Bojový letoun F-16 Fighting Falcon.

Místo radaru: Americký Temelín a bojová letadla?

20. 10. 2009 / Karel Dolejší

Podle dnešní zprávy serveru iDnes přiveze americký viceprezident Joe Biden ve čtvrtek kromě obecného povídání o protiraketové obraně (podle téhož zdroje prý totiž žádnou konkrétní nabídku ohledně PRO Praze nepředloží) také návrh, aby se americká společnost Westinghouse podílela na dostavbě Temelína. Kromě toho má údajně také hovořit o možnosti nákupu amerických letounů F-15 nebo F-16 pro české letectvo.

Zdroje iDnes prý tvrdí, že během jednodenní návštěvy před Bidenovou cestou do Polska a Rumunska se má jednat mj. o plynovodu Nabucco a řadě dalších oblastí. Nejkontroverznější jsou ovšem tři výše zmíněné: Protiraketová obrana, Temelín a možný nákup víceúčelových bojových letounů americké výroby.

Jak už jsem zmínil jinde, případná česká účast na novém americkém protiraketovém systému by mohla být z hlediska mezinárodní bezpečnostní rovnováhy potenciálně nikoliv méně, ale ještě více destabilizující než původní projekt radaru v Brdech. Pokud tedy pod pláštíkem Bidenovy návštěvy nedochází k dalšímu kolu před veřejností utajených jednání o tomto tématu, můžeme absenci konkrétní nabídky umístění mobilních antiraket či stacionárních systémů nové PRO ve viceprezidentově programu považovat za pozitivní zprávu. Dokud nebude jasný celkový rámec "resetovaných" americko-ruských vztahů, včetně avízované spolupráce v oblasti PRO, ale také připravované dohody o kontrole strategických útočných zbraní, ČR by se neměla pouštět na tenký led - nehledě k tomu, že Fischerova úřednická vláda jednoduše nemá mandát k tomu, aby přijímala takováto strategicky důležitá rozhodnutí.

Pokud jde o dostavbu Temelína, opět podle dvou nejmenovaných zdrojů iDnes potvrzených vyjádřením ministra průmyslu Tošovského by obrovská zakázka na vybudování dvou reaktorů v ČR a tří dalších na Slovensku, v celkové hodnotě kolem 500 miliard korun, měla být polem, na němž se ještě do konce října střetnou nabídky ruské společnosti Atomstrojexport podporované prezidentem Klausem, francouzské Arevy a již jmenované americké společnosti Westinghouse. Rusové se snaží vlastní nabídku maximálně "osladit" sliby pevného podílu českých firem na zakázce, ale i na dalších projektech; z druhé strany lze zase očekávat vlnu propagandy strašící závislostí na Rusku v případě, že by Temelín nedostavěla právě americká firma. V této souvislosti se ovšem sluší připomenout, že americká společnost už v 90. letech prokázala neschopnost vyrábět kvalitní jaderné palivo pro české elektrárny sovětské konstrukce, takže celá česká jaderná energetika je tak či tak kompletně závislá na dodávce ruského paliva. K poplašným zprávám ohledně ruského plynu šířeným ministrem Tošovským, jejichž cílem je v zemi, která má jedny z největších rezerv energetických úspor v Evropě a ohromná množství elektřiny navíc vyváží, prosadit výstavbu dalších energetických zařízení, jež závislost na Rusku naopak dalekosáhle prohloubí, je těžké cokoli rozumného dodat. Tedy kromě jediné věci, která je důležitá: Ať už nepotřebné jaderné elektrárny nakonec postaví kdokoliv, kvůli závislosti na dodávkách paliva výsledkem v žádném případě nebude větší energetická bezpečnost a nezávislost tohoto státu, ale naopak mnohem užší provázání české energetiky s ruským jaderným průmyslem.

Konečně co se týče bojových letounů americké výroby, které by měly být nabídnuty po vypršení pronájmu švédských JAS-39 Gripen: Modernizované F-15 jsou pro miniaturní české letectvo v každém případě přílišným soustem. Výkonné letouny vyvinuté kdysi jako protiváha sovětských MiGů-25 mají značné provozní náklady, které si redukovaný rozpočet AČR sotva bude moci dovolit. Zbývají tedy menší F-16, jeden z prvních strojů čtvrté poválečné generace (navržen v roce 1974 podle zásad koncipovaných Johnem Boydem). Proti odkoupení Gripenů po vypršení pronájmu se argumentuje neúplnou kompatibilitou se systémy NATO, která údajně neumožňuje nasazení v zahraničních misích. To může být pravda; pak to ale znamená, že nasazení Gripenů je vlastně omezeno na obranu evropského válčiště, zatímco odkoupení plně standardizovaných F-16 by znamenalo možnost, že se české letouny objeví na obloze například v Afghánistánu. Vojenský analytik William Lind však vzhledem ke kontraproduktivním dopadům nasazení letectva NATO v této zemi - zejména k "vedlejším škodám" mezi civilním obyvatelstvem - hovoří posměšně o "talibánském letectvu", a opatření přijatá nedávno velitelem intervenčních sil generálem McChrystalem potvrzují, že na tomto hodnocení je značný kus pravdy. Nuže: Po minulých zkušenostech s českou porevoluční politickou třídou není nejmenší důvod se domnívat, že bude mít v příštích letech dost prozíravosti a charakteru, aby odmítla podíl na podobných nesmyslných zvěrstvech, jako jsou třeba afghánské nálety. Jediný způsob, jak jí v tom zabránit, tedy představuje stav, kdy ani technicky nebude možné, aby "naši hoši" bombami statečně ničili hliněné vesnice v jakési vzdálené zemi. Co se mě týče, jsem tedy jednoznačně pro to, aby ČR po vypršení pronájmů odkoupila Gripeny za zbytkovou cenu.

Jedno ale každopádně Bidenově návštěvě upřít nelze: Totiž poměrně jasný vzkaz českým "atlantistům". Pakliže tito lidé skutečně tak strádají obavami o českou bezpečnost, jak sami tvrdí, nebudou moci nadále souběžně prosazovat snižování nákladů na Armádu ČR i jejích stavů a zároveň slibovat, že zajistí, aby nás místo toho ochránili Američané. Každému bude nyní jasné, že místo investic Washingtonu do české bezpečnosti již připadají v úvahu jedině české investice. A tak to také má být.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 20.10. 2009