Izraelští činitelé většinou odmítají srovnávání s jinými mírovými procesy, zejména srovnávání se Severním Irskem. Ale takovéto konflikty málokdy skončily pouhými vojenskými prostředky. V určitou dobu je nutné pachatele násilí učinit součástí politického procesu, a to by se mohlo stát i s organizací Hamas.

Její zvolení k moci znamená, že se tato organizace musí změnit a musí se změnit rychle. Bylo relativně lehké být v opozici a kritizovat z ústraní. Pro Hamas bude těžší být vládou. Bude muset činit rozhodnutí a kompromisy a mnoho z nich bude nepopulárních. Hamas by asi bývala dala přednost zůstat v opozici.

George Bush se už vyjádřil, že Washington nebude jednat s organizací Hamas, dokud neodmítne násilí a nevzdá se svého cíle, likvidace Izraele. Jenže Bush nemůže požadovat demokracii na Blízkém východě a pak ignorovat její důsledky.

Mírová dohoda s organizací Hamas je v dlouhodobé perspektivě možná. Organizace Hamas dlouhá léta nabízela kompromis, který podporoval její zakladatel a šéf šejk Jassin, než ho Izrael zavraždil. Hamas sice tvrdí, že se nevzdá svého cíle získat zpět Izrael pro Palestince, ale také uvádí, že je ochotna přijmout dlouhodobé příměří s Izraelem "na neurčito", což je de facto uznání existence Izraele.

Izrael zaujímá stejné postavení jako Washington. Ale i Izraelci byli vždycky pragmatičtější než Bushova vláda a měli neoficiální styky na všech úrovních na západním břehu Jordánu i v Gaze. Šance na dosažení skutečného míru jsou větší, bude-li se jednat přímo s muži, kteří ovládají většinu zbraní a bomb. Závisí to ovšem na tom, jestli Hamas přestane posílat do Izraele sebevražedné atentátníky.

Před budoucími izraelskými volbami si izraelští voliči budou muset rozhodnout, zda je Hamas příležitost anebo hrozba.

Podrobnosti v angličtině ZDE