby to vedlo k nějakým výsledkům. Rozhovory samy o sobě nestačí. Máme ale nyní větší množství lidí k dialogu.

Otázka: Je tady klíčovou zemí Uzbekistán?

Craner: Ne, řekl bych, že Kazachstán je totéž. Taky máme větší množství kontaktů v Pákistánu. (...)

Otázka: Před dvěma lety byla v Laosu zatčena celá řadu studentských vedoucích představitelů, poté, co se pokusili zorganizovat demonstraci za politické reformy. Bylo vaše ministerstvo schopno zjistit, jaká je jejich situace? Víte, co teď dělají? Vypracovali jste si nějaký postoj či přístup k této věci?

Craner: Ne, my jsme - já jsem právě strávil, vlastně, hodně času s novým velvyslancem pro Afghánistán, a znovu jsme hovořili -

Otázka: Laos.

Craner: Omlouvám se. Laos. K Laosu. Právě jsme o tom znovu hovořili před čtrnácti dny a snažíme se zformulovat přístup, který se bude zabývat nejen touto věcí, ale i širšími problémy v Laosu, jichž je mnoho.

Otázka: Víte ale, jak se vede těm studentům, je jich pět?

Craner: Já vám to zjistím dodatečně.

(...)

Otázka: Mohl byste podrobněji pohovořit o svých výrocích, kritizujících izraelské bezpečnostní síly - bude mít tato kritika nějaký dopad na americkou podporu pro izraelskou vládu?

Craner: Zpráva se zabývá celou řadou věcí, včetně pravidel boje a zda se týkají i obviňování z mučení. Také se tam zmiňujeme o pašování (osob) jako o důležité otázce v Izraeli, a o tom jste slyšeli hovořit ministra a prezidenta a nechám na nich, aby se sami vyjadřovali k tomu, co se právě teď děje v Izraeli.

Otázka: Vaše kritika Izraele je velmi mírná. Snažíte se to ospravedlnit tím, že tvrdíte, že někdy užívají Izraelci nepřiměřené síly a porušují tím své vlastní předpisy a snažíte se to ospravedlnit tím, že je to v důsledku teroristických útoků, že dva minusy tvoří jeden plus. Avšak cílové vraždění odpůrců, což je oficiální izraelská politika, to vůbec nekritizujete. Domníváte se, že je taková politika slučitelná s lidskými právy - cílené vraždění vybraných osob?

Craner: Nevím, jak jste si tu zprávu přečetl, ale, zaprvé my se tam zmiňujeme o cíleném vraždění . (...)

Otázka: (nesrozumitelné) Spojené státy (nesrozumitelné) brání lidská práva když se na druhé straně strategicky spojují se středoasijskými státy, které lidská práva porušují?

Craner: Myslím, že kdybychom o tom s těmito zeměmi nehovořili, měli bychom problém to obhájit. Řeknu vám jen dvě věci. Přišel jsem sem zvnějšku. Pracoval jsem v nevládní organizaci, která se zabývala budováním demokracie. Přišel jsem sem v červnu. Tak jsem měl možnost vidět, jak to tady vypadalo před 11. září a jak to vypadá po 11. září a taky - přišel jsem zvenčí.

Myslím, že mnoho lidí se obávalo, že se přestaneme při jednání se zahraničními politickými představiteli zabývat lidskými právy. Není tomu tak. Zatímco to dříve bývalo první, druhou nebo třetí nejvýznamnější věcí k jednání, teď je to druhá, třetí, čtvrtá nejvýznamnější věc k jednání. Nejdůležitější věcí je teď pro nás terorismus.

Myslím, že se hodně lidí obávalo, že se navrátíme do padesátých nebo do sedmdesátých let, kdy myslím se americká zahraniční politika méně soustřeďovala na lidská práva, protože existovala studená válka a to byl monumentální problém. A myslím, že spousta dnešních politiků to zažila a viděla, že to nebylo vždycky správné a že se naše situace v mnoha zemí světa kvůli tomu zhoršila. A tak, a z celé řady další důvodů, už tuto chybu nebudeme opakovat.

Otázka: Když jednáte s jinými vládami o jejich porušování lidských práv, po 11. září, vezmeme-li v úvahu některá opatření, která zavedla americká vláda a za něž ji kritizovaly organizace na obranu lidských práv - umísťování přistěhovalců do vazby a tak - neoslabuje to poněkud to, co chcete šířit po světě?

Craner: Ještě se o to nikdo nepokusil.

Otázka: On se o to ještě nikdo nepokusil? Mohl byste odpovědět na otázku, jak myslíte, že by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického ministerstva zahraničních věcí pro lidská práva?

Craner: No, my se snažíme sami sebe nehodnotit. To by nebylo fair.

Otázka: Chtěl bych se vás zeptat na Slovensko a na problémy s menšinami, zejména s Romy. Co si myslíte o této věci? Zlepšila se situace nebo ne? A pak mám otázku, která se možná přímo netýká lidských práv, ale mol byste se vyjádřit k dekretům o odsunu, které jsou nyní problémem na Slovensku, v Čechách, v Maďarsku - -

Otázka: Odpovím na vaši první otázku, myslím, že zejména od té doby, co se dostal k moci pan Dzurinda, se slovenská vláda velmi snaží řešit tyto otázky. Některé nemůže vyřešit vláda, jsou to problémy ve společnosti, snažíme se rozlišovat ve zprávě, že může jít o diskriminaci od společnosti, nikoliv od vlády. (...)

Otázka: (Nesrozumitelné) a něco o těch dekretech o odsunu?

Craner: Já se omezím jen na odpověď na tu první otázku, děkuji.

(...)

Otázka:Vidím, že odsuzujete, samozřejmě, mučení a protizákonné věznění. Charakterizoval byste trest smrti jako porušení lidských práv?

Craner: Vy víte, že my tady pořád ještě máme trest smrti. Je to předmětem velké debaty a tady v demokratické společnosti je to něco, co v podstatě bylo rozhodnuto demokraticky. Je možné, že v budoucnosti se o trestu smrti rozhodne demokraticky jinak. Určitě co do metod. Osobně si myslím ale, že samotný trest smrti není porušením lidských práv.

Otázka: V této zprávě píšete, že, jak víte, se čínská vláda snaží vyvíjet nátlak na muslimské aktivisty z národa Uighur tím, že je označuje za teroristy. Mohl byste se k tomu vyjádřit?

Craner: Ano, čínská vláda má už celou řadu let problém na své severozápadní hranici s národem Uighur. Rozhodla se označovat všechny, kdo usilují o větší svobodu v této oblasti za teroristy. Nemyslím si, že je to správné, my jsme jim řekli, že si nemyslíme, že je to správné, a podobně jako to říkáme o jiných zemích, když lidé usilují o větší svobodu, to z nich nečiní teroristy. Tuto představu v této oblasti nepodporujeme.

Otázka: Ještě jednou k Uzbekistánu. Snažím se prostě pochopit souvislost mezi touto zprávou, která zcela otevřeně hovoří o problémech, a mezi požadavky války proti terorismu - vždyť my Uzbekistánu poskytujeme podstatnou vojenskou pomoc a stále se to zvyšuje. Nevidím mezi tím souvislost. Vyplývají nějaké důsledky z toho, že vláda Uzbekistánu neřeší problémy, o nichž píšete ve zprávě, anebo prostě Uzbekistánu dáváte stále větší množství peněz na řešení lidskoprávních problémů?

Craner: To taky děláme, ale taky jim neustále opakujeme, že jestliže chtějí mít s námi smysluplný, trvalý vztah, budou muset tyto otázky vyřešit. Když posíláte americké vojáky do zahraničí, jdou tam jako nositelé určitých hodnot. A pokud bude Uzbekistán chtít mít s námi dlouhodobý dialog, bude se muset zlepšit situace v oblasti lidských práv.

(...)

Otázka: Jedna lidskoprávní organizace, s níž jsem dnes hovořil, vyjádřila velké uspokojení z toho, že ve zprávě je mnoho věcí, o nichž se obávala, že z ní budou vynechány v důsledku války proti terorismu. Také tato organizace řekla, že by jí zajímalo, jestli Spojené státy budou jednat podle toho, co samy doporučují jiným zemím. Myslíte si, že tato zpráva bude mít politicky dopad na to, co si američtí politikové myslí, že by se mělo učinit se zadržovanými osobami?

Craner: Myslím, že to je úplně jiná věc, o níž se tady hovořilo mnohokrát z tohoto pódia i z pódia v Pentagonu.

Otázka: Lorne, chci se zeptat ještě na něco ohledně Saúdské Arábie. Jsem dost překvapen vaší samolibou odpovědí v této věci. Po porážce Talibánu neexistuje zřejmě žádná jiná vláda na světě, která porušuje lidská práva tak drasticky jako Saúdská Arábie, zejména když si uvědomíte, co ta země dělá polovině svého obyvatelstva. Ani Severní Korea ani Irák neumisťují své ženy pod čtyři vrstvy závojů. Co budou Spojené státy aktivně podnikat na podporu demokracie lidských práv v Saúdské Arábii, vzhledem k tomu, že od 11. září je to důležitější než kdy předtím?

Craner: No, já nesouhlasím, že Saúdská Arábie porušuje lidská práva nejvíc ze všech zemí.

Otázka: Kdo tedy nejhůř porušuje lidská práva?

Craner: Do té kategorie bych dal Irák, Severní Koreu a několik dalších zemí. Jak uvedl pan prezident v projevu o stavu Unie ke konci, v odstavci, kterého si někteří lidé tolik nepovšimli jako té "osy zla", chceme začít pracovat s vládami, abychom zajistili, že lidé, kteří zastávají tyto hodnoty mají ve svých zemích hlas. (...)

Otázka: Neodpověděl jste na mou otázku. Co děláme, abychom přiměli Saúdskou Arábii, aby umožnila demokratům, aby jejich hlas byl slyšen a aby se mohli podílet na vládě?

Craner: Jednáme se saúdskou vládou o tom, jak to učinit, a povzbuzujeme i jiné země v muslimském světě, v arabském světě, které se snaží své země více demokratizovat.

Otázka: Na jaké úrovni s nimi o tom jednáme? Vždyť pro nás venku není vůbec nic z toho viditelné. Je to jiné, než v minulosti.

Craner: Dobře. Tak se podívejte na poslední odstavec, poslední dva odstavce v projevu pana prezidenta o stavu Unie.

Otázka: Ale to já už znám. Ptám se konkrétně na jednu určitou zemi.

Craner: Ano. Na co se ptáte?

Otázka: Ptám se, co dělají Spojené státy.

Craner: A já si myslím, že jsem to vysvětlil. Hovoříme s nimi na mnoha úrovních o těchto otázkách v jejich zemi.

Otázka: Co se týče vašeho prohlášení o Číně, bylo Izraeli připomenuto, že svoboda a rovné zacházení pro Palestince a boj za tyto věci, že to není terorismus?

Craner: Promiňte. Bylo to připomenuto komu?

Otázka: Izraeli.

Craner: To -

Otázka: Vy jste připomenul Číně, že boj za rovnost a svobodu není terorismus. Říkám, že Palestinci také bojují za svou svobodu a rovnost. Často to zdůrazňují. Upozornila americká vláda Izrael, že Izrael nesmí označovat boj Palestinců za terorismus?

Craner: Myslím, že národ Uighur v Číně a Palestinci projevují své úsilí odlišným způsobem. A zadruhé, od naší vlády, od té doby, co je u moci, jste slyšel celou řadu opakovaných prohlášení ohledně toho, co chceme, aby Izrael udělal ve věci izraelsko-palestinského konfliktu. Myslím, že jim to zcela ujasňujeme.

Otázka: Chtěl bych se vrátit k Robinově otázce o Saúdské Arábii. Zmínil jste se, že pan prezident chce podporovat lidi, které zastávají naše hodnoty, dát těm lidem hlas. A v některých zemích, jako je Uzbekistán, podporujeme a financujeme programy. V Kazachstánu jste se zmínil o financování tiskárny. Mohl byste se zmínit o takovýchto konkrétních věcech? Když říkáte, že jednáte s vládou Saúdské Arábie, jednáte s ní o zahájení takovýchto programů, nebo jim prostě jen říkáte, že mají problém s lidskými právy?

Craner: Jestli můžu hovořit o konkrétních výsledcích v konkrétních zemích? Pákistán napříkald rozhodl, že zruší požadavek, podle něhož musejí být náboženské menšiny izolovány od mainstreamového volebního systému.

Otázka: Jednáme o takovýchto věcech i se Saúdskou Arábií?

Craner: V Saúdské Arábii nemají volby. (...)

Otázka: Saúdská Arábie je důležitá, protože je to spojenec USA a oni tam reagují tak iritovaně na jakoukoliv zmínku o amerických a západních hodnotách, zejména pokud se to týká žen. Takže když říkáte, že jednáte se Saúdskou Arábií, chci vědět, co konkrétně plánujete, aby se v té zemi změnilo, anebo zda s nimi budete jen mluvit a mluvit a ponecháte to - -

Craner: Ne. Jak někteří z vás vědí, já nemám rád dlouhá jednání bez výsledku a při jednání se všemi zeměmi, s nimiž jednáme, očekáváme výsledek.

Otázka: (nesrozumitelné) -- předchozí vláda to taky dělaly se Saúdskou Arábií. Se Saúdskou Arábií jedná americká vláda už léta. Co se teď změnilo?

Craner: Jak to víte?

Otázka: Protože i jiné vlády nám tvrdily, že jednají se Saúdskou Arábií o lidských právech a o otázkách demokracie, a o tom všem.

Craner: Ano, to chápu. Jiné vlády o těchto otázkách hovořily. Doufám, že uvidíte, že tato vláda přinese výsledky.

Otázka: Ale to není žádná odpověď!

Craner: Co je jiného v současnosti?

Otázka: Jak se odlišuje tato vláda od jiných v tom, co říká vládě Saúdské Arábie?

Craner: No to budete muset posoudit podle výsledků. Uvidíte, jak to děláme jinak.

Otázka: Proč nám to nechcete jasně vysvětlit? Proč to utajujete? Hovoříte konkrétně o tom, co děláme v případech všech jiných zemí kromě Saúdské Arábie.

Craner: Protože dosud neznám konkrétní důsledky v Saúdské Arábii. A budete nás muset posuzovat nikoliv podle toho, co říkáme, že děláme, ale jaké budou výsledky v těch zemích. (...)

Otázka: Jak znepokojen jste, pane náměstku, tím, že mnoho vašich takzvaných aliancí ve válce proti terorismu je uzavřeno se zeměmi, které mají ve vaší zprávě velmi prominentní postavení. Některé z nich, jak jsem slyšel, Irák a Pákistán, a některé jsou v té zprávě horší než země z takzvané "osy zla". Do jaké míry jste znepokojen, pane náměstku, že uzavíráte spojenectví se zeměmi, které tvrdě porušují lidská práva?

Craner: Tím, že se s nimi spojujeme, získáváme možnost ovlivňovat lidskoprávní situaci v jejich zemích a zlepšit ji. Bez toho bychom to nebyli schopni dělat. Nejsem tím znepokojen. Jsem přesvědčen, že je dobré, že se to stalo a za pár let pohlédneme zpět a uvidíme, že to bylo důležitým vedlejším produktem naší aliance s těmito zeměmi.

Publikováno anglicky dne 4. března 2002.

                 
Obsah vydání       8. 3. 2002
10. 3. 2002 Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa
10. 3. 2002 Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky
8. 3. 2002 "Rudý Golgo", Česká republika a Spojené státy Fabiano  Golgo
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?
7. 3. 2002 Násilí proti ženám v České republice
8. 3. 2002 Dejte holkám taky šanci
8. 3. 2002 V pátek dosáhlo násilí ve válce mezi Palestinci a Izraelci dosud největší intenzity
8. 3. 2002 Britští ministři "hodlají rebelovat, napadne-li Bush Irák"
8. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část II. Mirek  Vodrážka
7. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomna i dnes - část I. Mirek  Vodrážka
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba
8. 3. 2002 Klasická hudba po internetu
6. 3. 2002 Americká vláda kritizuje stav lidských práv v České republice
6. 3. 2002 Všechno pořád při starém: loňské policejní razie neskoncovaly s mužskou prostitucí v ČR Fabiano  Golgo
7. 3. 2002 Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářství Fabiano  Golgo
21. 1. 2002 Příspěvky na investigativní práci Britských listů

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
10. 3. 2002 Spojené státy jsou připraveny užít jaderných zbraní proti sedmi zemím světa   
10. 3. 2002 Bush chce, aby Británie přispěla pro válku proti Iráku 25 000 vojáky   
10. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část III. Mirek  Vodrážka
9. 3. 2002 Proč tak dramaticky selhává zavádění elektronického podpisu Tomáš  Pecina
8. 3. 2002 Dejte holkám taky šanci   
8. 3. 2002 Jak by dopadly Spojené státy, kdyby je hodnotila zpráva amerického MZV pro lidská práva?   
8. 3. 2002 Razantní Česká pojišťovna zdraví - anebo O ženách, které mají v těhotenství problémy Daniela  Pilařová
8. 3. 2002 "Rudý Golgo", Česká republika a Spojené státy Fabiano  Golgo
8. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomná i dnes - část II. Mirek  Vodrážka
8. 3. 2002 Parlament: Debata ústavních právníků o věcech, kterým nerozumějí a přesto o nich musí rozhodovat Štěpán  Kotrba
7. 3. 2002 Cizinecká policie, byrokracie a úplatkářství Fabiano  Golgo
7. 3. 2002 Washinton Post: Zemanova návštěva v Bílém domě byla zrušena "pro jeho kriminální styky"   
7. 3. 2002 Násilí proti ženám v České republice   
7. 3. 2002 Bomby se značkou Made in Human Rights aneb proč je krize Charty 77 přítomna i dnes - část I. Mirek  Vodrážka
6. 3. 2002 Americká vláda kritizuje stav lidských práv v České republice