(Ne)pravděpodobná historie jednoho osočení
Jak média destabilizují českou společnost
22. 10. 2009 / Jaroslav Bašta
Na počátku příštího roku budu slavit dvě významná osobní výročí - bude tomu už čtyřicet let od doby, kdy mě poprvé trestně stíhali (a zavřeli) a kdy o mně poprvé psaly noviny. Bylo to Rudé právo a nijak mě nešetřilo. Nějak to osudově poznamenalo vzájemné vztahy mezi mnou a médii, protože bych za těch čtyřicet let na prstech jedné ruky spočítal články, které by se o mně zmínily pozitivně. Jediné, co se měnilo v čase, byli novináři (teď o mně píše již čtvrtá generace) a pak to, co mi měli za zlé. Prošel jsem proměnou z traviče a paliče v pravicového oportunistu a antisocialistického živla, ze ztroskotance a samozvance v socialistu a levičáka a vím já v co ještě. Posledních deset let jsem sám sebe utěšoval tím, že bych na to měl být pyšný, neb to dokazuje, že jsem pořád stejný, novinařinu stále dělají vyhraněné typy lidí, jediné, co se mění, je vládnoucí nebo módní ideologie a také ty (s prominutím) svině, co si čas od času nějaký ten kyblíček špíny objednají. Ale ani tato celoživotní příprava mi nepomohla snášet poslední aféru tak stoicky jako většinu těch předchozích.