14. 10. 2010
Jakou makroekonomickou teorii používají zastánci vládních škrtů, že věří, že pokud v nadcházejících čtyřech letech odeberou z hospodářství 100 miliard liber, povede to k oživení? A na jakou makroekonomickou teorii spoléhají odpůrci vládních škrtů, ptá se v deníku Financial Times Robert Skidelsky, bývalý profesor ekonomie na Warwick University.
14. 10. 2010
Profesor ekonomiky na Princetonské univerzitě Paul Krugman se v diskusi v Jižní Koreji střetl s ekonomickým historikem Niallem Fergusonem z Harvardské univerzity v rámci debaty, zda má stát investovat či škrtat.
Krugman, nositel Nobelovy ceny, naléhá, aby Obama zahájil druhé kolo fiskálních stimulů ekonomiky. Argumentuje, že nové investice ve výši dalšího bilionu dolarů přinesou obrovský prospěch, ve srovnání s nímž budou vzniklé povinnosti dluh splácet zanedbatelné.
14. 10. 2010
Zřejmě odpůrci nového, "politického" ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana zprovoznili anonymní stránky, o pozadí v tomto "ústavu". Nepodepsaný email konstatuje:
14. 10. 2010 / Štěpán Kotrba
Protože bývalí národní socialisté mezi sociálními demokraty i občanskými demokraty, jak se zjistilo docela nedávno, inklinují daleko více k národně socialistickým řešením, než k řešením občanským nebo sociálním. Stále. Bývalý národní socialista Paroubek (dnes stále ještě ČSSD) napsal ve svém internetovém "časopise" nedávno: "Není vhodné zaměstnávat lidi z jiných kultur, už tu pak zůstanou. Naučí se jazyk, mají děti a je z toho etnický problém..." Radní Janeček (stále ještě ODS) už chce sběrný tábor na okraji Prahy stavět. Národní socialisté v Německu uprostřed hospodářské krize 30. let také preferovali Němce před imigranty. Neschopnost ostatních a lákavý populismus si žádal vyhovět hladovým davům. Pak museli nacisté definovat, kdo je Němec hodný práce a chleba. Pak museli definovat co udělat s těmi, kteří Němci nejsou. Koncentrační tábory a masové hroby u nich stojí jako připomínka německých národně socialistických řešení dodnes po celé Evropě - Terezín v Česku, Mauthausen v Horních Rakousích, Treblinka v Polsku, Osvětim-Auschwitz v Polsku...
Nedávno jsem psal, že nebudu volit sociální demokraty, dokud se za xenofobní výroky o nepřizpůsobivých neomluví. Sociální demokraté se ústy svých autorit nyní před volbami - na programové konferenci i jinde - několikrát a velmi tvrdě od národně socialistických řešení (vyřčeným kýmkoliv a kdekoliv) distancovali. Věřím, že to mysleli vážně. Dokázali tak, že jedna vlaštovka nedělá jaro a jeden kněz netvoří církev. Jeden pučící nacista (v Mostě, Ústí, Karviné či v Praze 5) pak netvoří názor celé strany. Sociálně citlivá, demokraticky prosazovaná a přitom inkluzivní řešení jsou mi blízká. V Británii či Švédsku bych volil nejspíš liberály, v Česku ČSSD. Radikální řešení musí mít schopnost být prosazeno. Verbální radikalismus je provázen stále rostoucí frustrací. Volit KSČM je, díky průměrnému věku jeho členů a mizivé akceschopnosti těch, kterým ještě sedmdesát osm není, hlas už tentokrát ztracený.
14. 10. 2010
Londýnský systém pronajímání jízdních kol se pouhých 10 týdnů po zprovoznění stává projektem, který zjevně bude generovat zisky. V projektu se registrovalo 94 500 uživatelů a za posledních 10 týdnů uskutečnili celkem 1 068 000 jízd.
14. 10. 2010
Zdeněk Tůma, kandidát TOP 09 na pražského primátora nás na svém volebním billboardu přesvědčuje, že Praha může být fér. Co však znamená férovost v jeho pojetí? ptá se Jakub Sedlák.
Jedním z nejvýznamnějších teoretiků spravedlnosti a férovosti je americký politický filozof John Rawls. Podle Rawlse je společnost a její instituce férová a spravedlivá pouze v tom případě, jestliže by její podoba odpovídala představě racionálně uvažujících jedinců v tzv. původní pozici za předpokladu, že neznají své schopnosti (např. inteligence) ani sociální status, který by v takto konstituované společnosti zaujali.
13. 10. 2010 / Michael Marčák
14. 10. 2010 / Petr Jánský
Před pátečními volbami jsou karty v metropoli rozdány takto: ODS 28%, TOP09 25%, ČSSD 15%, KSČM 9%, VV 8%, SZ a SND ED 4%.
Pražany nejvíce tíží bezdomovci na veřejných prostranstvích 44%, prodej a užívání drog na veřejnosti 39%, herny a casina 39%, zloději 37%, nedostatek parkovacích míst 25%, deregulace nájemného 25%, nedostatek zeleně 22%.
14. 10. 2010 / Lukáš Kantor
Věci veřejné dostaly do parlamentu protestní hlasy nespokojených voličů hledajících alternativu ke zdiskreditovaným velkým stranám. Jen málokdo z nich asi tušil, co se otevřeně šušká a co si myslí i dnes tak adorovaný Karel Schwarzenberg: "Věci veřejné jsou produktem pražské ODS a sounáležitost stejného kmotra, jak dobře známo, vztahy utužuje."
14. 10. 2010 / Karel Dolejší
Výzkum Sociologického ústavu Akademie věd ukázal, že tradiční obrázek bohatých obyvatel metropole bledne. Ve srovnání s Jihlavou, která se co do příjmů Praze nejvíc blíží, jsou v centru republiky levnější jen vejce a voda. Pro Pražany je relativně levnější i většina potravin (stojí totéž jako jinde, ale Pražané vydělávají víc než lidé jinde). Naopak dražší jsou služby a bydlení (81%). Pražané přitom vydělávají v průměru o 39% více, než činí průměr v okolí. Co ušetří na jídle, vydají za bydlení -- a náskok před zbytkem republiky se již nezvyšuje.
Je zjevné, že když se v Praze dostanete do problémů, třeba kvůli ztrátě zaměstnání, a nepodaří se je rychle řešit, člověk žijící "od výplaty k výplatě" bude mít právě zde mnohem vážnější problémy než jinde. O výhodu vysokého příjmu přišel, vysoké náklady zůstaly. Zejména na bydlení...
V tomto světle vypadá fakt, že 44% Pražanů velmi vadí bezdomovci, poněkud jinak než v běžné citaci průzkumu. V Praze se jak vidno lze stát bezdomovcem mnohem jednodušeji, než by si člověk představoval. Pouze suverénní přesvědčení "mně se to nemůže stát" brání rozhořčeným Pražanům v nahlédnutí, že cesta dolů je velmi rychlá, kdežto cesta zpět takřka nemožná. Skandálně jednoduchá represivní opatření čerpají popularitu z nedostatku představivosti. Ne všichni bezdomoci volí svůj "životní styl" dobrovolně...
Nejpozději v den komunálních voleb skončí náznak babího léta a začne doopravdy přituhovat. Snad by Pražané přece jen měli zvážit, zda ty, co zůstanou na ulici, opravdu chtějí vystavit masivní represi, jakou některé strany tak halasně nabízejí...
An English version of this article is in
14. 10. 2010 / Milan Valach
Opět se blíží volby. Avšak dávají nám nějakou naději? Co znamenají volby pro lidi, kteří nedisponují ani značným majetkem, ani významnými styky? Které ze stran můžeme věřit, že bude po příchodu k moci skutečně hájit naše zájmy?
Neplatí spíše to, co kdysi za vlády jedné strany říkali Šimek s Grossmanem: "Vážení občané, blíží se volby. Nač to před vámi tajit. Vždyť my vás k těm volbám potřebujeme. Na vás záleží, jestli zvolíte stranu, anebo stranu."
14. 10. 2010
Mimořádné vydání studentského Magazínu Gymnázia Moravský Krumlov mapuje téměř půlroční aktivní boj studentů GMK za zachování Slovanské Epopeje v Moravském Krumlově. Tento list je zároveň poděkováním všem, kdo se do dění zapojili a studenty podpořili.
13. 10. 2010
Pohleďme, jak se spořádaně všichni řadíme do fronty na svou popravu. Trestání chudých za chyby bohatých, likvidace univerzální státní péče, rušení ochrany, kterou poskytuje stát - vyskytlo se pár malých protestů, nikdo nebojuje, píše v deníku Guardian George Monbiot.
To, že přijímáme politiku, která je v protikladu s našimi zájmy, je obrovskou záhadou 21. století. Ve Spojených státech se hněvivě dožadují manuální pracovníci, aby jim nikdo nezaváděl zdravotní péči, a chtějí bezpodmínečně, aby milionáři platili menší daně. V Británii jsme ochotni vzdát se bez protestů sociálního pokroku, za nějž naši předkové riskovali životy. Co se to s námi přihodilo?
14. 10. 2010 / Daniel Veselý
Částečně reaguji na postřeh Bohumila Kartouse , kde s povděkem kvituje rozhovor s "americkou novinářskou hvězdou" a politologem Fareedem Zakariou v České televizi, který také vystoupil na Foru 2000. Mučil jsem se několikahodinovým sledováním Havlova intelektuálního candrbálu a poslechem nudného strýcovského mudrování přítomných hlavounů o ničem. Zjistil jsem, že Spojené státy jsou ve světě stále "benigní silou", že v Rusku neexistuje demokracie, zato ale v médiích denně 20x slyšíme o násilnostech v Iráku (sic!). Dozvěděl jsem se také, že se v Íránu a Číně porušují lidská práva atd.
14. 10. 2010 / Pavel Pečínka
Na podzim před dvaceti lety se v novodobé historii Československa uskutečnily první svobodné komunálky. Od listopadové euforie tehdy uplynul rok, rozpouštěla se jednota ve stylu "všichni proti komunistům". Řada stran už tvrdě šila do Občanského fóra, někde se OF dokonce rozpadlo na soupeřící skupiny, sebevědomě zdvíhali hlavu lidovci a staří národní socialisté (ne ne, mladý čtenáři, nešlo o "nácky" ani o ČSSD, jíž teď schválně pravicoví novináři kvůli připodobňování s komunisty říkají "socialisté", ale o pokračovatele Milady Horákové). Všichni strejcové holt byli důležití a každý pro něco hekticky agitoval... Časem se to hemžení zklidňovalo, pro většinu přestala být politika nejdůležitější, nemalé části obyvatel se vyloženě zhnusila.
14. 10. 2010
Také letos se konala, a to v sobotu 9. října 2010 oblíbená turisticko -- společenské akce pro všechny generace Pochod slováckými vinohrady, neboli také spíše častěji nazývaná "burčákový pochod". Letos se konal již 34. ročník a opět přilákal stovky, ba tisíce účastníků. Jako vždy ovšem při této akci selhala veřejná doprava, píše Miroslav Pořízek z Tovačova.
14. 10. 2010
KD│ Nositel Pulitzerovy ceny Chris Hedges píše o dramatickém a znepokojujícím vzestupu postgramotné společnosti, která dychtí po fantazii, extázi a iluzi - a která stojí ve znamení oprahismu.
Hedges tvrdí, že západní společnost se dnes rozpadá přinejmenším na dva světy: Jeden, menšinový, se nadále opírá o tištěné slovo a gramotnost, dokáže se vyrovnat s komplexitou a oddělit pravdu od iluze. Druhý, v němž žije stále rostoucí většina lidí, naproti tomu uniká z reality do světa falešných jistot a magie. To je "ta druhá společnost", kde knihy, noviny, kvalitní filmy a divadlo jsou zatlačovány na okraj. Avšak ani ta největší možná dávka zbožných přání, vroucích toužení, vizualizování útěšných představ a newageového mysticismu nás nedostane z bažiny, ve které vězíme. "Kultura, která nedovede rozlišit mezi realitou a iluzí, umírá", varuje Hedges. "Ti, kdo v dobách beznaděje a zmatků lnou k fantaziím, se nevyhnutelně obracejí k demagogům a šarlatánům, kteří je obveselují a uklidňují." Kniha se doporučuje zejména obdivovatelům strážce pokladu Miroslava Kalouska.
Pozn. JČ: Mám zato, že tak tomu bylo v podstatě vždycky. Většina lidí se nikdy neopírala o tištěné slovo a gramotnost a nedokázala se vyrovnat s komplexitou a oddělit pravdu od iluze. Kolik lidí například četlo klasiky české meziválečné avantgardy, jejichž jména a názvy jejichž děl (bez čtení) se často dodnes biflují studenti na českých středních školách? No jen se podívejte, budete překvapeni, jak mizivé byly náklady těch knih! Jediný rozdíl byl v tom, že v západních společnostech vládla neomezeně třída elit (učitel, lékař, právník, farář, spisovatel) a ti vnucovali své myšlení společnosti, která byla němá. V současnosti se po světě rozšířil americký populistický model, v němž mají právo na názor i lidé nevzdělaní a nevzdělatelní. Je to demokratičtější než někdejší model diktatury elit, přežívající mnohde ještě z 19. století, avšak samozřejmě, jak na to poukazuje Hedges, přináší to sice demokracii, zároveň ale podstatné nové problémy.
14. 10. 2010
Hispánci v USA v průměru přežívají anglicky mluvící bělošskou populaci o dva a půl roku, zatímco osoby afrického původu téměř o osm let. Ukázala to studie zveřejněná ve středu - a další experti prohlásili, že rozdíl může být způsoben mimo jiné zdravějším způsobem života.
13. 10. 2010
Vysocí činitelé Komunistické strany Číny v důchodu požadují svobodu projevu v Číně, poté, co vládnoucí úřady vymazaly jejich proklamaci, zveřejněnou na internetu.
Deklaraci podepsalo a výzvu podporující svobodu projevu v Číně podepsalo třiadvacet bývalých vysokých činitelů Komunistické strany Číny, známých svými reformními názory. Mezi nimi je bývalý tajemník Mao Ce Tunga Li Rui a bývalý šéfredaktor čínského Lidového deníku Hu Jiwei.
14. 10. 2010
Je to zásadní chyba, míní Jan Čulík. Všeobecný marasmus v české politice je právě důsledkem toho, že ti, kdo jsou s politickou situací nespokojeni, k volbám nejdou. V demokracii byste měli hlasovat.
Ten, kdo nejde k volbám, ve skutečnosti dává svůj hlas té straně, k níž pociťuje největší odpor.
Nicméně, zde jsou informace o antivolebních akcích Antifašistické akce:
14. 10. 2010
Chtěl bych upozornit Jana Čulíka na neprávem opomenutou argumentaci redaktora Karla Hvížďaly z Čr. 6, která dochází k témuž závěru, jako Antifa, píše Vladimír Línek
Náš pokus o demokracii totiž nemůže být úspěšný, pokud se jeho základní stavební kameny nepřeskupí, neboť má korupci "geneticky zakódovanou" do způsobu financování politických stran. Způsob nápravy je znám, politici jej však neprovedou, neboť z něj profitují. Dosáhnout nápravy mohou pouze občané, pokud účast při volbách klesne pod 20%.
Komentář Karla Hvížďaly ZDE
Případ Lindy Norgrove:
14. 10. 2010
Příslušním amerických speciálních jednotek, které se snažily v Afghánistánu osvobodit unesenou skotskou humanitární pracovnici Linda Norgrove, čelí disciplinárnímu řízení. Voják totiž při útoku na únosce hodil na místo granát a informoval o tom své nadřízené až dlouho po útoku. Tím Norgovovou zabil.
Zdroje v Kábulu i v Londýně potvrdily, že během útoku na únosce se Norgrovové podařilo osvobodit se od věznitelů a schoulila se na jiném místě, aby se vyhnula případnému zranění.
Americký voják z elitní zvláštní jednotky Seal Team Six ji nezahlédl a vhodil na místo tříštivý granát, který skotskou humanitární pracovnici usmrtil.
Při osvobozování unesených osob se tříštivé granáty nepoužívají, avšak jednotka si je s sebou vzala pro případ, že by se setkala s nepředvídanými okolnostmi.
Podrobnosti případu se vyšetřují.
Podrobnosti v angličtině ZDE
14. 10. 2010 / Martin Martínek
Je mimořádně zajímavé pozorovat tanečky, které naši politici předvádějí kolem solárních elektráren. Jak přesvědčují veřejnost, že právě teď resp. před několika týdny se dozvěděli, jak vážný to může být problém. Výstavba velkých solárních elektráren přece není věcí několika minulých týdnů či dokonce měsíců.
12. 10. 2010 / Jan Campbell
Reflexe na téma konference VŠE „ Jak se zastavil a změnil svět“
V životě postindustriálního hospodářského modelu zmítajícího se v entropické krizi dochází k bojům a válkám na různých bojištích. Jedním z nich je bankovnictví, finance a správa fondů a majetků. Hlavními aktéry na bojišti jsou strategicky orientované a agresivní USA, na konsensus orientovaná Čína, nacházející se současně v roli druhého největšího věřitele USA, nejistá staro – mladá Evropa s malou politickou a vojenskou váhou sedící ve vlaku USA a nepředvídatelné Rusko s bohatým přírodním a klesajícím demografickým bohatstvím, hledající s třetí největší zásobou zlata na světě svoji identitu a místo v multipolárním světě.
14. 10. 2010
Britská policie vyšetřuje smrt angolského přistěhovalce, kterému se udělalo špatně, když měl být z londýnského letiště Heathrow deportován do Angoly. Šestačtyřicetiletý Angolan byl eskortován třemi strážemi ze soukromé firmy, která pracuje pro britský imigrační úřad. Z letiště byl odvezen do místní nemocnice, ale při příjezdu do nemocnice byl mrtvý. Případ vyšetřuje londýnská kriminální policie. Deportační politika britského ministerstva vnitra je kontroverzní. V zemích, kam jsou deportováni, často čeká imigranty pronásledování. Osoby jsou často deportovány z Británie násilným způsobem.
Podrobnosti v angličtině ZDE
13. 10. 2010 / Lukáš Zelenka
Rád bych se krátce vyjádřil k poznámce J. Čulíka. Nemám čas se dlouhosáhle rozepisovat, ale třeba to věci i prospěje. Článek mi poslal kamarád mailem se slovy "něco podobného nás pravděpodobně také čeká, už slyším Karla Schwarzenberga, jak říká, že ve světě se to taky tak dělá [...]"
Jan Čulík píše, že "nový" způsob financování "se českým politikům a byrokratům jistě velmi zalíbí". Nechápu, jak může (společně s mým kamarádem) mluvit v budoucím čase.
13. 10. 2010
1. října 2010 oznámil George M. Philip, rektor státní newyorské univerzity v Albany, že ruší výuku francouzštiny, italštiny, latiny a starořečtiny, ruštiny a divadelní vědy. Jediným jazykem, který přežije, je španělština, píše profesor Stanley Fish v deníku New York Times.
13. 10. 2010
Slavný britský televizní novinář z BBC John Simpson (66) zaútočil na generálního ředitele BBC Marka Thompsona, který se vyjádřil, že BBC před třiceti lety bývala levicová. Simpson zdůraznil, že zpravodajství BBC bylo vždycky "absolutně objektivní a nezávislé".
Simpson kritizoval svého šéfa, že se odvážil zpochybnit nezávislost a nestrannost zaměstnanců BBC. Odsoudil také propuštění bývalého šéfa BBC Grega Dyka a charakterizoval ho jako "šokující".
13. 10. 2010 / Chris Hedges
KD│ Starověký řecký dramatik Aristofanés strávil život bojem proti útokům tyranů na demokracii. Je skličující připomenout, že prohrál. Nicméně pochopil, že tím nejtěžším bojem za lidstvo často bývá říkat a chápat samozřejmosti. Aristofanes, který měl tu odvahu vylíčit vládnoucího řeckého tyrana Kleóna jako psa, je ideálním dramatikem, k němuž se lze obrátit ve snaze pochopit nebezpečí, jež nám hrozí ze strany hnutí od Tea Party přes milice až ke křesťanské pravici, stejně jako bankrotující a zkorumpovanou mocenskou elitu, která už se nezajímá o potřeby občanů. Viděl tutéž korupci o 2 400 let dříve. Správně se obával, že udusí athénskou demokracii. A snažil se marně probudit Athéňany z jejich spánku.
INZERÁT:
12. 10. 2010
Profesionálně a rychle provádíme:
Další informace k dispozici ZDE
13. 10. 2010 / Boris Cvek
Kromě toho, že historické paralely jsou vždy riskantní a měly by dávat prostor i pro uvážení změněných podmínek, které mohou zcela zásadně odlišovat dvě jinak podobné historické situace, nemohu s Chrisem Hedgesem souhlasit, že by Aristofanés zastával demokratické a osvícenské hodnoty. Aristofanés byl lidový konzervativec a tmář, který oproti takovému Aischylovi (Prométheus) nevěřil v sílu rozumu a v rouhačské myšlení iónské filozofie.
13. 10. 2010 / Michal Mašín
Protože je Třeboň lázeňské město, měli jsme veliké štěstí, že se nám podařilo najít byt. Je to městský byt. Jako většina městského majetku -- bytů, je i tento určen k prodeji. Byl určen hned od počátku. Nicméně, protože byl postaven se státní dotací, musí být nejméně po 20 let v majetku města. Aby tedy město mohlo získat peníze hned, řešilo to smlouvou o smlouvě budoucí -- a my abychom se k bytu dopracovali jsme museli odkoupit práva a povinnosti. Velmi složité, ale výsledkem je, že jsme de fakto nájemci, ale stav bytu nám není lhostejný, protože se již jedná o naši investici.
13. 10. 2010
Dobrý den, dnes jsme si přečetli článek pana Petra Jánského - "Pozdravy z Liberce". Ráda bych se jménem Českých Radiokomunikací vyjádřila k nařčení, že "Vynikající a mezinárodně oceněné dílo arch. Hubáčka už 30 let majitel České Radiokomunikace neudržuje. Do oprav nedal ani korunu," píše Marie Fianová.
České Radiokomunikace zakoupily Ještěd v roce 2000 od soukromého vlastníka, správce konkurzní podstaty úpadce -- společnosti JIZERA a.s. Důvodem koupě bylo zachování rozhlasového a televizního vysílání v libereckém kraji, neboť hrozilo, že by minimálně jeho kontinuita mohla být ohrožena. Ještěd byl ve velmi špatném stavu a bylo nutné provést základní opravy. Ihned po koupi České Radiokomunikace investovaly do nezbytných oprav více než 30 mil. Kč. Tato částka však pokryla pouze základní opravy.
13. 10. 2010 / Václav Adam
Rád bych krátce přispěl do diskuse o rasismu v české společnosti, která se v posledních dnech na Britských listech rozeběhla. Když jsem pracoval jako ekonom ve svém bývalém zaměstnání (výrobní podnik střední velikosti), absolvoval jsem jedno jednání, o kterém bych rád povyprávěl čtenářům. Náš podnik navštívili zástupci jedné významné finanční a pojišťovací společnosti a byl jsem to já, kdo byl pověřen s nimi jednat.
13. 10. 2010 / Ladislav Brzobohatý
Pan Čihák sice počítá numericky správně, ale z hlediska metodiky se dopouští dvou zásadních chyb.
První chybu by mu okamžitě "osvětlil" skoro každý "finanční expert". Aby klient udržel relativně stejnou koupěschopnost svých úspor, musí výši ukládané částky (v případě p.Čiháka 9 526 Kč) pravidelně valorizovat minimálně o inflaci. Pokud budeme počítat s průměrnou inflací stejnou jako je p.Čihákem uvažovaný průměrný úrokový výnos penzijních fondů, tj. 2,14% p.a. (v praxi posledních 20ti let však byla inflace podstatně vyšší než výnosy úroků), tak po dvaceti letech by např. musel ukládat již cca 14 550 Kč měsíčně (9 526*1.0214exp20).
12. 10. 2010 / Alex Koenigsmark
Zaujala mě myšlenka zrušit lázně. Tedy nikoliv zrušit, ale výrazně a zásadně snížit hrazení lázeňských pobytů ze zdravotního pojištění. Je to správná myšlenka, parazitující penzisti, pseudonemocní a nezaměstnaní se tam flákají po kolonádách a užívají si peníze z daní vykořisťovaných milionářů.
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
2. 10. 2010
V srpnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 211 osob celkovou částkou 39 937.45 Kč. Příjem z reklamy byl 7000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.9 2010 částku 199 925.47 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 2101,20 euro. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.