Elinor Ostromová: Jak studovat složité sociálně ekologické systémy

20. 10. 2009

Hlavní otázka, kterou Ostromová klade ve svém červencovém eseji, zní: Za jakých podmínek ti, kdo používají určitý zdroj, také investují čas a energii, aby zabránili "tragédii obecní pastviny"?... "Pokud zdrojový systém regeneruje pomalu, zatímco populace rapidně roste, jako v případě Velikonočního ostrova, uživatelé nemusejí rozeznat, jaká je únosná kapacita využívání zdroje, nedokážou se zorganizovat a zdroj zničí."

KD│ Často používaný jednorozměrný přístup k politice zaměřené na dosažení udržitelnosti sociálněekologických systémů je třeba doplnit o diagnostický nástroj, který by vědcům z mnoha oborů pomohl lépe vymezit otázky a přemýšlet o jednotlivých proměnných, tvrdí politická ekonomka a nositelka Nobelovy ceny Elinor Ostromová. "Vědci měli sklon vyvíjet jednoduché teoretické modely k analýze jednotlivých aspektů problémů se zdroji a k předepisování univerzálních řešení," napsala Ostromová v článku pro červencové vydání časopisu Science.

"Je třeba společného klasifikačního rámce pro multidisciplinární přístupy směřující k lepšímu pochopení složitých sociálně ekologických systémů," napsala laureátka působící na Arizona State University a Indiana University. "Chápání složitého celku vyžaduje znalost specifických proměnných a vztahů mezi jednotlivými složenými částmi," říká Ostromová. Studium složitých systémů nemusí být nutně složité; ale spíše než eliminace složitosti z takových systémů je třeba "poznat, jak (ji) rozčlenit a (znovu) spojit," vysvětluje.

Esej Ostromové předkládá doplněnou verzi víceúrovňového soustředného rámce pro analýzu výsledků získaných studiem sociálně ekologických systémů. Předkládá příklad identifikace deseti subsystémových proměnných, které ovlivňují pravděpodobnost vzniku sebeorganizujícího se úsilí o dosažení udržitelného sociálně ekonomického systému. Tento přístup není tak zjednodušující, jak je v dnešní vědě obvyklé, ale snaží se nutné zjednodušení udržet v únosných mezích.

Ostromová je široce známa svým studiem institucí - v sociologickém smyslu, tedy konceptualizovaných sad pravidel jednání - a toho, jak tyto instituce ovlivňují pobídky nabízené jednotlivcům, kteří procházejí vzájemnou interakcí v repetitivních a stukturovaných situacích. Je zakladatelkou Centra pro studium institucionální diverzity (Center for the Study of Institutional Diversity) na Arizona State University a profesorkou tamtéž.

Na Indiana University Ostromová se svým týmem v rámci workshopu věnovaného politické teorii a analýze vytvořila rámec pro institucionální a rozvojovou analýzu, který již po desítky let poskytuje společnou strukturu pro výzkum urbánních i environmentálních problémů. Tento rámec výzkumníkům dovoluje analyzovat různě strukturované trhy, režimy veřejného vlastnictví a lokální veřejné ekonomiky s použitím jednotné sady univerzálních prvků.

Hlavní otázka, kterou Ostromová klade ve svém červencovém eseji, zní: Za jakých podmínek ti, kdo používají určitý zdroj, také investují čas a energii, aby zabránili "tragédii obecní pastviny"?

Poté zkoumá deset proměnných druhé úrovně ze zhruba šestatřiceti těch, které mohou pozitivně nebo negativně ovlivnit pravděpodobnost sebeorganizování uživatelů za účelem řízení a uchování zdroje. A jednou z těchto proměnných je "znalost sociálně ekologického systému". Když uživatelé sdílejí společné znalosti o relevantních vlastnostech systému, když vědí, jak se jejich jednání spolu navzájem ovlivňují, a když znají pravidla platná v jiných systémech, jejich organizování bude vyžadovat menší náklady.

"Pokud zdrojový systém regeneruje pomalu, zatímco populace rapidně roste, jako v případě Velikonočního ostrova, uživatelé nemusejí rozeznat, jaká je únosná kapacita využívání zdroje, nedokážou se zorganizovat a zdroj zničí."

V dalším případě se Ostromová věnuje proměnné "mobilita zdrojové jednotky". Zde píše, že vzhledem k nákladům na pozorování a řízení zdrojového systému se sebeorganizace uživatelů mobilních zdrojů (divoké zvěře, vody v neregulované řece) objeví s menší pravděpodobností než u stacionárních jednotek (stromů a rostlin, vody v jezeře).

Nyní předkládaný analytický rámec rozvíjí dřívější výzkumy autorky koordinované s kolegy z arizonské univerzity. V sérii článků pro časopis Proceedings of the National Academy of Sciences výzkumný kolektiv ukázal, že i když je řada ochranářských strategií v zásadě správná, jejich užití je často špatné, protože aplikované strategie jsou pojímány příliš obecně a neflexibilně, takže ignorují místní zvyky, ekonomiku a politiku.

V nynějším článku pro Science Ostromová také poukazuje na to, že bez rámce, který dovolí organizovat relevantní proměnné, izolované vědění získané jednotlivými specializovanými biofyzikálními a sociálními studiemi složitých zdrojových systémů v různých zemích nenabývá kumulativního charakteru. Autorka se však zároveň obrací také na politiky a decizní sféru, nevládní organizace, agentury poskytující mezinárodní pomoc a vládní instituce jako je Evropské unie.

Celý článek v angličtině: ZDE

Poznámka KD: Ostromová reprezentuje paradigma institucionální ekonomie, jež klade důraz na roli lidmi vytvořených institucí při utváření ekonomického chování - tzn. zdaleka se neomezuje na obvyklou ekonomickou abstrakci racionálního konzumenta maximalizujícího vlastní individuální zisk. Interdisciplinární přístup Ostromové navíc ukazuje také na obrovskou krátkozrakost veškerých snah udržet abstraktní a jednorozměrný finanční systém jakéhokoliv druhu v roli hlavního informačního systému společností, které mají řešit ekologickou krizi.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 20.10. 2009