5. 8. 2009 / Michael Marčák

Může být Obama "deprogramován"?

5. 8. 2009

KD│ Na začátku politického života jsem jako student pracoval pro liberální Demokraty v texaském Senátu. Jen pár let předtím byla Patty Hearstová unesena a podrobena brainwashingu organizace Symbionese Liberation Army, načež národ zasáhla morální panika kvůli údajným sektám svádějícím děti na univerzitách. Jedním z výsledků byl vznik nové, naštěstí pouze efemerní profese: "deprogramátora", který za úplatu unášel mladé lidi z dosahu sekt a "lámal prokletí" prostřednictvím izolace a výslechů, napsal Michael Lind pro server Salon.org.

Reakční republikánský senátor z volebního okrsku Houston navrhl zákon zaručující rodičům právo najmout "deprogramátory", kteří by unesli jejich dospělé děti náležející k organizaci, již rodiče považovali za škodlivou sektu, a drželi je několik týdnů v motelech v podmínkách psychologického nátlaku bez toho, aby informovali úřady. Není třeba vysvětlovat, že tento zákon byl největší hrozbou tradici habeas corpus před tím, než byl v roce 2001 jiný reakcionářský Texasan instalován do Bílého domu. Návrh se stal terčem ukrutného výsměchu, když byl jeho sponzor během slyšení dotázán, zda by zákon mohl být použit k "deprogramování" mladých lidí propadlých jisté velmi známé sektě. "Proč? Jistě že ano, senátore," odpověděl Republikán, "vztahoval by se na sekty jako jsou třeba unitáři".

Ale teď "deprogramátory" skutečně potřebujeme, aby osvobodili Baracka Obamu z vlivu sekty neoliberálů.

Hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury: Ropa dochází rychleji, než jsme předpokládali

4. 8. 2009

KD│ Svět směřuje ke katastrofální energetické krizi, která může ochromit oživení globální ekonomiky po nynější recesi, protože největší ropná pole mají už za sebou vrchol těžby, napsal pro The Independent Steve Connor. Vyšší ceny ropy, které budou způsobeny růstem poptávky v podmínkách stagnující nebo dokonce klesající nabídky, předpovídá Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) v Paříži. Vlády a veřejnost podle Birola nedbají na to, do jaké míry je moderní civilizace závislá na ropě, která dochází mnohem rychleji, než bylo donedávna prognózováno. Těžba na hlavních 800 ropných polích obsahujících 3/4 známých rezerv podle zjištění IEA klesá ročně o 6,7% namísto dosud odhadovaných 3,7%. Podle Birola tedy dojde k ropnému zlomu (vyčerpání poloviny všech dostupných zásob suroviny) patrně již v příštích deseti letech. Stávající situace tak může vést k tomu, že po předpokládaném oživení globální poptávky v roce 2010 začnou rostoucí ceny ropy výrazně omezovat ekonomický růst a vzroste vliv ropných producentů v globální ekonomice.

Holka Ferrari Dino: Vynikající film. Jan Němec se kstáru našel

5. 8. 2009 / Jan Čulík

Je známo, že návrat Jana Němce, slavného režiséra ze šedesátých let ( O slavnosti a hostech , Mučedníci lásky , Démanty noci ) do české kinematografie po roce 1989 byl značně problematický. Jeho filmy, natočené po roce 1989 byly nesoustředěné, neintegrované a nudné. Jako by signalizovaly, že je režisér po návratu z emigrace bezradný. Traumata, kterými prošel od sovětské okupace ze srpna 1968, během emigrace a po návratu do postkomunistického Československa, jako by mu odebrala schopnost filmařské výpovědi. Nevěděl, o čem natáčet, a nedokázal vytvořit přesvědčivou filmovou strukturu.

Obžalovaný Kadára a Klose: Film zpochybňující legitimitu totalitního režimu

5. 8. 2009 / Jan Čulík

I film Obžalovaný režisérů Jana Kadára a Elmara Klose z r. 1964 je velmi profesionálně odvedeným dílem. Je to dobře napsané drama ze soudní síně, jakýsi reformě socialistický protějšek amerického filmu Sidneyho Lumeta Dvanáct rozhněvaných mužů. U soudu na jakémsi okresním městě se projednává případ dělnického ředitele nově dostavěné elektrárny v Blahovicích Kudrny. Kudrna je nadšený přesvědčený komunista, na něhož nadřízené orgány tlačily, aby rozestavěnou elektrárnu, kterou převzal v chaotickém stavu, dostavěl v termínu, neboť "republika potřebuje energii". Kudrna to dokáže a dokonce ještě ušetří podstatné finanční prostředky z rozpočtu na stavbu. Před soud je postaven proto, že - s vědomím ministerstva - zavedl systém prémií, aby motivoval dělníky na stavbě k vyšší produktivitě a někteří jeho podřízení tyto peníze rozkrádali.

Film Metropolis je etalonem české nekulturnosti

5. 8. 2009 / Petr Nachtmann

Jan Čulík označuje předválečný film Metropolis za "klasické dílo, které snad každý zná, nebo by měl znát" . A skutečně, v zahraničí patří tento film k základní kulturní výbavě, objevují se různé interpretace (na rozdíl od Jana Čulíka se domnívám, že film především vyzývá k sociálnímu smíru).

Film je ve skutečnosti v Česku prakticky neznámý. Zkuste se na tento film zeptat lidí ve svém okolí a uvidíte sami.

V ČR asi nejznámější "odvozenina" z filmu Metropolis

5. 8. 2009

Na rozdíl od Petra Nachtmanna se domnívám, že u nás svého času patrně nejznámějším "odvarem" z filmu Metropolis je video, které naleznete ZDE. Takřka veškerý použitý obrazový materiál pochází z rekonstruované a kolorované verze tohoto "zastaralého" díla, píše Karel Dolejší.

Češi jako bílé myšky

5. 8. 2009

Neal Ascherson v nedělním týdeníku Observer otiskl dlouhý článek rekapitulující "události roku 1989, které otřásly světem". Podrobně líčí, jak pád komunistického režimu proběhl jako vlna Evropou, poté, co sovětský vedoucí představitel Michail Gorbačov ujistil východoevropské satelitní země, že se nebude konat žádná sovětská invaze, i kdyby v zemích sovětského bloku měla být svržena komunistická strana.

Po vylíčení událostí v Československu v listopadu 1989 Ascherson konstatuje:

"Zároveň je na událostech kolem 17. listopadu něco velmi podivného. Mnoho Čechů si myslí, že došlo k pokusu o puč, který se nezdařil. Komunističtí reformátoři podle této teorie nařídili útok policejních jednotek proti demonstrantům, aby vyvolali masové protesty. To by donutilo zastánce tvrdé linie ve vedení strany, aby odstoupili a uvolnili místo reformistickému vedení. I kdyby to bylo pravda, výbuch, který následoval, smetl zastánce tvrdé linie i komunistické reformisty."

Mezisvětí Václava Bělohradského aneb Proč nejsem liberálem

5. 8. 2009 / Josef Mikovec

K diskuzi na téma současného antikomunismu se přidal Václav Bělohradský článkem v Právu, ve kterém rovněž reaguje na obsáhlý článek Ondřeje Slačálka v Britských Listech Český antikomunismus jako pokus o obnovu hegemonie.

Začíná svůj článek přiměřeně Karlem Čapkem: "Karel Čapek odpověděl kdysi na otázku "Proč nejsem komunistou?" jednoduše: "Protože jsem na straně chudých!" Čapkova odpověd je samozřejmě čapkovská a podmíněná a limitovaná nejen Čapkem a otcovskou postavou TGM na pozadí, ale i dobově a lokálně. Nelze ji univerzalizovat, zvláště pokud se univerzalizace považuje za univerzálně chybnou. Zařazena do historických souvislostí má svou nedostačující platnost, jinak je pouze plytká a alibistická. Neodpověděl jednoduše, ale zjednodušeně. "Převraťte společnost čímkoli navrch -- chudí padnou zase ke dnu a nanejvýše k nim přibudou jiní." Chudoba není v jeho očích kategorií ideologickou, ale existenciální, je kusem našeho údělu".

The Economist konstatuje masivní pokles reklamy za první čtvrtletí roku 2009

5. 8. 2009

Reklama v časopisech očekává pokles o 18,3%, rozhlasová reklama spadne až o 21,8% a novinové reklamy dokonce o 26,5%. Místní televizní reklama v Americe pocítí zásah mnohem hůře, vzhledem k potížím automobilového průmyslu , zejména pokud jde o úpadek firem Chrysler a General Motors. Část reklamního průmyslu se obává, že i když se ekonomika nakonec zvedne ode dna, starý vztah mezi HDP a výdaji na reklamu se poruší, protože cyklický pokles urychlí několik strukturálních trendů, které už zasáhly konvenční reklamu.

Když jsem psal koncem roku 2008 a v lednu 2009 prognózu důsledků krize na ITC a telekomunikace, jako kritiku optimistických předpovědí Delloite pod tiutlky "Dopady realitní a finanční krize na průmysl ITC budou fatální" a "Krize, krize, krize kam se podíváš", konstatoval jsem už tehdy, že pokles poptávky a s tím i výroby se projeví i ve sféře zadavatelů reklamy. Výsledek prognózy - "dvouciferný propad reklamy" - se už dostavuje... A až teď se do temných předpovědí pouští i The Economist.

The Economist, 1. 8. 2009: The recession in advertising - Nothing to shout about ZDE

Čtení novin u Luhačovické přehrady

5. 8. 2009 / Miloslav Štěrba

Pohled na sinicemi zaplněnou přehradní nádrž v Luhačovicích má své neopakovatelné kouzlo. Vaše děti se opět nemohou naučit plavat.... alespoň se neutopí. Rozpočet rodiny pobytem u takto zaneřáděné vody nestrádá. Představte si ty nesnesitelně výmluvné pohledy, sotva dítka pohlédnou na stánek zmrzlináře někde v cizině. Tu hrůzu, že vás vítr zavane třeba do Toskánska. Jako se přihodilo bývalému premiérovi.

BEZ KOMENTÁŘE

Prázdniny v ČTK: "Podle průzkumu věří Číňani víc prostitutkám než politikům"

5. 8. 2009

Peking 5. srpna (ČTK) - Číňani považují prostitutky za důvěryhodnější než politiky a vědce. Vyplývá to z internetového průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky zveřejnil magazín Insight China. Podle ankety považuje 7,9 procenta respondentů "lehké děvy" za důvěryhodné, a staví je v tomto hodnocení na třetí místo za farmáře a představitele církve. Čtvrtí skončili vojáci. Politici se v žebříčku důvěryhodnosti umístili daleko vzadu ve společnosti vědců a učitelů. "Nečekané umístění sexuálních pracovnic v popředí tohoto seznamu úctyhodnosti... je vskutku neobvyklé," komentoval výsledky průzkumu list China Daily. "Alespoň že (vědci a státní úředníci) nesklouzli do nejméně důvěryhodné kategorie, do níž se dostali developeři nemovitostí, tajemníci, agenti, baviči a ředitelé."

mas0122 4 mag 110 ČTKT2009080502683 Čína;zajímavosti;společnost;MÍNĚNÍ ros kš 051012 aug 09

Moldávie volila, problémy zůstávají

5. 8. 2009 / Karel Klimša

Od opakovaných parlamentních voleb v Moldávii uplynul týden. Ústřední volební komise zveřejnila oficiální výsledky, podle kterých volby vyhrála -- počtvrté v řadě -- Strana komunistů republiky Moldávie (PKRM) vedená prezidentem Vladimírem Voroninem.

5. 8. 2009 / Michael Marčák

KSČM je reliktem nechutné minulosti a tmářství

5. 8. 2009 / Boris Cvek

Jaksi jsem přivykl tomu, že antikomunismus je kritizován, a někdy i právem. Plete-li si např. někdo komunisty s "menševickými" stranami, které prosadily na Západě emancipaci dělníků a moderní pracovní právo, nemůže být antikomunistou, ale je spíše nepřítelem moderní liberální společnosti jako takové. Antikomunista by měl především vědět, s čím to vlastně nesouhlasí. Já chápu antikomunismus jako odmítnutí bolševické ideologie a praxe, jak se historicky uskutečnila po roce 1917 ve světě, který ovládal Sovětský svaz (něco podobného trvá dodnes v Severní Koreji). Na druhou stranu by bylo zajímavé sledovat, jak by se odpůrcům antikomunismu, kteří chtějí třeba komunisty ve vládě. dařilo zacházet s tím, co ti komunisti vlastně jsou.

Británie konečně vybuduje síť vysokorychlostních vlaků

5. 8. 2009

Britská vláda právě rozhodla, že bude likvidace vnitrostátní letecké přepravy jejím explicitním politickým cílem. Chce konečně nahradit domácí leteckou dopravu novou sítí rychlovlaků, jezdících rychlostí 400 km/h. Británie v železniční dopravě - stejně jako Česká republika - hrubě zaostala za západní Evropou.

Britský ministr dopravu lord Adonis uvedl, že přechod 46 milionů osob, které ročně cestují vnitrostátními lety, na mnohomiliardovou vysokorychlostní železniční síť, která má být vybudována ze severu Británie na jih, je "zjevně ve veřejném zájmu". Lord Adonis zdůraznil, že cestování železnicí musí mít přednost před cestováním letadlem.

"Z důvodů snižování emisí uhlíku a z dalších ekologických důvodů je zjevně ve veřejném zájmu, abychom systematicky nahradily krátké vnitrostátní lety vysokorychlostními železnicemi. Síť vysokorychlostních železnic by měla existovat do roku 2020, což je ve srovnání se západní Evropou velmi pozdě. Zároveň se mají začít provozovat vysokorych)lostní vlaky na existujících tratích. Ty by měly zkrátit dosavadní šestsetkilometrovou cestu z Londýna do Skotska (Glasgow či Edinburgh) na tři a půl hodiny.

Británie se zavázala, že omezí do roku 2050 emise uhlílku o 80 procent. Britská vláda proto prosazuje šíření elektromobilů a jízdy na kole, nyní se rozhodla také energicky podporovat modernizaci železnice. Vybudování vysokorychlostní trasy Londýn-Glasgow bude stát asi 29 miliard liber.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Pomeranč a citrón

5. 8. 2009 / Federico García Lorca

Pomeranč a citrón.
Ach dívko bez lásky,
bledá dívko!

Citrón a pomeranč.

Ach dívko, z nelásky
zlomená!

Citrón.

(Jak slunce jasem
stříklo.)

Pomeranč.

(Mezi oblázky
ve vlnách.)

Z knihy Lyrika, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, přel. Lumír Čivrný, Praha 1959 vybrala Hanka Tomšů.

Severní Korea omilostnila dvě americké reportérky

5. 8. 2009

Šéf severokorejského státu Kim Jong-Il omilostnil dvě vězněné americké novinářky, uvedla severokorejská tisková kancelář.

Laura Ling a Euna Lee byly odsouzeny za to, že ilegálně vstoupily na severokorejské území. Novinářky byly omilostněny v souvislosti s nečekanou úterní návštěvou bývalého amerického prezidenta Billa Clintona v Severní Koreji, který se tam vydal "soukromě" vyjednávat o jejich osudu.

Chaotické financování dopravních staveb pokračuje

5. 8. 2009

Česká republika chce příští rok za dopravní stavby utratit téměř 85 mld. korun a ještě si půjčit dalších 35,5 mld. korun. Přitom se ale pokračuje v bezkoncepční praxi, neboť chybí stanovení pořadí prioritních staveb, takže se financuje vše, co se hodí. Peníze jdou i nadále do nových staveb, aniž se řádně zkoumá jejich dopravní potřebnost a společenská účelnost. Na ty již rozestavěné se pak berou další půjčky a dluhy tak narůstají. Navíc dvě třetiny rozpočtu má jít do nových silnic a jen třetina do modernizace železnice. Na jižní Moravě je překvapivě prioritou odsun nádraží, nikoliv rozestavěný velký městský okruh.

Nebylo by lepší za ty prachy opravit koleje?

5. 8. 2009

Ropa dochází rychleji... Proč nedáme do pořádku koleje a dráhy, když elektrickou lokomotivu můžeme honit proudem z Temelína, a místo toho jak pitomci stavíme další a další dálnice? O šrotovném nemluvě - nebylo by lepší za ty prachy opravit koleje? Je to trochu podobné hypotéční krizi. Proč dávat peníze bankám, které ji vlastně zavinily? Aby mohly svým manažerům vyplatit milionové požitky? Proč tedy nedat ty peníze lidem, kteří nemohou splácet byty a domy a nevybírat od nich nájemné?

Je daleko pravděpodobnější, že stát uvidí peníze od chudáků než od bank, míní M.Obermajerová.

POZVÁNKA

Zítra Hirošima nezahyne: Setkání osobností v Mánesu připomene odraz apokalypsy v umění

5. 8. 2009

Spisovatel Arnošt Lustig, básník Lubomír Brožek, básník Jiří Žáček či zpěvačka Jana Koubková se setkají v předvečer čtyřiašedesátého výročí atomových útoků na japonské město Hirošima. Jejich vystoupení v pražském Mánesu nabídne 5. srpna 2009 od 19.00 hodin divákům pohled na uměleckou a osobní reflexi tragického konce druhé světové války. Komponovaný večer Zítra Hirošima nezahyne! organizuje Humanistické hnutí v rámci Světového pochodu za mír a nenásilí.

Návrhy britského ministerstva vnitra na omezení svobody projevu žadatelů o občanství jsou nebritské

5. 8. 2009

Je přijatelné očekávat od lidí, kteří chtějí získat britské občanství, aby pracovali, platili daně, uměli anglicky a nepáchali trestné činy. Avšak ministr vnitra se chce stát hlavním policajtem myšlenkové policie- Navrhuje totiž, že by žadatelům mělo být odepřeno britské občanství, pokud se budou "chovat nevlastenecky". To mi připadá silně nebritské, píše v deníku Guardian Chris Huhne.

Německá firma v Íránu zakázala svým zaměstnancům protivládní protesty

5. 8. 2009

Soukromá německá firma Knauf Gips KG varovala své íránské zaměstnance, kteří pracují v Íránu, že budou okamžitě propuštěni, pokud budou přistiženi při protivládních protestech. Vyplývá to z dokumentu, který získal americký deník Wall Street Journal.

Moderátor BBC donucen odejít z charitativní organizace

5. 8. 2009

Známý moderátor televize BBC George Alagiah byl donucen odstoupit ze své funkce jako "patron" organizace Fair Trade Association. Podle BBC by tato jeho role mohla být v konfliktu zájmů s jeho rolí moderátora televizního zpravodajství. Tento třiapadesátiletý novinář má v blízké budoucnosti uvádět televizní seriál o jídle a to prý hrálo v rozhodnutí BBC určitou roli. Fair Trade Foundation se snažít zlepšovat životní podmínky zemědělců a pracovníků v třetím světě tím, že kupuje jejich výrobky za férové ceny.

Podrobnosti v angličtině ZDE

654 anglických zubařů vydělává více než 625 000 Kč měsíčně

5. 8. 2009

Každý třicátý anglický zubař vydělává více než čtvrt milionu liber ročně (tedy více než 625 000 Kč měsíčně). Vyplývá to ze statistik britského státního zdravotnictví. Průměrný plat anglického zubaře je 89 062 liber ročně, tedy 224 000 Kč měsíčně. Přitom - nebo snad právě proto? - je stav zubů u britské populace je víc než politováníhodný.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Tmavomodrý svět Ivana Breziny

4. 8. 2009 / Karel Dolejší

Brezina, Ivan: Zelená apokalypsa. Průvodce eko-strachem přelomu milénia; Praha, CEP 2009, 435 stran.

V článku z roku 1973 nazvaném Des dispositifs pulsionnels vyložil Jean-Francois Lyotard program aktivního nihilismu: Nemá prý smysl dál nostalgicky vytýkat kapitalismu, že je cynický a krutý, jako to dělávala tradiční levice; je třeba naopak cynismus co nejvíce vyhrotit, aby rozpouštění všech hodnot bylo ještě žíravější. Jde jistě o kouzlo nechtěného, když aktivně nihilistickou knihu postupující v duchu levicového francouzského nietzscheánství vydalo publicistovi Ivanu Brezinovi právě Klausovo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP).

Píšu záměrně "publicistovi". Autor sám totiž často exponuje, až vyhrocuje problematiku nejrůznějších ohraničení, kterými se snaží dokázat, že jsou jeho oponenti "v autu". Velmi přísně odděluje vědeckou ekologii od ekologismu, vědu od ideologie, moderní racionalitu od "iracionálních kultů". Není tedy důvod vůči němu nepostupovat naprosto stejně.

Pohřební bloudění Bělohradského

4. 8. 2009 / Miloslav Štěrba

Václav Bělohradský v textu „Antikomunismus a velké prázdno“ (Právo, 1. 8. 2009) dává za pravdu českému lidovému mudrci, který tvrdí, že „V kapitalismu člověk vykořisťuje člověka, zatímco v komunismu je tomu naopak“. Usměvavá hříčka však nic nevypovídá o podstatě komunismu, a už zdaleka se nevyčerpává v možnosti „rychle vybudovat průmyslový stát“. Pravdu má však Bělohradský, když připouští oprávněnost požadavků dvaceti procent voličů komunistů na právo na účast ve vládě. Zvláště kdy je „jejich program slučitelný se stranami, s nimiž může v parlamentu dosáhnout většiny“.

Putování po hradbách antikomunismu k bráně směřující do politické odpovědnosti za věci vezdejší vede po skaliskách „brutalizace veřejného diskurzu“, do něhož pro mě nepochopitelně zahrnul i J. Fučíka, S. K. Neumana a surrealisty. Které hází do jednoho pytle s Leninem a zfašizovanými katolickými spisovateli druhé republiky. Prý zastavíme „brutalizaci“, jestliže „pohřbíme antikomunismus a komunismus současně“.

Další krok Británie směrem k totalitnímu státu

Britská vláda bude odmítat žadatele o občanství, kteří "pohrdají" britskými hodnotami

4. 8. 2009

Přistěhovalci do Británie budou posíláni na povinné "kulturní školení" o britských hodnotách, společenských normách a zvycích - a budou za to muset platit.

Pokud bude přistěhovalec do Británie dělat ve své čtvrti předvolební reklamu pro Labouristickou či jinou britskou politickou stranu, bude prý za to moci dostat britské občanství za kratší dobu než jeden rok, uvedl náměstek ministra vnitra pro imigrační otázky Phil Woolas.

O VĚDECKÉM VÝZKUMU:

Kromě emocí je třeba použít také základní fakta

4. 8. 2009

S chutí jsme si přečetla článek H. Bíly reagující na krácení peněz na výzkum v Akademii věd. Článek je jasný, věcný, klade otázky k zamyšlení. Totéž se ale podle mého názoru nedá vůbec říci o odpovědi paní Říhové. Je ale těžké na něco konkrétního v jejím článku reagovat, podle mého názoru se skládá hlavně z jakýchsi emotivních výkřiků. Alespoň se tedy pokusím..., píše Alice Valkárová.

Rusko smí posílit kontingent v Kyrgyzstánu, základnu zatím nemá

4. 8. 2009 / Karel Dolejší

Rusko může na základě smlouvy podepsané v sobotu v Čolpon-Atě umístit v Kyrgyzstánu další jednotku o velikosti praporu plus výcvikové centrum pro vlastní i kyrgyzské jednotky - a zvýšit tak svůj vliv ve Střední Asii. Nepodařilo se mu však zatím uskutečnit plány na zřízení dvou nových základen v této zemi - jedné vlastní a jedné pod hlavičkou Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) sdružující Ruskou federaci a šest dalších postsovětských republik (Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán). ODKB je zamýšlena jako ruská protiváha k NATO. Jednání o nové základně na jihu Kyrgyzstánu (patrně poblíž města Oš) v rámci systému kolektivní bezpečnosti ODKB se o proti původním předpokladům protáhnou, smlouva by měla být podepsána 1. listopadu. Rusko požaduje pronájem na 49 let a šanci na pětadvacetileté prodloužení. V současnosti Moskva provozuje v Kyrgyzstánu leteckou základnu Kant nedaleko hlavního města Biškek a čtyři další méně významné vojenské objekty. Moskva za možnost umístit dodatečné jednotky poskytne Biškeku požadovanou půjčku ve výši 2 miliard dolarů.

Nvotova Muzika: Velmi slušný film o kořenech dneška

4. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Juraj Nvota v Písku

Vlastně asi českou premiéru měl na píseckém Festivalu nad řekou film Juraje Nvoty Muzika, který se sice často uvádí s vročením roku 2007, ve skutečnosti půjde do distribuce až na podzim letošního roku. Je to velmi pěkný film "o tom, co bylo a je".

Zanussiho Spirála: Opět polemika s komunismem

4. 8. 2009 / Jan Čulík

Film z roku 1978 Spirála Krzysztofa Zanussiho je existenciální pojednání o smrti, o její nevyhnutelnosti, o tom, že je člověk bezmocný tváří v tvář svému konci, že se s tím nedá nic dělat, a že všichni umřeme. Před promítáním v píseckém kinu Portyč uvedl polský režisér, že se po svém filmu Ochranné zbarvení rozhodl ve Spirále natočit "úplně nepolitický film".

Není to pravda. Je to pořád film ostře protikomunistický, anti-socialisticko-realistický, v tom smyslu, že komunismus popíral základní existenciální problémy člověka a předstíral, že všichni jsme nesmrtelní a žijeme a budeme žít šťastně. (To měl společné s dnešní nemyslivou, konzumní kulturou. Proto je Spirála i dnes nesmírně aktuální film.)

Langova Metropolis a děsivý strach z možného "svedení mas"

4. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Fritz Lang, Metropolis (1927)

Skutečně výjimečným zážitkem bylo v pondělí v Písku promítání v r. 2001 dokonale digitálně restaurované dvouhodinové verze původně šestihodinového monumentálního filmu Fritze Langa Metropolis, vize děsivého sci-fi kapitalistického světa, obrovského podzemního i nadzemního města jakési vzdálené budoucnosti, která je ovšem viděna očima technologie dvacátých let dvacátého století. Film je svou vizí i svými vizuálními experimenty neuvěřitelné dílo. Jeho výroba prý stála skoro tolik, kolik stavba Titanicu. V Německu, kde byli diváci zvyklí na two-reelers, dvacetiminutové krátké filmy s Charlesem Chaplinem, monumentální šestihodinový epos propadl. Převzal ho ke zpracování pro komerční distribuci Hollywood, Američané se však zděsili potenciálně socialistického vyznění díla, takže film přestříhali a dvě třetiny z něho přišly vniveč.

Nebudu zde rozbírat klasické dílo, které snad každý zná, nebo by měl znát; při zhlédnutí Langova eposu mě však přišla pozoruhodná jedna věc. Celý film je neobyčejně silně ovlivněn obavami elit, že je možno negramotné lidové masy neskrupolózně zmanipulovat a přivést je k ničivým činům. Masy v tomto Langově díle se skutečně chovají slepě - napřou svou obrovskou ničivou sílu nekriticky a nepřemýšlivě, kamkoliv jakýkoliv demagog zrovna ukáže. Je zajímavé, že vlastně antidemokratická hrůza z "moci primitivních mas", která silně prochází celým tímto filmem, přežívá ve svých pozůstatcích i v dnešní České republice ve snahách omezovat svobodu projevu. Je to skutečně pozoruhodná vazba dnešní ČR na dobu před více než osmdesáti lety.

Němečtí piráti: Svobodu místo strachu !

5. 8. 2009 / Štěpán Kotrba

"Ti, kteří v Německu používají internet každý den k práci, zjistili, že nemají žádnou lobby". Tak hodnotí současnou masovou podporu německé Pirátské strany Hendrik Speck, profesor digitálních médií v Kaiserslautern. On-line petice proti nápadu spolkového ministra vnitra Wolfganga Schäubleho (CDU) , jeho předchůdce Otto Schilyho (SPD) a ministryně pro rodinu Ursuly von der Leyen opatřit internet "zámky" - neúčinnými opatřeními zákona na uchovávání dat, zavést real-time monitorování provozu na síti a blokování stránek bez soudního dohledu ve jménu postupu státu proti dětské pornografii získala více než 134.000 podpisů. Do živelně se šířící protiakce se zapojil i německý Chaos Computer Club.

Němečtí "slušňáčtí" politici marně zuří. V Německu vypukla přípravná fáze politické generační války - od roku 2007 pod sjednocujícím heslem "Stasi 2.0"

Smyslem vědy je i poznání samotné

4. 8. 2009 / Martin Škabraha

Výhradně instrumentální aspekt bádání, který v současné debatě převažuje, omezuje roli vědy podle ekonomicky měřitelných kritérií. Do pozadí tak ustupuje podíl, který má věda na vytváření obrazu světa, v němž žijeme -- například představy o tom, jaké je naše místo ve vesmíru, o našem vztahu k jiným formám života apod.

Procesem poznání samotným věda spoluutváří naší sdílenou a neprivatizovatelnou kulturu, naše sebeporozumění a sebepojetí. Což je hodnota, kterou lze sotva převádět na bezprostředně (nebo i výhledově v budoucnu) hmatatelné zisky.

Ačkoliv příručkové informace o novověku spojují vědu jedním dechem s technologiemi a instrumentalismem, myslím si, že z ní nikdy nevymizel "kosmologický" vztah ke světu jako takovému, který nás -- jak ukazuje právě věda se svým záběrem miliard let -- přesahuje a svým způsobem zavazuje.

Piráti v Německu:

Vzpoura občanů v síti

5. 8. 2009

KD│ Velké politické strany svými plány na striktnější regulaci Internetu poskytly munici novému občanskému hnutí. Aktivisté se stávají pro politiky problémem. Matthiasu Güldnerovi je osmatřicet a je šéfem brémské pobočky Zelených. V posledních týdnech však vystoupil z role regionálního politika, když se vyslovil proti "nesnesitelné lehkosti Internetu" a jeho glorifikaci. Stejně jako vládní SPD a CDU/CSU je Güldner pro blokování stránek obsahujících dětskou pornografii. Tím se však dostal do konfliktu se stranickým programem Zelených, kteří jako celek regulaci Internetu odmítají. V nadcházejících německých volbách hraje Internet, Facebook a Twitter poprvé podobnou roli jako v prezidentské kampani Baracka Obamy - a vše, co se ho týká, se proto mění ve velmi žhavé volební téma, napsali Marcel Rosenbach a Hilmar Schmundt pro Spiegel Online.

To, co prováděla redaktorka na ČRo6, bylo otřesné...

4. 8. 2009

Jste jedno z mála médií, které si všímá manipulace veřejnosti... Nevím, jestli jste někdo slyšel poslední pořad "Volejte šestku" ZDE, ale to, co tam předváděla radaktorka, bylo otřesné, manipulující..., míní Jan Kyncl.

Bill Clinton přijel na jednání do Severní Koreje

4. 8. 2009

Bill Clinton překvapivě přijel do Severní Koreje ve snaze vyjednat propuštění dvou amerických novinářek, které tam byly odsouzeny na dvanáct let za "vážné zločiny". Je to nejvýznamnější návštěva amerického politika v Severní Koreji za téměř deset let.

K této nezvyklé návštěvě dochází uprostřed zvýšeného napětí mezi Washingtonem a Pyongyangem ohledně neúspěšných rozhovorů o odzbrojení a po nedávném severokorejském jaderném testu a poté, co Severní Korea odpálila několik raket.

Obrana proti mediální manipulaci aneb přiblížení postupů, které odhalují nebezpečné triky světa médií

3. 8. 2009 / Bohuslav Binka

Není pochyb o tom, že produkce současných českých deníků i týdeníků obsahuje značné množství problematických textů. Komentáře přelité stranickou propagandou, články postavené na víře v to či ono intelektuální dogma a manipulující analýzy plné grafů, které se zrovna hodí - to jsou jen některé z příkladů textů, které bychom na sebe neměli nechat působit. Účinná obrana však předpokládá schopnost dogmatické, manipulativní či propagandistické texty najít a jejich skrytý záměr či maskovaný dogmatismus odhalit. Jaké nástroje máme v tomto úsilí k dispozici a jakým způsobem je můžeme využít?  

V jednoduchosti je síla

K varšavskému povstání nemuselo dojít

3. 8. 2009

KD│ Zničení Varšavy v závěru II. světové války - po porážce povstání, které propuklo před 65. lety, 1. srpna 1944 - bylo výsledkem naprosto špatného vyhodnocení politické a geostrategické situace, tvrdí jeho někdejší účastník, nyní v Británii žijící historik Jan Ciechanowski. Zasloužily se o to především přehnané ambice jediného nedisciplinovaného člověka, který se mimo jiné snažil vyrovnat s vlastním selháním v ruském zajetí. Povstání se tedy nemuselo ani nemělo uskutečnit. S profesorem Ciechanowskim za Gazetu Wyborczu rozmlouval Roman Daszczyński.

Jste čelným kritikem Varšavského povstání, i když jste v něm coby mladík bojoval. Skutečně se o těch 63 srpnových a záříjových dnech v roce 1944 nedá říci nic dobrého?

Ale jistě že se dá říci spousta dobrých věcí. Povstání bylo ukázkou polského hrdinství, ukázalo, že se dokážeme bít za svobodu až do konce i v těch nejstrašnějších podmínkách. Více než dva měsíce jsme drželi pozice, což by nebylo možné bez všeobecné podpory obyvatelstva a schopnosti samostatně se organizovat. To je mimo diskusi. Ale na to ostatní je třeba pohlížet střízlivě. Generál Anders označil rozhodnutí o povstání za nešťastné a zločinné. Já myslím, že takové hodnocení je přehnané, ale je třeba též důrazně říci, že boj byl z hlediska velení špatně připraven a za daných politických i geostrategických podmínek neměl žádnou šanci na úspěch. A co více, vůbec nebyla brána v úvahu varianta nepříznivého vývoje událostí, neuvažovalo se, zda povstalecké oddíly jsou schopny zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva. Většinu svého vědeckého života jsem zasvětil objasnění toho, proč vlastně padlo rozhodnutí o povstání, když ještě půldruhého týdne před tím vedení Armie Krajowej o boji proti Němcům ve Varšavě vůbec neuvažovalo.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a