Organizace Hamas odmítla "vydírání" od poskytovatelů pomoci

28. 1. 2006

Vysoký činitel organizace Hamas odmítl požadavky, aby jeho organizace odmítla násilí, jinak dojde ke škrtům hospodářské pomoci pro Palestinskou správu.

Ismail Haniya, který stál v čele volební kandidátky organizace Hamas, zdůraznil, že se Hamas nepodrobí "vydírání" zahraničních dárců.

Prezident Bush varoval, že je možné, že Spojené státy po volebním vítězství Hamasu neposkytnou Palestincům plánovanou letošní pomoc ve výši 400 milionů dolarů. Amerika podle Bushe pomoc poskytne pouze potud, pokud Hamas odmítne násilí a přestane požadovat likvidaci Izraele. Washington nyní zkoumá veškeré dotace, které Palestincům poskytují OSN anebo nevládní organizace.

K tomu: Hybášková: S Hamasem je třeba jednat ZDE

Američané hrozí, že zruší pomoc Palestincům ve výši 400 milionů dolarů

28. 1. 2006

Palestinský prezident Mahmud Abbas bude příští týden jednat s představiteli organizace Hamas v Gaze o podmínkách sdílení vlády tak, aby to bylo přijatelné pro západní státy a aby se neutralizovala hrozba, že Západ zruší dosavadní roční hospodářskou pomoc Palestincům ve výši 1 miliardy dolarů.

Vítězství Hamásu může být prospěšné

28. 1. 2006 / Bohumil Kartous

Hamás zvítězil v palestinských volbách. Pro mezinárodní politiku je to šok, pro Hamás patrně taky. Izrael ani USA nechtějí jednat s vládou sestavenou teroristickou organizací, což se jeví být pochopitelné a správné. Mám takový pocit, že jim to zvláště čeští komentátoři budou sborově schvalovat.

Proč společnosti přežívají či zanikají?

27. 1. 2006 / Přemysl Janýr

Jak společnosti rozhodují o svém přežití či zániku, ptá se Jared Diamond v podtitulu své knihy Kolaps (Collapse, Viking 2005, německy Kollaps, S. Fischer 2005). Proč vyhynuli Mayové či grónští Vikingové, zatímco společnost na Nové Guineji existuje nepřetržitě 46 000 let? Jaké naděje na přežití máme my?

Studovat nemusíte, stačí si seminárky koupit

27. 1. 2006 / Jan Čulík

Nedávno jsem psal v deníku Metro i v tomto listě, že jednou z nejdůležitějších součástí studia je naučit se vyjadřovat se - ústně i písemně. K tomu je zapotřebí pořád psát.

Nejenže tato kultura v českých školách neexistuje, ale i proti tomu minimálnímu množství písemných prací, které se na českých školách píší, je nyní obrana - student nemusí obtěžovat svůj mozek, nemusí se snažit o individuální písemné vyjádření, stačí, když si seminárku koupí. Vznikl pro to komerční server Studenti sobě! Zde je stručný "rozhovor" se zakladatelem tohoto serveru. Nad hodnotovým systémem tohoto člověka zůstává rozum stát. (Na stránky nás upozornil Filip Rožánek.)

Kromě toho, že se student, který si seminární práci zakoupí, nic nenaučí, jde samozřejmě o neuvěřitelný podvod - když místo toho, abyste seminárku sám napsal, ji někde "odkoupíte". Není to samozřejmě problém jen český: v dnešní internetové době mohou studenti najít seminární práce na nejrůznější témata i v angličtině. Naštěstí v oboru, v němž vyučuji na University of Glasgow, totiž středoevropská studia, se tento problém se příliš často nevyskytuje - na středoevropská témata totiž anglicky skoro nikdo nic nenapsal.

Přesto však všichni naši studenti nyní při odevzdávání seminární práci podepisují Prohlášení o původnosti seminárky, v němž stvrzují, že je práce jejich vlastním dílem a že všechny informace či formulace, které nejsou z jejich vlastní hlavy, jsou v práci důsledně zdrojovány. Studenti svým prohlášením stvrzují, že si jsou vědomi, že plagiátorství je vážný přečin - vyhazuje se za něj z university.

Jistě i české vysoké školy budou nuceny, tváří v tvář zrůdnostem, jako je server Studenti sobě, zavést stejně drastická opatření. Podstata studia je totiž naprosto podvrácena, pokud si práci, kterou má student vypracovat vlastní úsilím, ke kultivaci své mysli, někde odkoupí...

Zprávy už jen do konce ledna ještě s českou redakcí BBC... a pak? AMEN!

27. 1. 2006 / Ivo V. Fencl

Novinařina stojí na dvou nohou - na zpravodajství a na publicistice. Obě mají vytrénované v Britském rozhlasu veřejné služby - snu všech redaktorů- profíků. Česká sekce BBC od 23. 12. 2005 po šedesáti šesti letech s publicistikou definitivně skončila. Stratégové a ekonomičtí účetní jí típli knot. Amen!

Do konce ledna nám Čechům jako poleno naordinovali odvykací kůru- jedenatřicet dnů šestiminutových zpráv zhruba v každou denní lichou hodinu, volajících jako o pomoc, v halasu anglicky mluvících spíkrů.

Traumata z předražených cen léků nezachvacují jen pacienty, ale i poslance

27. 1. 2006 / Štěpán Kotrba

Čtvrteční parlamentní diskuse o neziskových nemocnicích se nesla ve stejném duchu, jako nedávná diskuse o lécích a jejich cenách na Britských listech.

Hřích

27. 1. 2006 / Sylvie Richterová

Vybírala si neomylně
nejošklivější jablíčka
z trhovcova koše
a to byl hřích
Krása důkaz lásky
láska krásy

ze sbírky Čas věčnost, Torst, Praha 2003 vybral Štefan Švec

Z ministerstva zdravotnictví

Pacientka po transplantaci srdce se "nemá čeho bát"

27. 1. 2006

Na dotaz ohledně ceny léků, který vznesla jedna nedávno operovaná čtenářka Britských listů, konečně, po dlouhé době odpovědělo české ministerstvo zdravotnictví: "Pacientka se nemá čeho bát," konstatuje Vítězslav Klíma z tiskového oddělení MZ ČR. Vyzkoušeli jsme, jak dlouho trvá ministerstvu reagovat. Trvalo to dlouho, 22 dní, a museli jsme článek publikovat v Britských listech opakovaně po celou dobu, avšak odpověď nakonec přece jen přišla, a to v zákonné lhůtě. Zde je celý text:

K tomu: Jan Čulík, "Mlčení ministrů" ZDE

Dopis do Lidových novin

Kdo překrucuje dějiny

27. 1. 2006 / Zdeněk Bárta

Lidé tvoří dějiny a pak je nějak interpretují. Každý podle svého názoru, či dokonce podle svého podílu na nich. A tak i náš poměrně nedávný převrat od socialismu ke kapitalismu interpretují někteří jako jediné správné budování světlých zítřků, a jiní jako zbabranost, která se změnila v loupež století. Co se to opravdu počátkem devadesátých let dělo, je ovšem samozřejmě daleko složitější -- jako každé dějiny. Teprve právě interpretace ony lidské děje zjednodušují a nálepkují. A hlavně: obviňují a vyviňují ty, či ony, jak se to komu hodí. Interpretace dějin je samozřejmě o to problematičtější, o jak starší události se jedná.

Co je organizace Hamas?

27. 1. 2006

Hamas je zkratka pro výraz Harakat al-Muqawamah al-Islamiyyah (Islámské hnutí odporu). Je to palestinská organizace, bojující proti okupaci palestinských území. Má těsné styky s Muslimským bratrstvem. Citujeme z encyklopedie Wikipedia a z internetových stránek televize Al Džazíra.

Hamas se musí rozhodnout, zda bude schopna přijmout moc

27. 1. 2006

Jsme v naprosto neznámých vodách. Palestinské politice dosud vždycky dominovala jediná strana, Fatah. Rozhodnutí, kdo se stane novým premiérem z organizace Hamas, ukáže, jak zamýšlí tato organizace využít svého vítězství, píše Richard Beeston v deníku Times. Nový premiér bude muset vyjednávat s Mezinárodním měnovým fondem, s Evropskou unií - to jsou největší finanční dárci pro Palestinskou správu - a s Amerikou.

Volební úspěch organizace Hamas je přínosem

27. 1. 2006

Úspěch organizace Hamas je také velkým plusem, míní diplomatický editor listu Guardian Ewen MacAskill: Tato organizace, nejnásilnější ze všech palestinských frakcí, se před deseti lety absolutně nezajímala o poliitku. To, že se rozhodla účastnit se tento týden palestinských voleb, je pozoruhodnou změnou v jejím postoji: ortodoxní, násilná organizace se postojem "přesunuje" směrem k politice. Správa, v jejímž čele stála organizace Hamas, by pravděpodobně tuto politizaci urychlila.

Potvrzeno: Organizace Hamas zvítězila v palestinských volbách

26. 1. 2006

čtvrtek 18.30: Militantní organizace Hamas vyhrála na celé čáře ve středečních palestinských volbách. Podle předběžných výsledků získala organizace Hamas 76 křesel, dosavadní vládní strana Fatah získala 43 křesel v parlamentě, který má 132 křesel. Znamená to, že Hamas bude mít v parlamentě většinu. Účast ve volbách byla 77 procent.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Palestinská vláda odstoupila

26. 1. 2006

Palestinský premiér i vláda ve čtvrtek odstoupili vzhledem k tomu, že organizace Hamas zřejmě dramatickým způsobem zvítězila v palestinských volbách.

Výsledky voleb mají být známy až večer, ale vysoký činitel organizace Fatah, která dosud dominovala palestinské politice, uznal, že jeho strana ztratila parlamentní většinu.

Haider se považuje za Ježíše Nazaretského

27. 1. 2006 / Richard Seemann

Prohlášení korutanského zemského hejtmana Jörga Haidera na shromáždění svého "Hnutí za budoucnost Rakouska" BZÖ, že "v pravdě říkám vám: Před 2000 lety jeden zmrtvýchvstalý odsunul náhrobní kámen, dnes se nachází jeden zemský hejtman, který odsunul místní tabule", odsoudily církevní kruhy.

Monitor Jana Paula

Vězeňkyně křehkosti

27. 1. 2006 / Jan Paul

A vtom jsem ji spatřil. Fotografii téměř panensky čistou, subtilní dívku s copánky, v bílých prostých šatech, se zvednutou hlavou, vzhlížející vzhůru k nebi, s údivem ve tváři, jež prozrazoval zázrak, překvapení, objevení tajemství...nenápadná klauzurní práce Denisy Hriciscové z VŠUP mě přibila k zemi.

Nemají Indie a Čína právo se chovat jako západní země?

27. 1. 2006 / Zdeněk Wognar

Název článku ''Jak Čína spotřebovává svět'' se mi nezdá vhodný k popsání problému. Dle mého názoru by článek měl být nazván ''Západní hospodářský model je neproveditelný pro Zemi jako celek'', anebo dokonce i životu nebezpečný pro Zemi jako celek.

Větrná energie: fatální omyly Lestera Browna

27. 1. 2006 / Ivan Brezina

Britské listy zveřejnily shrnutí článku Lestera Browna, bývalého prezidenta amerického ekologického sdružení Worldwatch institute. Nechci polemizovat s jeho alarmistickým názorem, že svět už už zkolabuje. Lester Brown totiž s podobnými tvrzeními přichází tak často, a tak často to nevychází, že už ho prostě nelze brat vážně . Zarazily mě ale Brownovy následující výroky, týkající se větrných elektráren: "V Evropě už uspokojuje elektrická energie vyráběná větrem potřeby asi 40 milionů lidí. European Wind Energy Association odhaduje, že do roku 2020 bude polovina Evropanů - asi 195 milionů lidí - dostávat svou elektrickou energii pro domácnost z větrných elektráren. Větrná energie roste z mnoha důvodů: je jí dostatek, je levná, nevyčerpatelná, lze ji lehce distribuovat, je ekologicky čistá a prospívá životnímu prostředí."

Nejde o nic jiného, než o informačně bezcenný souhrn ideologických frází.

Podsouvání cizích přístupů

27. 1. 2006 / Pavel Urban

Úspěchy levice u řadového voliče jsou dány iluzí lepšího světa, který zaplatí (převážně) někdo jiný.

Děkuji Martinu Krohovi za ocenění mého vtipu. Můj bonmot o dobrovolném žebrákovi ovšem pouze domýšlel logiku komentáře Josefa Víta k ekonomickému závodu "...kdyby platilo, že ti poslední budou zastřeleni, tak dost lidí by na ně počkalo. To jsou ti, co mají sociální cítění." Kdyby se sociálně cítící měli vracet, aby pomohli těm vzadu, bylo by to něco jiného. To ale Josef Vít nenapsal. Sám uvádí, že se kapitalistických závodů neúčastní nikoli z důvodů solidárních, ale proto, že má o svém životním stylu jinou představu.

Poplatky za autorská práva vyžadoval už Jan Pavel II.

27. 1. 2006

Nakladatelství Libreria Editrice Vaticana zveřejnilo odpověď na obvinění publikovaná na stránkách italského deníku La Stampa ohledně poplatků za publikaci papežských textů.

Prohlášení připomíná, že poplatky za autorská práva nejsou ničím novým ani tajným. Od roku 1978 se vztahují na díla Karla Wojtyły a loňská nóta státního sekretáře kardinála Angela Sodana je rozšířila také na publikace Josepha Ratzingera. Všichni vydavatelé o tom byli informováni na podzim během knižního veletrhu ve Frankfurtu. Zpráva byla zveřejněna rovněž ve sdělovacích prostředcích.

V prohlášení ze dne 23.1.2006 se nakladatelství Libreria Editrice Vaticana vyjadřuje také k falešnému obvinění, že požadovalo 15 tisíc euro za zveřejnění třiceti řádků papežské homilie. Jak uvedlo nakladatelství, ve skutečnosti šlo o vydání 124 stránkové knížky, jejíž cena dosahovala téměř 10 euro.

Text tiskové zprávy zaslal čtenář Jan Macek.

Jsou práva produktem společenského konsenzu?

27. 1. 2006 / Luboš Zálom

Moje dva články Daně, solidarita a individuální práva a Boj novodobých Jánošíků , kterými jsem na Britských listech rozpoutal vyhrocenou polemiku na téma individuálních práv, funkce státu, daní, atd. vyvolaly poměrně bouřlivou odezvu, která většinou směřovala přímo do mé mailové schránky. Kromě několika pochvalných a souhlasných mailů mi přišlo i hodně nesouhlasných. Některé z nich se rozvinuly v zajímavou mailovou diskuzi, která je přímo studnicí různých námětů k zamyšlení a inspirací k napsání dalšího článku. Tentokrát se pokusím být poněkud stručnější.

ÚIV spustil na adrese www.edu.cz školský portál

27. 1. 2006

Ústav pro informace ve vzdělávání spustil v pondělí 23. ledna na adrese www.edu.cz pilotní provoz Školského vzdělávacího a informačního portálu EDU.CZ. V následujících měsících budou na portál průběžně nasazovány další funkce, zvláště v komunikační části. Plný provoz je plánovaný od září. Během podzimu začne příprava vzdělávací části portálu.

Genomové a genové manipulace

27. 1. 2006 / Petr Wagner

Pánové Mašín a Novotný otevírají skutečně asi zajímavé, ale také velmi kontroverzní téma. Vzhledem k tomu, že jde rovněž i o téma velmi odborné, pokusil bych se doplnit několik údajů. I když se o to pokusím, není vyloučeno, že kromě faktů bude přimícháno i několik mých názorů.

Předně IQ je koncept. Nikoliv biologický fakt.

Nebezpečí genové manipulace

27. 1. 2006

Nerozumím přesně argumentu pana Mašína o nebezpečí genové manipulace, které by, jestli správně chápu, mohlo vést k dalšímu oddělování bohatých od chudých, a to by bylo špané, píše Petr Novotný:

Vezměme následující teze. (Jde o fakta kontroverzní, ale podle současného stavu znalostí asi pravdivá.)

Američtí vojáci z Iráku páchají sebevraždu

26. 1. 2006

Douglas Barber (35), bývalý armádní záložní voják, měl po celé dva roky po návratu z Iráku problémy. Po celou dobu bojoval z traumaty z Iráku. Obrátil se na lékařskou pomoc a poradenství. Minulý týden ve svém domově v americkém státě Alabama spáchal sebevraždu.

Napsal pár e-mailů kamarádům a pak změnil zprávu na svém telefonním záznamníku: "Hledáte-li Douga, víte, odcházím z tohoto světa. Počkám na vás na druhé straně." Pak zatelefonoval policii, vyšel před svůj dům a - po krátké rozmluvě s policisty - se zastřelil do hlavy. Byl okamžitě prohlášen mrtvým."

Nepodsouvejte levici názory a přístupy, které jsou jí cizí

26. 1. 2006 / Michael Kroh

Na závěr své stati "Co dnes činí lidi lhostejnými k osudu druhých" vyzval Jan Bím, aby se přihlásili výdělečně činní a současně neegoističtí levicoví filosofové -- amatéři i profesionálové. Pokud doufal v opak, zklamu jej. Patřím k těm, kteří normálně (tedy slušně) vydělávají (dokonce jsem v některém z předchozích článků přiznal, že bych na rovné dani něco málo vydělal) a ve filosofii jsem býval po určitý čas i profesionál. Panu Bímovi musím ovšem dát za pravdu v tom, že vydělávám proto, že jsem přestal být filosofem -- profesionálem a vrátil se k původní profesi ekonoma.

Jak Čína spotřebovává svět

26. 1. 2006

Čína nyní spotřebovává více zdrojů této planety než Spojené státy. Lester Brown v deníku Guardian uvažoval o tom, jaké to může mít následky, pokud populace Číny začne spotřebovávat svět americkou rychlostí...:

Vždycky se poukazovalo na to, že přestože Spojené státy mají jen pět procent obyvatel Zeměkoule, spotřebovávají třicet procent jejích zdrojů. To už není pravda.

Po euroústavě už neštěkne ani pes

26. 1. 2006 / Josef Brož

Minulý týden učinil Evropský parlament první krok k obnovení procesu schvalování Evropské ústavy. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku po tom neštěkl ani pes. Snad že nikdo nemá žádný názor? Nebo všichni čekají, až zase něco řekne prezident Václav Klaus? Je to škoda, protože český občan by možná měl vědět už dnes, že také jeho názor bude v příštích dnech, týdnech a letech součástí diskuse, kterou Evropský parlament navrhuje.

"Klienti" versus Ministerstvo práce: pět set ku jedné

26. 1. 2006 / Milan Daniel

Naděje, které ministerstvo práce spojovalo se svým imigračním projektem, se splnily jen z malé části. Od projektu "Aktivní výběr zahraničních kvalifikovaných pracovníků", který byl spuštěn na konci července 2003, se očekávalo, že odstartuje proces, na jehož konci bude takový příliv přistěhovalců, který bude v zajímavé míře saturovat potřebu českého pracovního trhu. Jeho trumfem měla být nabídka získání trvalého pobytu v ČR za čtvrtinu zákonem stanovené doby pro účastníka a jeho rodinu. MPSV jej zkoušelo opatrně: na počátku se jej mohly zúčastnit jen tři z migračního hlediska nedůležité země -- Bulharsko, Chorvatsko a Kazachstán.

Google se spojí s čínskými cenzory

26. 1. 2006

Největší světový vyhledávač Google se rozhodl spojit se s největším světovým cenzorem, Čínou. Ve spolupráci s ní bude poskytovat - zcenzurované - služby 110 milionům čínských uživatelů internetu.

Hospodaření OSBL za prosinec 2005

2. 1. 2006

V prosinci 2005 přispělo celkem 131 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 34 359.00 Kč. Příjem z reklamy byl 1200 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní nadto 981.24 USD. Přispěl jen zlomek z celkového počtu více než devět tisíc čtenářů denně, děkujeme. Apelujeme i na ostatní, aby nám třeba i malým, pravidelným finančním příspěvkem pomohli rozšiřovat a profesionalizovat práci časopisu ve veřejném zájmu, kterou děláme zadarmo. Vybranou částkou financujeme postupné dopracování našeho redakčního systému a odstranění četných nefunkčností, financování systematické novinářské práce to však zatím neumožňuje. Právě pro nedostatek financí jsme dosud nebyli schopni zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Adresy redakce

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.