Smyslem vědy je i poznání samotné

4. 8. 2009 / Martin Škabraha

Probíhající debata o financování vědy vyvolává nevyhnutelně otázky, co máme vůbec od vědy očekávat, k čemu ji vlastně máme. V té souvislosti bych rád připomněl jednu věc. Věda nemá jen více či méně použitelné výsledky, smyslem její existence je také poznání samotné.

Výhradně instrumentální aspekt bádání, který v současné debatě převažuje, omezuje roli vědy podle ekonomicky měřitelných kritérií. Do pozadí tak ustupuje podíl, který má věda na vytváření obrazu světa, v němž žijeme -- například představy o tom, jaké je naše místo ve vesmíru, o našem vztahu k jiným formám života apod.

Procesem poznání samotným věda spoluutváří naší sdílenou a neprivatizovatelnou kulturu, naše sebeporozumění a sebepojetí. Což je hodnota, kterou lze sotva převádět na bezprostředně (nebo i výhledově v budoucnu) hmatatelné zisky.

Ačkoliv příručkové informace o novověku spojují vědu jedním dechem s technologiemi a instrumentalismem, myslím si, že z ní nikdy nevymizel "kosmologický" vztah ke světu jako takovému, který nás -- jak ukazuje právě věda se svým záběrem miliard let -- přesahuje a svým způsobem zavazuje.

Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 4.8. 2009