Velký den pro občanskou novinářskou práci

27. 7. 2010 / Fabiano Golgo

Americké jednotky by tak mohly být vyšetřovány z tisíců možných válečných zločinů spáchaných v době, kdy vedla válku v Afghánistánu Bushova vláda, uvádějí analytikové.

Server Wikileaks zveřejnil v minulosti somálský rozkaz zabíjet politické odpůrce, procedury ze zálivu Guantánamo, obsah emailů americké republikánské kandidátky na viceprezidenta Sarah Palinové, seznamy toho, co se cenzuruje na internetu a zprávy pagerů z 11. září 2001.

Stručně řečeno, z dokumentů vyplývá, že Pákistán dovoluje své výzvědné službě, aby spolupracovala s Talibanem a s afghánskými povstalci. Pákistánská výzvědná služba spolupracuje s al Kajdou na přípravě útoků. Britský deník Guardian uvedl, že dokumenty, v mnoha z nichž jsou informace o rostoucích počtech civilistů, zabíjených mezinárodními jednotkami i Talibanem, vytvářejí "zdrcující portrét selhávající války v Afghánistánu". Válka v Afghánistánu byla ovšem za Bushe popelkou, v první řadě se válčilo v Iráku. Americké jednotky v Afghánistánu byly špatně vybavené, špatně podporované logistikou a byl jich naprosto nedostatečný počet.

Zveřejněné dokumenty, jak poznamenává list New York Times, který si je analyzoval a ověřoval samostatně, a množství informaci z nich zveřejnil, však nejsou úplné, protože v nich mohou chybět informace, které měly přísnější stupeň utajení a byly v jiných souborech. Dokumenty také nevypovídají nic o současné situaci, kdy Obama vyslal do Afghánistánu podstatná další vojska.

Než byly dokumenty zveřejněny na internetu, Bílý dům vydal odsouzení tohoto rozhodnutí.

Argumentoval, že informace mohou ohrozit americké životy, avšak také poukázal na dlouhodobé pochybnosti americké vlády ohledně styků mezi pákistánskými výzvědnými agenty a afghánskými povstalci.

Zakladatel serveru Wikileaks Julian Assange hájil zveřejnění dokumentů takto: "Armády utajují skutečnosti ve snaze vést válku, ale také utajovat zločiny. Existuje vojenský argument pro utajení některeých informací, který je velmi aktuální - například tam, kde se vojska chystají k útoku - jenže takovéto informace rychle zastarávají." A dodává: "Zdrželi jsme zveřejnění asi 15 000 zpráv z celkového archivu, abychom minimalizovali škody tak, jak požadoval náš zdroj. Po dalším hodnocení budou tyto zprávy zveřejněny, s občasnými škrty, a nakonec kompletně, podle toho, jak to situace v Afghánistánu dovolí.

Na první pohled nebudou zprávy obsažené v těchto dokumentech překvapením pro naše čtenáře, protože píšeme o tom, že systematicky dochází k neospravedlnitelným útokům proti civilistům už léta a že na ně i léta naprosto nelidsky reaguje i americké velení i velení mezinárodních jednotek. Avšak tyto nově zveřejněné zprávy jsou nesmírně znepokojující a množství podrobných informací je také překvapivé.

Na základě těchto dokumentů napsal Der Spiegel, že například zpráva ze 17. června 2007 "obsahuje varování v druhé větě, že operace TF 373 musí být "chráněna". Podrobnosti o této akci nesměly být sděleny koaličním jednotkám.

Německý týdeník dodává, že "cílem akce bylo usmrtit prominentního činitele al Kajdy Abu Laythe al Libiho. Zvláštní jednotky podezřívaly, že tento vrcholný terorista a několik jeho stoupenců jsou přítomni ve škole, kde se vyučuje korán, kterou vojáci sledovali po mnoho dní. Ale po dopadu pěti amerických rakete nenalezly pozemní jednotky Al Libiho, ale šest mrtvých dětí v rozvalinách domů, Další vážně raněné dítě nemohlo být zachráněno."

Kdo je Julian Assange? Narodil se r. 1971 v Townsville v Austrálii a měl kočovné, netypické dětství. Jeho matka opustila jeho otce, divadelního režiséra, a namluvila si zpěváka, od něhož matka se synem posléze uprchli. (Assange se domnívá, že byl zpěvák členem vlivné sekty.) "Rodina se do doby, než bylo Assangovi čtrnáct, stěhovala třicetsedmkrát, takže Assanage nemohl normálně chodit do školy." Oženil se v 18 a měl syna, ale rodina se mu brzo rozpadla. Dlouhá léta pak Assanage usiloval u soudů po právo přístupu k svému synovi a r. 1999 dospěl se svou manželkou k dohodě.

Assange se brzo seznámil s počítači a stal se schopným hackerem. Když byl teenager, policie provedla razii u něho v domě s tím, že ukradl peníze z Citibank. I když mu zkonfiskovali počítače, nebyl obžalován. Assange dělal dál hackera a australská vláda proti němu a jeho společníkům tři roky připravovala obvinění. I když přiznal vinu z 25 trestných činů, byl jen potrestán pokutou.

Assange tvrdí, že neměl zájem o to poškozovat počítače, jen se do nich díval. Napadlo ho, že by měl založit wikileaks, když několik dalších let cestoval, studoval fyziku a pracoval v různých počítačových zaměstnáních.

Pochopil, že podstatou lidského úsilí není boj levice proti pravici, víry proti rozumu, ale jednotlivce proti instituci.

Jako student Kafky, Koestlera a Solženicyna dospěl k názoru, že pravda, kreativita, láska a soucit jsou likvidovány institučními hierarchiemi, které zpotvořují lidského ducha. Napsal manifest s názvem "Spiknutí těch, kdo vládnou". Uplatnil v něm teorii grafů na politiku. Assange argumentuje, že nelegitimní vláda je svou podstatou spiknutí. Je to produkt funkcionářů, kteří "spolupracují v tajnosti ke škodě obyvatelstva". Zastává názor, že když jsou interní komunikační kanály určitého režimu narušeny, proud informací mezi spiklenci se zpomalí, a až se zastaví, spiknutí se rozloží. Prozrazování vládních informací je nástrojem informační války."

V roce 2006 byl první dokument zveřejněný na wikileaks textem, který údajně podepsal somálský šéf rebelující armády a požadující vraždění somálských vládních činitelů.

Vytisknout