Místo radaru: Americký Temelín a bojová letadla?

20. 10. 2009 / Karel Dolejší

Jak už jsem zmínil jinde, případná česká účast na novém americkém protiraketovém systému by mohla být z hlediska mezinárodní bezpečnostní rovnováhy potenciálně nikoliv méně, ale ještě více destabilizující než původní projekt radaru v Brdech. Pokud tedy pod pláštíkem Bidenovy návštěvy nedochází k dalšímu kolu před veřejností utajených jednání o tomto tématu, můžeme absenci konkrétní nabídky umístění mobilních antiraket či stacionárních systémů nové PRO ve viceprezidentově programu považovat za pozitivní zprávu. Dokud nebude jasný celkový rámec "resetovaných" americko-ruských vztahů, včetně avízované spolupráce v oblasti PRO, ale také připravované dohody o kontrole strategických útočných zbraní, ČR by se neměla pouštět na tenký led - nehledě k tomu, že Fischerova úřednická vláda jednoduše nemá mandát k tomu, aby přijímala takováto strategicky důležitá rozhodnutí.

Pokud jde o dostavbu Temelína, opět podle dvou nejmenovaných zdrojů iDnes potvrzených vyjádřením ministra průmyslu Tošovského by obrovská zakázka na vybudování dvou reaktorů v ČR a tří dalších na Slovensku, v celkové hodnotě kolem 500 miliard korun, měla být polem, na němž se ještě do konce října střetnou nabídky ruské společnosti Atomstrojexport podporované prezidentem Klausem, francouzské Arevy a již jmenované americké společnosti Westinghouse. Rusové se snaží vlastní nabídku maximálně "osladit" sliby pevného podílu českých firem na zakázce, ale i na dalších projektech; z druhé strany lze zase očekávat vlnu propagandy strašící závislostí na Rusku v případě, že by Temelín nedostavěla právě americká firma. V této souvislosti se ovšem sluší připomenout, že americká společnost už v 90. letech prokázala neschopnost vyrábět kvalitní jaderné palivo pro české elektrárny sovětské konstrukce, takže celá česká jaderná energetika je tak či tak kompletně závislá na dodávce ruského paliva. K poplašným zprávám ohledně ruského plynu šířeným ministrem Tošovským, jejichž cílem je v zemi, která má jedny z největších rezerv energetických úspor v Evropě a ohromná množství elektřiny navíc vyváží, prosadit výstavbu dalších energetických zařízení, jež závislost na Rusku naopak dalekosáhle prohloubí, je těžké cokoli rozumného dodat. Tedy kromě jediné věci, která je důležitá: Ať už nepotřebné jaderné elektrárny nakonec postaví kdokoliv, kvůli závislosti na dodávkách paliva výsledkem v žádném případě nebude větší energetická bezpečnost a nezávislost tohoto státu, ale naopak mnohem užší provázání české energetiky s ruským jaderným průmyslem.

Konečně co se týče bojových letounů americké výroby, které by měly být nabídnuty po vypršení pronájmu švédských JAS-39 Gripen: Modernizované F-15 jsou pro miniaturní české letectvo v každém případě přílišným soustem. Výkonné letouny vyvinuté kdysi jako protiváha sovětských MiGů-25 mají značné provozní náklady, které si redukovaný rozpočet AČR sotva bude moci dovolit. Zbývají tedy menší F-16, jeden z prvních strojů čtvrté poválečné generace (navržen v roce 1974 podle zásad koncipovaných Johnem Boydem). Proti odkoupení Gripenů po vypršení pronájmu se argumentuje neúplnou kompatibilitou se systémy NATO, která údajně neumožňuje nasazení v zahraničních misích. To může být pravda; pak to ale znamená, že nasazení Gripenů je vlastně omezeno na obranu evropského válčiště, zatímco odkoupení plně standardizovaných F-16 by znamenalo možnost, že se české letouny objeví na obloze například v Afghánistánu. Vojenský analytik William Lind však vzhledem ke kontraproduktivním dopadům nasazení letectva NATO v této zemi - zejména k "vedlejším škodám" mezi civilním obyvatelstvem - hovoří posměšně o "talibánském letectvu", a opatření přijatá nedávno velitelem intervenčních sil generálem McChrystalem potvrzují, že na tomto hodnocení je značný kus pravdy. Nuže: Po minulých zkušenostech s českou porevoluční politickou třídou není nejmenší důvod se domnívat, že bude mít v příštích letech dost prozíravosti a charakteru, aby odmítla podíl na podobných nesmyslných zvěrstvech, jako jsou třeba afghánské nálety. Jediný způsob, jak jí v tom zabránit, tedy představuje stav, kdy ani technicky nebude možné, aby "naši hoši" bombami statečně ničili hliněné vesnice v jakési vzdálené zemi. Co se mě týče, jsem tedy jednoznačně pro to, aby ČR po vypršení pronájmů odkoupila Gripeny za zbytkovou cenu.

Jedno ale každopádně Bidenově návštěvě upřít nelze: Totiž poměrně jasný vzkaz českým "atlantistům". Pakliže tito lidé skutečně tak strádají obavami o českou bezpečnost, jak sami tvrdí, nebudou moci nadále souběžně prosazovat snižování nákladů na Armádu ČR i jejích stavů a zároveň slibovat, že zajistí, aby nás místo toho ochránili Američané. Každému bude nyní jasné, že místo investic Washingtonu do české bezpečnosti již připadají v úvahu jedině české investice. A tak to také má být.

Vytisknout