Langova Metropolis a děsivý strach z možného "svedení mas"

4. 8. 2009 / Jan Čulík

◄ Fritz Lang, Metropolis (1927)

Skutečně výjimečným zážitkem bylo v pondělí v Písku promítání v r. 2001 dokonale digitálně restaurované dvouhodinové verze původně šestihodinového monumentálního filmu Fritze Langa Metropolis, vize děsivého sci-fi kapitalistického světa, obrovského podzemního i nadzemního města jakési vzdálené budoucnosti, která je ovšem viděna očima technologie dvacátých let dvacátého století. Film je svou vizí i svými vizuálními experimenty neuvěřitelné dílo. Jeho výroba prý stála skoro tolik, kolik stavba Titanicu. V Německu, kde byli diváci zvyklí na two-reelers, dvacetiminutové krátké filmy s Charlesem Chaplinem, monumentální šestihodinový epos propadl. Převzal ho ke zpracování pro komerční distribuci Hollywood, Američané se však zděsili potenciálně socialistického vyznění díla, takže film přestříhali a dvě třetiny z něho přišly vniveč.

Nebudu zde rozbírat klasické dílo, které snad každý zná, nebo by měl znát; při zhlédnutí Langova eposu mě však přišla pozoruhodná jedna věc. Celý film je neobyčejně silně ovlivněn obavami elit, že je možno negramotné lidové masy neskrupolózně zmanipulovat a přivést je k ničivým činům. Masy v tomto Langově díle se skutečně chovají slepě - napřou svou obrovskou ničivou sílu nekriticky a nepřemýšlivě, kamkoliv jakýkoliv demagog zrovna ukáže. Je zajímavé, že vlastně antidemokratická hrůza z "moci primitivních mas", která silně prochází celým tímto filmem, přežívá ve svých pozůstatcích i v dnešní České republice ve snahách omezovat svobodu projevu. Je to skutečně pozoruhodná vazba dnešní ČR na dobu před více než osmdesáti lety.

Vytisknout