28. 7. 2010
Respektovaný americký obchodník s měnami a průkopník hedgeových fondů Jim Rogers včera varoval, že globální ekonomice scházejí pouze dva roky do další recese. Ekonomika ale údajně již není připravena vypořádat se s následky.
28. 7. 2010 / Jiří Jírovec
K článku Důchodová reforma jsem dostal řadu dopisů. Vesměs souhlasných, dá se říct. Vítám ale i ty, které mě, byť dodatečně poučí.
Čtenářka, která pracuje (a zřejmě velmi dobře) v oblasti sociálních služeb, mi poslala poměrně obsáhlé vysvětlení možností, které důchodce v nouzi má. Pokusím se jí přesvědčit, aby svoji odpověď poslala separátně do BL. Autorů, kteří jsou ochotni psát o zkušenostech z terénu, není mnoho. Ona čtenářka by se mohla stát další Věrou Říhovou.
27. 7. 2010 / Jan Čulík
< Rozmístění větrných farem ve Skotsku
Karel Dolejší píše o stalinistických opatřeních aktivisty ODS Pavla Drobila, který se bohužel dostal až do funkce ministra (kupodivu pro životní prostředí) a nakazuje zaměstnancům ministerstva, jak se mají oblékat. Dolejší má pravdu, že Drobilovo nové opatření přípomíná politiku íránského prezidenta Ahmadinežáda a všichni čekáme, až si nechá dovézt z Íránu pro zaměstnance ministerstva životního prostředí ty modré burky.
Svým úzkoprsým, byrokratickým a netolerantním opatřením Pavel pouze znepříjemňuje život zaměstnancům svého ministerstva; daleko závažnější je však jeho "ekologická" politika. V světovém kontextu je pozoruhodně omezená.
Všude po Evropě i jinde se nyní radikálním způsobem investuje do obnovitelných zdrojů elektrické energie, do větrných farem a solárních panelů. Na obrázku vlevo vidíte, kde se všude ve Skotsku dnes staví, nebo už jsou, větrné farmy. Na obrázku vpravo vidíte, jak to vypadá - skoro všude ve Skotsku - ve skutečnosti. Větrné farmy se nestavějí mimochodem jen na pevnině, ale obrovské i v mořích, nedaleko evropských břehů.
Skotsko >
28. 7. 2010 / Jan Čulík
Pár záběrů z včerejšího večerního Stockholmu, pořízených telefonem. Všimněte si (na třetí fotce), že všude jsou cyklotrasy.
Se zájmem jsem v úterý zašel na panel o ruské energetické politice, ale kromě konstatování, že Rusko nemá žádnou jednotnou energetickou politiku, že v této věci spolu soupeří obrovské množství faktorů a agentur, nezaznělo nic podstatnějšího. Večerní diskuse s "vítězi z r. 1989", kterou moderoval někdejší reportér deníku Financial Times ve východní Evropě John Lloyd se nepovznesla nad konstatování banalit a lidé houfně odcházeli. Zdá se, že obdobná loňská listopadová mezinárodní konference slavistů v Bostonu byla podstatně zajímavější.
28. 7. 2010 / Štěpán Kotrba
Jan Čulík má vynikající schopnost posuzování světa podle příkladů "best practice". Aneb podle sebe (a svého okolí) soudím tebe. Svá měřítka vnucuji všem okolo... Takže když v Británii dělají kraviny, v Česku je podle něj musejí opakovat. Prostě pokrok cestou koukání přes hranice. To je podle něj ta správná inteligence...
Sluneční kolektory resp. větrné zdroje jsou dobré řešení energetické výroby pouze ve chvíli, kdy a) svítí slunce co největší počet dní (což zrovna typický případ Británie není) či fouká vítr co největší počet dní, b) existují dostatečně velké rezervy rychle regulovatelných zdrojů, které vyrovnávají nerovnováhu příkonů do sítě podle svitu slunce (to platí i pro větrnou energii a dobu bezvětří), c) tam, kde to investor musí učinit (v odlehlých lokalitách, kam nevede energetická síť) nebo d) kde si naprosto neekonomické náklady na koupi fotovoltaických panelů či stavbu větrníků někdo zaplatí jako "eko"příplatek ke svému společenskému postavení nebo "eko"snobství.
Výhřevnost dřevní štěpky z rychlerostoucích měkkých dřevin, sena či dalších druhů "bio"masy je daleko menší, než výhřevnost uhlí či koksu. To ví každé malé dítě. I když topit se dá i uschlými kravskými hovny... To ví pro změnu každý cestovatel, který byl v Indii či Africe.
28. 7. 2010 / Jan Čulík
Jaksi je to opravdu zvláštní, že po celé Evropě se praktikuje aktivní ekologická energetická politika, jen ti dokonalí Češi vědí, že je to všechno špatně. Možná existují důležité faktory, proč je záhodno dotovat ekologické zdroje energie. Možná, že v evropských zemích mimo ČR se tak výrazně podporují ekologické zdroje energie, protože se počítá s budoucností: započítávají do ceny vyráběné energie i další náklady, například na devastaci životního prostředí.
Argument, že "ekoteroristé" dostávají "z našich kapes" obrovské dotace, asi moc neobstojí, vzhledem k tomu, že bez těch dotací možná budeme žít v české kotlině, kde bude teplota dosahovat 55 stupňů Celsia.
Nehájím možná zbrklou politiku dotující výstavbu solárních baterií na zemědělské půdě, ale faktem zůstává, že v západoevropských zemích, u sousedů ČR především v Německu a v Rakousku, mají solární panely občané na střeše skoro každého domu. Proč to v ČR nejde?
Proč nejsou v Praze vůbec žádné cyklotrasy, ale stavějí se nesmyslné tunely, kdežto v mnoha evropských městech ve "starých" demokraciích jsou cyklostezky v městských ulicích běžnou normou?
28. 7. 2010
upozorňuje Uwe Ladwig, že existují i v pobřežních vodách u Německa ZDE
28. 7. 2010
Ty ukázky solárních panelů na střechách domů v Německu jsou v pořádku, píše Ivan Sommer. Jenže v České republice se rýsovaly rozsáhlé zábory zemědělské půdy, místo obilí "pěstovat" solární panely. A proč ? Protože byla státem na dlouhá léta garantována výkupní cena, prosazená bursíkovci, solární elektřiny asi 5x - 10 x vyšší než z jiných zdrojů. Samozřejmě to přilákalo množství zájemců. Při schvalování legislativy se bohužel neudělala materiálová ani finanční rozvaha záměru , a tak teprve dodatečně se ukázalo, že snad za 5-10 let by byla polovina České republiky pokryta solárními panely a celý národní rozpočet by nestačil na dotace vykupované elektřiny. Z dobrého záměru se vlivem nadměrných dotací vyvinul paskvil. Podrobnější úvahy najdete na www.ekolist.cz, jehož redaktorem býval Karel Dolejší a může vám články vyhledat..
28. 7. 2010 / Karel Dolejší
K poznámce Ivana Sommera doplňuji velice stručně několik bodů:
28. 7. 2010
Afghánští vojáci jsou předmětem chvály amerických důstojníků: Znají prý místní kulturu, dokážou si získat kontakt s vesničany i cizinci, rozumějí místní politice. Avšak v jižním Afghánistánu, kde se americké válečné úsilí soustřeďuje, jsou takřka všichni afghánští vojáci rovněž cizinci. Většina z nich dokonce nezná místní jazyk. Musejí s obyvatelstvem komunikovat prostřednictvím tlumočníků najatých Američany.
28. 7. 2010 / Václav Adam
Vládní koalice oznámila, že výpadek příjmů státního rozpočtu na letošní rok bude proti původnímu návrhu činit až 28 miliard korun. Proto se bude škrtat, škrtat, škrtat. Nejvíce se má šetřit na ministerstvu školství, přičemž každého bystrého pozorovatele napadne rozpor s tím, jak nový ministr školství sliboval zvýšení platů učitelů a náborový příspěvek až 180 000 Kč pro nové učitele. Ministr financí Miroslav Kalousek neopomněl podotknout, že letošní úspory jsou pouze rozcvičkou vzhledem k úsporám v příštím roce. Premiér Petr Nečas varoval ministry za Věci veřejné, že si nemají proč stěžovat - a pokud by ministři manažersky nezvládli zajistit plánované úspory, minuli se povoláním. Nečas však doufá, že rozpočtová zodpovědnost zvítězí.
PRÁZDNINOVÁ POLEMIKA BORŮVKOVÉ S JANDÁKEM
28. 7. 2010 / Štěpán Kotrba
"Jakmile má žena silný názor, je hysterka," konstatuje rozhořčená politička ČSSD Borůvková ve facebookové polemice nad výroky stínového ministra Jandáka, jak je zveřejnil server Parlamentní listy. Podle tohoto zdroje Jandák misogynsky tvrdí, že se členkami soc. dem. do postele nikdy nešel . "Já tomu nerozumím, vždycky jsem lezl do postele pro potěšení, a nikdy se členkami sociální demokracie," vyslovil svůj názor na stranické přítelkyně (oficiální označení) Jandák. "Ale vždycky je něco za něco, za peníze, za úsměv, za sex...," řekl Parlamentním listům stínový ministr kultury a poslanec ČSSD. Jako čtenář, volič a občan tomu rozumím tak, že pro Jandáka je vždy něco za něco... Třeba za prachy. Nebo za sex. Dobrá záminka k zájmu Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, případně mravnostního oddělení policie... Na začátku přitom byla "čistá snaha" "čisté duše" Petry Paroubkové uchopit tvořivě téma genderové rovnosti... a bránit se "hnusnému" karikaturistovi Marešovi z Reflexu.
28. 7. 2010 / Jiří Silný
Před nedávnem proběhla našimi médii zpráva, že britský spekulant Anthony Ward skoupil "všechno kakao v Evropě", 240 000 tun, aby na tom posléze vydělal.
Rozsah takového obchodu je skutečně poněkud neobvyklý, ale jinak není moc důvodů k úžasu. Valná část komodit, s kterými se obchoduje, je předmětem spekulací. Někdo je "skoupí" a pak je, pokud možno se ziskem, prodá dál. Dělají to ti, co doslova nevědí co s penězi, v korektní mluvě ti, kdo hledají nejvýhodnější investice, aby se jim ty peníze, kterých mají nazbyt, ještě rozmnožily.
28. 7. 2010 / John Michael Greer
KD│ Energy Bulletin před několika týdny přehodnotil některé předpovědi z roku 2000 předložené Amory Lovinsem, tehdy i dnes jedním z nejhlasitějších zastánců technických řešení krize průmyslové společnosti. Na popud energetického analytika Stevea Andrewse Lovins mimo jiné tvrdil, že do roku 2010 hybridní vozy a automobily s palivovými články budou tvořit něco mezi polovinou a dvěma třetinami vozidel na silnicích Spojených států amerických.
28. 7. 2010 / Petr Jánský
Pro veřejnost je novinkou, že Kateřina Neumannová je zaměstnaná na ministerstvu obrany. Člověk by očekával, že vynikající běžkyně na lyžích bude po ukončení kariéry pečovat ve vrcholovém středisku o dorost a předávat mu zkušenosti. Není tomu tak. Aniž by kdy oblékla uniformu a aniž by na ministerstvo pravidelně docházela, je tam vedena na výplatních listech a pobírá peníze za funkci Poradce pro armádní sport.
28. 7. 2010 / Pavel Pečínka
Těžko uvěřit, že by někdo z členů ODS právě odvolávaných z komisí rady Jihomoravského kraje a některých společností tento krok nečekal. Mediální hněv má spíš za cíl vykreslit jihomoravskou soc. dem. jako partu Viktora Čističe. Ovšem -- většina silných hráčů na politické scéně si takto počíná, bohužel, běžně, ať stojí vlevo či vpravo.
28. 7. 2010 / Jiří Baťa
Na několika webových stránkách, snad i v tištěných mediích, se objevily fotografie, na naše poměry, vymykající se realitě na naší politické scéně. Možná i proto, že je těsně po volbách a špičky koaliční vlády mají, řekl bych, vysoce odpovědné úkoly, kterými se zabývají. Nicméně fotografie ze současnosti se netýkají naší politické vrchnosti, ale ruské. Tedy konkrétně Vladimíra Putina, coby premiéra Ruské federace. Na fotografiích je totiž zachycen v plné motorkářské parádě a na mimořádné trojkolce Harley-Davidson Lehman Trike "výtržník" Putin při spanilé jízdě motorkářů Easy Rider, která se uskutečnila na Krymu.
27. 7. 2010 / Věra Říhová
Komunisté nás učili bez ohledu na vědecká díla, že komunismus je beztřídní společnost, která nebude potřebovat peníze, protože lidé budou pracovat zadarmo a budou zdarma dostávat vše nejdůležitější pro život. Nikdy by mne nenapadlo, že lze vytvořit společnost, ve které je možné skloubit kapitalismus s komunismem dohromady. Nečasova vláda to dokáže, stačí uskutečnit návrhy ministra Kalouska a občanům dát zelenou.
Píše Petr Nečas ZDE
Jednou jsem napsala, že vše důležité se ve společnosti odehrává na principu Můžeš -- nemůžeš. Signál červené či zelené vždy udává vláda prostřednictvím premiéra nebo ministrů svými nenápadnými poznámkami v médiích. Jako příklad si uveďme prohlášení Václava Klause o neexistenci špinavých peněz, které většina národa pochopila jako zelenou k rozkrádání socialistického majetku a k povolení obchodu s drogami, obchodu se ženami v prostituci i pornografii, k obchodu se zbraněmi, ke korupci a dalším ekonomickým činům. Václav Klaus občanům svým výrokem zajistil beztrestnost a téměř všichni to pochopili.
27. 7. 2010 / Ivo Šebestík
S jistým zpožděním jsem objevil v BL článek Václava Adama, pod titulkem "Názory části mladé generace jsou otřesné". V článku jde o pravicové a asociální smýšlení části české mládeže. Nevím, nakolik je toto tvrzení možno doložit statisticky, nicméně je nesporné, že určitá míra sociální arogance se mladou generací patrně skutečně šíří. Důležité je pokusit se analyzovat příčiny tohoto jevu. Je to téma pro sociology, přesto i při laickém pohledu se několik důvodů asi objeví.
27. 7. 2010 / Martin Škabraha
Následující text původně vyšel jako jedna z kapitol knihy Kritika depolitizovaného rozumu, kterou letos vydalo nakladatelství Grimmus (v současné době je k dispozici dotisk). Protože jsem při pročítání publikované (a několikrát přepisované) verze nebyl s výsledkem spokojený, předkládám nyní touto cestou upravenou a dopracovanou podobu textu; argumentace je o něco rozsáhlejší, ale snad srozumitelnější a konzistentnější. V závěru je připojen aktualizující dodatek, v němž -- asi dost nečekaně -- spojuju téma neonormalizace se zamyšlením nad filmovým hitem Avatar.
27. 7. 2010 / Boris Cvek
EFSA (European Food Safety Autority), nejvyšší úřad EU starající se o kontrolu kvality potravin se sídlem v Parmě v Itálii, v posledních letech ověřuje více než 4000 tvrzení typu "potravina X pomáhá zdraví tak a tak", jimiž charakterizuje potravinářský průmysl v Evropě své výrobky, jako jsou např. potravní doplňky, aby zvýšil jejich atraktivitu pro spotřebitele.
28. 7. 2010
Píši reakci na článek Štěpána Kotrby z 27.7.2010 "Za co může děkovat Schwarzenberg Gottwaldovi". Jsem (jako často) z pana Kotrby rozhořčený. Myslím, že by neměl ventilovat svoje komplexy z aristokratů (bývalých či současných).
Aristokrati výsady nemají a jejich titulování vidím na podobné úrovni, jak je v české společnosti obvyklé při oslovování pánů a paní prezidentů, profesorů, doktorů, vrchních ředitelů atd... místo civilního a republikánského pane, paní X.Y. V Německu např. byla po I. světové válce zrušena aristokratická privilegia, ale tituly byly ponechány, aniž by znamenaly něco jiného než ozdobu jména -- ale víc nic.
Naše české plebejství se na prvním místě staralo o zrušení titulů a pan Kotrba v té plebejské horlivosti pokračuje. Byl bych šťastný, kdyby se Vaše BL zabývaly věcmi, které nedávají průchod xenofobní zášti, míní Ivo Černý.
27. 7. 2010
Luis de Sousa, asistent a výzkumný pracovník Institutu technologie v Lisabonu, editor portugalsky psaného serveru o ropném zlomu picodopetroleo.net, mimo to činný v Hnutí přechodu, si v následujícím textu všímá pozoruhodných souvislostí:
Makrodata o Evropské unii jsem hledal v dokumentaci SER-2 a náhodou jsem si všiml čehosi velmi zajímavého: energetický mix zemí PIIGS (atlantické -- Portugalsko a Irsko -- a středozemní -- Itálie, Řecko a Španělsko -- státy, které trvale hospodaří s rozpočtovými schodky) se vyznačuje zřetelným charakteristickým rysem. Překvapení? Možná, že ani ne, ale vysvětluje to mnohé a rovněž to poukazuje na to, že stávající krize není záležitostí pouze financí, ale daleko spíše energie.
27. 7. 2010 / Jan Čulík
Americký deník New York Times, stejně jako Guardian a Der Spiegel prozkoumávali sami podrobně dokumenty, které jim před měsícem poskytly Wikileaks tím, že je umístí na internet v neděli 25.7. New York Times ve svém pondělním redakčním komentáři hovoří o podfinancované válce v Afghánistánu, poté, co George W. Bush a jeho neokonzervativní spojenci svévolně zahájili paralelní válku proti Iráku, která s bojem proti al Kajdě neměla nic společného. Archív dokumentů je podle NYT "živou připomínkou, že afghánský konflikt až donedávna byl druhořadou válkou, kdy peníze, vojáci a pozornost byly v nejvyšší míře poskytovány Iráku, zatímco vojáci v Afghánistánu bědovali, že Afgánci, jimž se snaží poskytnout výcvik, nedostávají plat." Podle úterního zpravodajství vyvolalo zveřejnění dokumentace podstatnou konsternaci v americkém Kongresu a Obamova vláda bude mít potíže poslance přesvědčit, že její válečná strategie pro Afghánistán je nosná.
27. 7. 2010 / Fabiano Golgo
Server Wikileaks zveřejnil 92 000 důvěrných dokumentů o válce v Afghánistánu. Stříbrovlasý Australan Julian Paul Assange se stal nejvýznamnějším světovým novinářem.
Server Wikileaks předal 91 370 souborů tajných amerických armádních dokumentů o bojích mezinárodních jednotek v Afghánistánu třem mediálním společnostem: americkému listu New York Times, britskému Guardianu a německému týdeníku Der Spiegel.
An English version of this article is in
Afghanistan: The War Logs THE GUARDIAN
27. 7. 2010
Četl jsem článek Vladimíra Wagnera "Je opravdu zelená magie nejlepší cestou k překonání ropného zlomu?"
Už jen název článku je nesmyslný (jakoby chtěl někoho urážet už v názvu) a nesmyslná je pro mě především část ohledně soběstačných domů, obcí atd. Autor článku vůbec nechápe co se děje, nechápe co je výzkum atd. a odkud a kam směřujeme, píše Václav Babuka.
Svoboda izraelského stylu:
26. 7. 2010
Saber Kushour (30) je arabský Izraelec. Byl odsouzen za "znásilnění podvodem".
Minulý týden byl tento ženatý otec dvou dětí z východního Jeruzaléma odsouzen na půldruhého roku do vězení za "znásilnění podvodem" Židovky, která tvrdila, že by se s ním bývala nevyspala, kdyby věděla, že je to Arab. V Izraeli to vyvolalo ostrou debatu o rasismu, sexuální politice a spravedlnosti.
26. 7. 2010 / Ivo Šebestík
Žurnalistika a politika někdy působí dojmem spojitých nádob. Kde jsou politici, tam se vyskytují i novináři. Mnozí politici poznají, že byli zařazeni mezi politiky teprve v okamžiku, kdy jim zavolá první novinář a požádá je o názor. Společný výskyt politiky a žurnalistiky, či přesněji vzájemné stýkání obou profesí, však ještě neznamená, že by obojí bylo nějak příbuzné. Spíše naopak. Žurnalistika není vlastní sestrou politiky, ani její vykladačkou, a už vůbec ne pomocnicí. Obě profese jsou si podobné pouze v tom ohledu, že se pohybují ve veřejném prostoru a ovlivňují veřejné mínění. Politika často právě skrze média, přičemž média tuto "službu" vracejí politikům jako zpětnou vazbu nebo někdy jako bumerang.
26. 7. 2010 / Vladimír Wagner
"Mezi věřícími církve nekonečného technologického pokroku a ekonomického růstu je dost obvyklé trvat na tom, že energie je nekonečná, s tím závěrem, že lidské bytosti si jí mohou přivlastnit tolik, kolik jen chtějí."
John Michael Greer: "Cesty Síly"
Již dlouhodoběji vychází na Britských listech příspěvky věnované ropnému zlomu, například cyklus článků Johna Michaela Greera překládaný Karlem Dolejším. Pokusil bych se polemizovat s některými představami, které se v těchto příspěvcích objevují.
26. 7. 2010 / Ladislav Žák
Mám pocit, že pozoruhodné a prosté úvaze Petra Wagnera nad fungováním českého státu chybí v duchu klasika "alespoň jeden konkrétní příklad", když už se polepšených hříšníků nedostává. Kabinetní ukázkou toho, o čem píše Petr Wagner, je způsob, kterým český stát přistoupil k havarijnímu stavu dálnice D5.
26. 7. 2010 / Karel Dolejší
Na módní vlně antikomunismu doplouvá česká společnost pomalu tam, kam se dalo čekat. Po Michalu Semínovi se tentokrát ve prospěch Francovy španělské diktatury vyslovila osoba s bohatou politickou minulostí: "historik" Radomír Malý, takto odhalovatel židovských spiknutí, kritik Vatikánu zprava, v roce 2004 neúspěšný kandidát do Senátu za Národní sjednocení. V textu s výmluvným názvem Do uvolněné kubánské cely patří Zapatero s Obamou tvrdí, že bezbožné západní liberální demokracie nejsou vlastně o nic lepší než bolševismus, se kterým nikdy doopravdy nechtěly válčit, neboť "vrána vráně oči nevyklove". Tato apriorní teze je pak "demonstrována" na osudu nedávno propuštěných kubánských vězňů. Těm nebyl ve Španělsku, které je přijalo, přiznán status politických uprchlíků, ale byli zařazeni pouze mezi ekonomické migranty, zatímco USA je vůbec odmítly vpustit na své území. No ovšem, pokyvuje hlavou Semín: Vždyť jsem vám říkal, že socialisté a liberálové jsou úplně stejná verbež jako komunisté!
26. 7. 2010 / Josef Mikovec
A je to zase tady: Kazimír a válečný štváč Chavez se znovu chystá k válce, tentokrát mu opravdu asi nic jiného nezbývá. Kolumbie ho obvinila na zasedání Organizace amerických států z
26. 7. 2010 / Fabiano Golgo
Chce Obama válku v Jižní Americe? Dokáže si někdo představit, že by Amerika podpořila vojenský konflikt s Venezuelou? Poté, co byl Obama zvolen v důsledku znechucení americké veřejnosti s válkou v Iráku? Pokaždé, když šli Američani do války, včetně druhé světové války, strávil Bílý dům dlouhou dobu vytváření potřebné propagandy, aby získal pro válku veřejnou podporu.
An English version of this article is in
26. 7. 2010 / Jiří Baťa
Jak jinak si vysvětlit kroky, které v rámci daňové reformy hodlá v r. 2012 zavést. Jestliže už exministr Janota konstatoval, že je nutné hledat úspory ve výdajích, resp. příjmy na straně druhé nechápu, jak mohou uvažovat o rušení silniční daně pro firemní auta jako příjem do státní kasy. Tyto záměry jsou zcela kontraproduktivní snahám vlády, když po občanech žádá pochopení pro úsporná opatření, omezení či naopak zvyšování DPH a jiných plateb a poplatků, kdy se to výrazně projeví na životní úrovni občanů střední a nižší kategorie. Nemá smysl rozvádět, co, kde a o kolik nás občany vláda hodlá natáhnout, či o kolik dírek v opasku potáhneme k sobě.
26. 7. 2010
KD│ Utajované americké vojenské dokumenty z let 2004-2009, které byly zveřejněny v neděli 25. července, ukazují nepřibarvený obraz skutečného dění v afghánském konfliktu prostřednictvím válečných deníků amerických jednotek. V mnoha ohledech jde o obraz o dost méně povzbudivý, než skýtá oficiální verze. Dokumenty zveřejněné organizací WikiLeaks byly předány listům New York Times, The Guardian a německému časopisu Der Spiegel. Vyplývá z nich, že americké síly často trpěly nedostatkem zdrojů a čelily povstání, které se rok od roku rozrůstá, stává se koordinovanějším a způsobuje větší ztráty.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
14. 7. 2010
V květnu a v červnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 1011 osob celkovou částkou 554 202.78 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6. 2010 částku 399 728.06 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 1990 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.