Rusko smí posílit kontingent v Kyrgyzstánu, základnu zatím nemá

4. 8. 2009 / Karel Dolejší

Rusko může na základě smlouvy podepsané v sobotu v Čolpon-Atě umístit v Kyrgyzstánu další jednotku o velikosti praporu plus výcvikové centrum pro vlastní i kyrgyzské jednotky - a zvýšit tak svůj vliv ve Střední Asii. Nepodařilo se mu však zatím uskutečnit plány na zřízení dvou nových základen v této zemi - jedné vlastní a jedné pod hlavičkou Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) sdružující Ruskou federaci a šest dalších postsovětských republik (Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán). ODKB je zamýšlena jako ruská protiváha k NATO. Jednání o nové základně na jihu Kyrgyzstánu (patrně poblíž města Oš) v rámci systému kolektivní bezpečnosti ODKB se o proti původním předpokladům protáhnou, smlouva by měla být podepsána 1. listopadu. Rusko požaduje pronájem na 49 let a šanci na pětadvacetileté prodloužení. V současnosti Moskva provozuje v Kyrgyzstánu leteckou základnu Kant nedaleko hlavního města Biškek a čtyři další méně významné vojenské objekty. Moskva za možnost umístit dodatečné jednotky poskytne Biškeku požadovanou půjčku ve výši 2 miliard dolarů.

Vytvoření společných jednotek rychlé reakce KSOR zatím vázne na neochotě Běloruska podepsat červnovou smlouvu o jejich zřízení a začlenit se tak do vznikajících vojenských struktur ODKB (politickým strukturám má Minsk předsedat, ale ještě se formálně předsednictví neujal); odpor pokračuje i přes ruskou snahu prezentovat konflikt ohledně zákazu dovozu běloruského mléka, který byl bezprostřední příčinou odporu prezidenta Lukašenka, jako vyřešený. Lukašenko bojkotoval červnovou moskevskou schůzku ODKB, kde se o společných ozbrojených silách jednalo; do Čolpon-Aty přijel, smlouvu slíbil "brzy" podepsat, nicméně nepodepsal.

Kyrgyzstán v červnu navzdory nevoli Moskvy podepsal s USA smlouvu o prodloužení pronájmu letecké základny Manas nedaleko Biškeku, odkud Američané podporují operace v Afghánistánu; zdá se, že se Biškek snaží manévrovat mezi oběma mocnostmi a získat co nejvýhodnější podmínky. Také Tádžikistán nyní požaduje poplatky za stávající ruskou základnu č. 201 (5 500 vojáků) a přeje si, aby ze země odešli ruští pohraničníci. Podle listu Kommersant Moskva s takovým řešením souhlasí za podmínky, že Tádžikistán začne platit tržní ceny za dodávky ruské výzbroje a vojenského materiálu.

V srpnu proběhnou první společné manévry ODKB v Kazachstánu, ovšem bez účasti Běloruska. V září pak mají na běloruském území proběhnout velké manévry s výmluvným názvem "Západ-2009". Protože aktivní část kazašských manévrů začne až 14. října, Kommersant se domnívá, že Lukašenko podepíše smlouvu o zřízení jednotek KSOR během záříjových manévrů na vlastním území a běloruské jednotky se poté připojí ke společnému cvičení ve Střední Asii. Polský list Gazeta Wyborcza však s odvoláním na deník Sovětskaja Bielorussija, který je orgánem Lukašenkovy administrativy, citovala vyjádření, podle nějž Bělorusko (jehož vztahy s EU a Západem vůbec se právě nyní po mnoha letech izolace Lukašenkova režimu zlepšují) nemá žádný zájem na konfrontaci se Západem a vzniku "anti-NATO". Podle běloruského politologa Karbaleviče se Lukašenko snaží dosáhnout ústupků ze strany Moskvy, především v oblasti poskytování půjček, cen energetických surovin a otevření ruského trhu pro dovoz běloruských výrobků. Vztahy Minsku s Moskvou se v posledních letech zhoršují, když Rusko požaduje komerční ceny za energie a účast v běloruské privatizaci; autoritářský Lukašenko však nechce ztratit rozhodující vliv na hospodářství a s účastí ruských firem v privatizaci proto nesouhlasí.

Gazeta Wyborcza: Łukaszenka dalej nie chce być w anty-NATOZDE

Коммерсантъ: Успехи коллективизацииZDE
Space War: Russia wins deal for more troops in KyrgyzstanZDE

Ruská zahraniční politika | Ruská varování před studenou válkou a asymetrické odpovědi
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.8. 2009