Hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury: Ropa dochází rychleji, než jsme předpokládali

4. 8. 2009

KD│ Svět směřuje ke katastrofální energetické krizi, která může ochromit oživení globální ekonomiky po nynější recesi, protože největší ropná pole mají už za sebou vrchol těžby, napsal pro The Independent Steve Connor. Vyšší ceny ropy, které budou způsobeny růstem poptávky v podmínkách stagnující nebo dokonce klesající nabídky, předpovídá Fatih Birol, hlavní ekonom Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency, IEA) v Paříži. Vlády a veřejnost podle Birola nedbají na to, do jaké míry je moderní civilizace závislá na ropě, která dochází mnohem rychleji, než bylo donedávna prognózováno. Těžba na hlavních 800 ropných polích obsahujících 3/4 známých rezerv podle zjištění IEA klesá ročně o 6,7% namísto dosud odhadovaných 3,7%. Podle Birola tedy dojde k ropnému zlomu (vyčerpání poloviny všech dostupných zásob suroviny) patrně již v příštích deseti letech. Stávající situace tak může vést k tomu, že po předpokládaném oživení globální poptávky v roce 2010 začnou rostoucí ceny ropy výrazně omezovat ekonomický růst a vzroste vliv ropných producentů v globální ekonomice.

"Jednoho dne nám ropa dojde; nebude to dnes ani zítra, ale jednoho dne ropa dojde a měli bychom ji opustit dříve, než ona opustí nás", řekl Birol. "Čím dříve s tím začneme, tím lépe, protože celý náš ekonomický a sociální systém je na ropě založen, takže změna bude vyžadovat dost času a dost peněz a měli bychom to brát velmi vážně," dodal. Podle něj nejen kvůli recesi chybějí investice do nových kapacit, které by alespoň nahradily pokles těžby. Po překonání recese bude globální ekonomika velmi křehká a zranitelná a prudký růst cen paliv ji může znova srazit na kolena. V zemích, které nejsou členy ropného kartelu OPEC, už ropný zlom nastal - a éra levné ropy je za námi, varuje Birol. I kdyby poptávka po ropě už nerostla, svět by musel k udržení současné úrovně těžby nalézt ekvivalent čtyř Saúdských Arábií; k pokrytí předpokládaného růstu poptávky do roku 2030 by musel získat zdroje odpovídající šesti Saúdským Arábiím.

Z geologického, investičního a geopolitického hlediska jde o ohromnou výzvu. Vlády si podle Birola stále více uvědomují, že k ropnému zlomu dojde, ale zatím příliš nechápou, jak vážné budou následky tohoto vývoje. Environmentalisté se obávají, že s poklesem konvenční těžby vznikne tlak na výrobu paliv z mnohem horších zdrojů, jako jsou například ropné písky v kanadské provincii Alberta; energie potřebná k vytěžení jednoho barelu ropy je však prakticky rovná energetickému zisku z této suroviny. Bývalý konzultant ropného průmyslu Jeremy Leggett, který nyní pracuje v oboru obnovitelných zdrojů, upozorňuje, že vyčerpání zásob ropy neznamená pokles produkce skleníkových plynů způsobujících globální oteplování, ale pravý opak. Ropné společnosti mají v úmyslu přejít na ropné písky nebo výrobu tekutých paliv z uhlí, což jsou technologické procesy uvolňující mnohem více uhlíku než zpracování ropy.

Celý článek v angličtině:ZDE

Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.8. 2009