7. 6. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 6. 2002
"U Vladimíra Železného nejsou orgány činné v trestní řízení schopné zjistit ani tak elementární věc, jestli z té bezmála miliardy, kterou od amerických investorů dostal, vůbec zaplatil daně.

Co to znamená? Že státní moc má vylámané zuby i za vlády ČSSD. A to nemluvíme o rozvratu policie a soudnictví, odkud se ztrácejí doklady a doličné předměty ze spisů, ani o vězeňské službě, kterou si někteří přičinliví šéfové 'zprivatizovali' natolik, že není jasné, řídí-li vězení nebo hampejz. V některých věznicích prý dokonce vozí bossům na cely "dámy" pro potěšení.

Ať dopadnou příští volby jakkoliv, nedá se očekávat, že se 'tah na branku' podstatným způsobem zlepší. Spíš naopak - bude-li ministrem spravedlnosti např. místopředseda ODS Langer, který podnikl výlet na Kilimandžáro se šumperským 'podnikatelem' zapleteným do miliardových úniků v kauze lehkých topných olejů a několika vražd; poslanec, který jako předseda parlamentní Komise pro sdělovací prostředky nese výraznou odpovědnost za 'převzetí' TV NOVA Vladimírem Železným, který veřejně ovlivňoval orgány činné v trestním řízení, může jen skalní optimista předpokládat, že se situace nezhorší natolik, aby potíže se stíháním neměli nakonec lidé jako Tošovský nebo Mertlík, kteří se proti moci lobbistických skupin odvážně postavili. Skepse je proto na místě," argumentuje autor v rozsáhlé analýze politiky v České republice za poslední čtyři roky, kterou napsal pro dvojměsíčník Listy (k dostání u lepších knihkupců, viz zde).

7. 6. 2002
Český rozhlas se v pátek opakovaně omlouval ve svých zpravodajských relacích za anonymní hanopis, zaměřený proti Haně Marvanové, který byl rozeslán e-mailem z kanceláří stanice ČRo6 ("Svobodná Evropa"), s odesilatelem uváděným jako Martin.Sekal@seznam.cz. Hanopis, který 29. 5. dostaly i Britské listy, skutečně pocházel z IP adresy Českého rozhlasu, což, jak tehdy komentoval Tomáš Pecina "nebylo překvapivé", a to, jak se posléze ukázalo, z počítače novináře Radka Kubička, někdejšího přítele Hany Marvanové, který je v hanopisu jmenován jako jedna z jejích obětí. Britské listy však mají dobré důvody zastávat názor, že je velmi nepravděpodobné, že by hanopis rozesílal právě Kubičko.

Jsou to jistě do určité míry spekulace, ale: zaprvé: Kubičko neumí anglicky a hanopis obsahuje určité spontánní pravopisné charakteristiky pisatele zřejmě zvyklého víc na anglický než český pravopisný úzus.

7. 6. 2002
Nejsem iluzionista, aniž podléhám iluzím. Nemyslím si tudíž, že bych mohl ovlivnit voliče, neřku-li samotné politiky. Spíše mne baví sledovat šarády a kulišárny v této oblasti, a to v širším pojetí, nikoli pouze mezi vyvolenými. Proto využívám občas příležitosti, že nová doba, což jí nutno (také) přičíst k dobru, možnost vyjádřit se k čemukoli, poskytuje prakticky každému (v mém případě viz např. zde, Britské listy atd.), pokud o to stojí, nebo ho to baví. Tyto řádky tak nejsou žádnou analýzou, pouze reagují na některé události a články z poslední doby, které mi připadly zábavné, ne-li groteskní.

O tom, že nejde před volbami (i mezi nimi) výlučně jen o důsledky činů politiků, ale vliv médií na ně - a hlavně samotnou politiku - svědčí např. příběh Národně sociální strany, která si "vypůjčila" televizní mikrofon. Bylo zvláštní, jak tento čin sdělovali velcí nositelé informací. Např. MF Dnes, včetně jejího internetového serveru, ve svém zpravodajství tento protestní akt kvalifikovala téměř jako trestný čin. Nezaznamenal jsem však ani náznak objektivity spočívající např. v poukazu na nedostatečnou ochranu majetku samotnou ČT, natož seriózní vyjádření k podstatě záležitosti, spočívající v evidentně zanedbatelnému prezentačnímu prostoru, "poskytovanému" neparlamentním stranám v tisku, rozhlasech a televizích.

7. 6. 2002
Vážený pane vicepremiére,

sledoval jsem se zájmem Vašem vystoupení v Kotli 6.6.2002. Zmínil jste se, že v případě volebního vítězství bude ČSSD pod vaším vedením usilovat o vytvoření právních záruk podnikatelské bezpečnosti malých podnikatelů. Je to chvályhodné, nicméně nic nezprostilo žádnou z politických politických stran a vlád, aby o toto usilovala, tedy ani tuto odstupující vládu ČSSD. Má-li být nástup nové vlády bodem kladného zvratu v přístupu k těmto záležitostem, je to dobré, ale smutné zároveň. Je ovšem rozdíl mezi deklaracemi a skutky.
7. 6. 2002
Ještě před dvěma lety se při telefonickém objednání do Sanatoria péče o ženu a dítě Silesia Medical v Ostravě dostalo pacientce odpovědi na otázku, kolik přibližně bude platit za vyšetření, na něž se objednává. Letos je tomu jinak. Sestra na recepci není ochotna sdělit částku ani řádově.
7. 6. 2002
Nejsem kutil. Barvy na uměleckou činnost kupuji už léta stále na stejném místě, problém ale nastal, když jsem potřeboval "natřít" něco jiného než obraz. Čas od času se člověk nevyhne povinnosti zušlechťovat svůj majetek a stopy času skrýt pod nános nějaké pěkné a odolné barvy. Moje smůla je, že "nevím co by" ("Když nevíte co by, koupíte to v OBI") a používám jiné odstíny, než 99,9 % mých spoluobčanů. Palisandr, mahagon a eben je všeobecně uznávaný odstín, já však zatoužil po modré a dost jsem si tím zkomplikoval život.
13. 6. 2002

"Polská média se na rozdíl od českých sebemrskačsky nevěnují polské "vině za odsun Němců". Polsko vždy zaujímalo k odsunu Němců jasný a nekompromisní postoj a dokázalo si v rámci podepsání smlouvy 2+4 při sjednocení Německa vynutit záruky svých západních hranic. Jsem toho názoru, že současný útok je veden proti České republice proto, že v případě úspěchu v prolomení dekretů prezidenta E. Beneše a majetkové restituce by tento krok byl precedentem pro obdobný útok i proti dalším zemím, tedy zejména proti Polsku. Odsun Němců z Polska humánnější rozhodně nebyl." To je jedna z odpovědí dvou českých historiků v onlinové diskusi Britských listů o Benešových dekretech.

14. 5. 2002 jsme v Britských listech publikovali Stanovisko Sdružení historiků České republiky, protestující proti účelovému politickému zkreslování historických událostí ve střední Evropě během dvacátého století, zejména ve vztazích mezi Čechy a Němci. Ve čtvrtek 13. června se od 15 do 17 hodin se v souvislosti s tímto textem konala v Britských listech živá onlinová diskuse s dvěma českými historiky, Jindřichem Dejmkem, nar. 1965, pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, který se specializuje se na dějiny československé zahraniční politiky a mezinárodních vztahů ve 20. století a na vydávání edic československých diplomatických dokumentů, a Janem Němečkem, nar. 1963, taktéž pracovníkem téhož Historického ústavu AV ČR, který se zabývá historií československého domácího a zahraničního odboje za druhé světové války a také rediguje edice československých diplomatických dokumentů. Historikové nestačili ve vymezeném čase zodpovědět všechny otázky, jichž bylo hodně, odpoví na ně během víkendu. Onlinový rozhovor najdete zde.

STANOVISKO Sdružení historiků ČR
TEMATICKÝ VÝBĚR článků k Benešovým dekretům
KNIHA Opožděná svědectví
KNIHA Cesta Čechů a Němců ke dnešku
ONLINE DISKUSE Britských listů

7. 6. 2002

To, že se volby blíží, se zajímavě projevuje na stránkách Patočkových Literárních novin. Docela komickým textem je v čísle 23/2003 (z 3. června 2002) "úvodník" Jaroslava Šabaty (jednoho z Patočkových kamarádů, Patočka ho prý v minulých dnech v Brně při křtu své knihy "fejetonů" prohlásil "největším ze současných českých myslitelů"). Šabatův text má charakteristicky pseudointelektuální už titul, "Dobře obyvatelný meziprostor" - britský satirický čtrnáctideník Private Eye tiskne rubriku Pseuds' Corner (Koutek pro snoby), viz zde, kde pravidelně tiskne nejtrapněji snobské, "pseudointelektuálské" pasáže z britského tisku, Šabata by se tam umístil opravdu čestně. Jeho "úvodník" je pseudointelektuálským blábolením s občasným útokem na Václava Klause. Posuďte sami, vybíráme pár vět:

Dejme tomu, že věštci z analytických svatyň míří téměř do černého. (Proč "téměř?" Proč "ze svatyň"?) Ale i kdyby nemířili, základní alternativa je i tak na dlani. (...) Co se bude dít s dějinotvornějším pólem české politiky? Jak se dějinotvorný potenciál "levého středu" - bez ohledu na to, zda se bude realizovat vládně, nebo v opozici - vypořádá se svým programotvorným údělem? (...) Táhne se stále zřetelněji štěpná linie mezi mělkým političnem (mělkými politiky i mělkou nevolí z nich) a oním zápasem za svobodu, jenž si přívlastek dějinotvorný plně zaslouží. (...) Nařčení Kasla ze zbabělosti je jen jednou z typických machiavelistických kreací Václava Klause, kterou osvědčuje tváří v tvář Augiášovu chlévu, v nějž se proměnila jeho vlastní strana. To, čeho si ještě obecně nevšímáme, je rychle narůstající programotvorný potenciál našich dosud téměř bezejmenných třicátníků. (...) Svou nadějí, že právě to je prostor dobře obyvatelný, rozvíjí tezi jiného třicátníka (je jím pro změnu šéfredaktor těchto "novin"), že prostor mezi nacionalismem a antinacionalismem je jen zvláštní dimenzí prostoru, jenž se rozkládá mezi komunismem a oním vulgárním antikomunismem, jehož protagonisté ještě v roce 2002 pečlivě vypočítávají, kteří kandidáti na funkci poslance prošli komunistickou stranou. Tento poznatek nás vrací z konce jen poněkud jiného k tezi už vyslovené: že štěpná linie mezi tvořivostí a netvořivostí nevede mezi stranami, které "vnímáme" jako demokratické, (...) ale napříč všemi stranami. Neváhejme proto se závěrem: míra pochopení tohoto jevu je mírou tvořivého vhledu do našich společenských poměrů vůbec.

Že by tento text znamenal "Volte mého kamaráda Patočku?" (Ale mohu se mýlit.)

(O tom, jak se Jakub Patočka vyznává, že chce do politiky, jsme psali zde.)

7. 6. 2002
MFD se pokusila přinést informaci o nedávném litoměřickém Salonu kritického myšlení na téma "Média jako překážka v komunikaci" (v Britských listech jsme z této konference přinesli příspěvek Miloše Čermáka z Reflexu, zde, a Jana Čulíka, zde).

Nejvíc německou MFD zřejmě zabolela litoměřická diskuse o tom, že je drtivá většina českého tisku v zahraničních rukou, a tak předevšim zaútočila na Pavla Vernera z deníku Právo, který - tak, jak to není nezvyklé v zavedenějších demokraciích - charakterizoval na konferenci sdělovací prostředky jako strategické vlastnictví, které by mělo drtivou většinou být v rukách občanů toho státu, v němž působí. MFD také, podle hesla "Zloděj křičí: Chyťte zloděje" zaútočila na vlastníka deníku Právo Zdeňka Porybného.

Jaký však je rozdíl mezi ukradením Mladé fronty Dnes a deníku Právo? Žádný. Jen v tom, že čeští tuneláři z redakčního týmu někdejší Mladé fronty tento deník, který si zprivatizovali do vlastních rukou, výhodně prodali do zahraničí, kdežto Porybný si Právo ponechal. (Štěpán Kotrba argumentuje, že Porybný Rudé právo československému státu nevytuneloval, ale legálně si ho koupil - za jednu korunu - od komunistické strany... - Takže daňoví poplatníci vlastně o žádné hodnoty nepřišli, všechno bylo zcela v pořádku...) MFD se zde - podobně jako v případě Martina Komárka, který obvinil v komentáři premiéra Zemana z komunismu poté, co Zeman ve sněmovně citoval z Komárkových komunistických textů, otiskovaných v Mladé frontě za totality (o tom se MFD nezmínila) - znovu energicky vydala na tenký led: komicky si rozmazává sama máslo, které má na hlavě. K věcným chybám v noticce poslal Mladé frontě Dnes tuto poznámku Alex Koenigsmark:

Vážený pane/ paní,

jako momentálně člen vedení Klubu českých spisovatelů jsem povinen reflektovat vaši glosu o sympoziu Média jako překážka v komunikaci, které se konalo v sobotu 25/5 v Litoměřicích. Ve vaší glose jsou totiž přesně ty chyby, o kterých se na symposiu mluvilo jako o zásadní chorobě českého žurnalismu. Symposium nepořádala Obec spisovatelů, ale Klub českých spisovatelů. Maďarský exprezident se nejmenuje Gönz, ale Göncz, což zejména ve výslovnosti je značný rozdíl. Slovenský prezident se nejmenuje Roman, ale Rudolf. Je škoda, že jste se v rámci vyjmenovávání mediálních celebrit nezmínil/a třeba o Otovi Ulčovi, Piotru Stasinském z Gazety Wyborczej nebo Arnoštu Lustigovi či koneckonců o předsedovi Syndikátu novinářů p. Jelínkovi. Je ovšem možné, že jste tam nebyl/a. Škoda jinak vtipné, jako vždy, poznámky, takto je příkladem novinářského šlendriánu.

Text z MFD citujeme níže:

5. 6. 2002
Média mají v poslední době čím dál horší pověst. Řečeno s nadsázkou mají špatný mediální obraz. Novináři jsou považováni za manipulátory a strůjce špatné nálady. Jejich vliv na společnost se hodnotí jako destruktivní. Částečně je to logické a souvisí to s rolí, kterou média běžně v demokracii hrají. Ale špatné mínění o médiích vyplývá do značné míry také z jejich nepochopení. Proč to tak je? - Toto je přednáška Miloše Čermáka, reportéra týdeníku Reflex, vypracovaná pro Salon kritického myšlení, který se konal ve dnech 24.-26.5. v Litoměřicích na téma "Média jako překážka v komunikaci". (Přispěvek Jana Čulíka, přednesený na této konferenci, jsme zveřejnili zde.)
7. 6. 2002

Souhrnnou kapitolu (včetně četných statistických údajů) v angličtině o nynějším stavu českých sdělovacích prostředků napsal pro příručku Euromedia, kterou vydává Evropská unie, Jan Čulík. (Autor děkuje tímto za pomoc četným českým institucím, ministerstvu kultury ČR, Svazu českých knihkupců a zejména Janu Burešovi z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, který připravil velmi podrobné podklady.) K dispozici je na internetu k referenčním účelům tento text nyní také zde.

7. 6. 2002

Každá příležitost je vhodná k volební propagandě - tak se ministr vnitra Stanislav Gross rozhodl po 11 letech věnovat - shodou okolností těsně před volbami a pozval si k tomu novináře - policistovi, který byl zraněn při službě a je nyní invalidou, kolečkové křeslo. Povšimly si toho Lidové noviny, viz zde, upozornil Britské listy Tomáš Pecina.

7. 6. 2002

Všechno je jinak? Nebo je to snad jen kanadský žertík? Vědci na Baškirské státní univerzitě "nalezli nevyvratitelný důkaz o existenci vysoce technologické civilizace, která na Zemi existovala před stamiliony let," informoval ruský deník Pravda, upozorňuje Václav Pinkava. Vědci totiž prý objevili plastickou, reliéfní mapu uralského regionu, která musela být vyrobena precizními technickými nástroji zřejmě na základě fotografií z vesmíru. Jde o technologii, kterou teprve nyní začíná používat americká armáda. Bylo zjištěno, že je mapa přibližně 120 milionů let stará. Zaznamenány jsou na ni velké technologické projekty, z nichž se v uralské oblasti nedochovaly ani stopy.

(Český překlad článku z Pravdy je zde.)

7. 6. 2002
Dva roky už existuje na Praze 6, ve starých Střešovicích příjemné kulturní centrum. Pravda, trochu komornějšího charakteru, zato o to víc fungující a oblíbené. Můžete sem přijít na divadelní představení alternativní či poloprofesionální, na koncertík i koncert, můžete s sebou vzít potomky: budou si mít kde hrát či kreslit. Minulý rok tu celkem proběhlo přes 350 akcí! Ano, mluvím o Medácích. Jenže toto není reklama na jejich pořady, ale upozornění na blížící se jejich konec fintou Úřadu Prahy 6.
7. 6. 2002
Někdy loni (viz zde) jsem se na těchto stránkách pohoršoval nad obludnými posudky na televizní pořad Katovna, které si nechala vypracovat Jana Dědečková. Vynadal jsem jí, ale jsem nucen se za to dodatečně kát. Anonymní autoři těch posudků byli sice z mého hlediska neakceptovatelní, ale aspoň pochopili žánr. Žánrem je v případě Katovny programově nelítostná publicistika v oblasti převážně kulturní, bez servítků tepající zlořády i oceňující bohulibé výsledky tvůrců. Vše samozřejmě pojato naprosto subjektivně, krví podlitýma očima dvou nesporně renomovaných kritiků, pánů Rejžka a Justa. Katovna byla sice pořadem pro malou menšinu přemýšlivých diváků včetně podivínských intelektuálů, ale byl to pořad nesporně kvalitní, i tím, že budil emoce.
7. 6. 2002

Na rozdíl od Martina Stumpfa jsem přesvědčen, že je dobře, že se Česká televize konečně odhodlala zrušit Katovnu. Žádný pořad nemůže trvat věčně, televize má právo inovovat; potíž je, že pořad Katovna byl velmi špatný od samého začátku. Bylo to žvanění. Ano, dalo se proti Katovně vždy namítat, že je to pořad politicky zaujatý: to by však bylo možno tolerovat, kdyby zároveň existoval v České televizi pořad subjektivně zaujatý z opačné strany politického spektra (třeba kdyby měl takový pořad pan Grebeníček:)). (Nakonec není nic špatného, když se televize odváží prezentovat provokativní, nemainstreamové názory - potíž je, že Katovna takovouto myšlenkovou výzvou nebyla...) Je mi líto, ale pan Stumpf zřejmě ještě nikdy neviděl skutečný diskusní televizní pořad...

Hlavní však námitkou proti Katovně musí být to, že to byl pořad svou podstatou netelevizní; byl špatně strukturovaný; byl projevem charakteristické arogance pražských establishmentových intelektuálů: "my jsme pražští vzdělanci, a tak máme právo pouštět si pusu na špacír a osvěcovat veřejnost, aniž bychom si uvědomovali povinnost předtím, než začnu řečnit, se o dané věci - pokorně - něco dovědět a naučit". (Charakteristicky samolibě tento arogantní tik vyjádřil před časem Ludvík Vaculík: "Názory, ty mi jdou"...) Katovna byl amatérský pořad, nehodný veřejnoprávní České televize. Doufejme, že se Milanu Bouškovi podaří vytvořit něco nového, s pevnější strukturou, něco objevnějšího a profesionálnějšího. Držme mu palce.

7. 6. 2002
Ak si pripomíname, že v Čechách nedávno kvôli Kavčím Horám skoro "vypukla revolúcia", je načase skonštatovať, že v bratislavskej Mlynskej Doline je príslovečný Augiášov chliev omnoho horší. Od minulého víkendu graduje aféra vo verejnoprávnej Slovenskej televízii. Ako je známe, vtedy podali okamžitú výpoveď dvaja redaktori na znak protestu proti nátlaku nadriadených, ktorí im prikázali pozvať ako hosťa relácie predsedu strany ANO a faktického šéfa TV Markíza, Pavla Ruska. Včera nasledovali ďalšie výpovede dvojice redaktoriek a proklamácie riaditeľa STV Milana Materáka. Žiaľ, nijako neprekročil svoj tieň a svojimi absurdnými výrokmi jedine podčiarkol chaotický stav svojej inštitúcie.
6. 6. 2002
Před dvěma lety jsme v BL psali o tom, jak obtížné bylo pro postgraduálního studenta z Číny dostat povolení k pobytu v České republice. Jak nám napsal čtenář z Číny, situace se od té doby nezměnila. Osazenstvo českého velvyslanectví v Pekingu dále jedná arogantně a nekompetenně - nikomu nevadí, že pracovníci velvyslanectví neumějí čínsky anebo že před žadatelským okénkem o vízum musejí čínští občané stát frontu celou noc. Autor níže uvedených informací nechce způsobit, aby z případné mstivosti úředníci na českém velvyslanectví odmítli vydat jeho kolegům vízum k cestě do České republiky. Požádal tedy Britské listy o nezveřejnění svého jména: výjimečně, protože ze závažných důvodů, této žádosti vyhovujeme.
6. 6. 2002
Když pracoval v devadesátých letech Ian Christie v prognostickém ústavu Henley Centre for Forecasting, vypracoval tři možné scénáře rozvoje Západu po roce 2000. Čtvrtým, nyní Christie usuzuje, by mohl být rozpad Evropské unie.
6. 6. 2002
Odmítání osvícenství a modernismu, tedy názoru, že svět je zlepšitelný a reformovatelný na základě univerzálně platných hodnot, vede do slepé uličky a k frustraci. Právě do takové slepé uličky se dostal západní radikalismus a islámský fundamentalismus, které spolu mají více společného, než je na první pohled zjevné, argumentoval v přednášce v londýnském Bishopsgate Institute Kenan Malik.
5. 6. 2002

zněl výkřik jednoho anonymního čtenáře na adresu Britských listů. Týkal se tzv. Bilderberské skupiny, neformální mezinárodní organizace nejvlivnějších podnikatelů a politiků.

O Bilderberské skupině jsme ovšem v BL psali už dávno, přesně řečeno v březnu 2001, viz zde.

5. 6. 2002
V nové knize The Fall of Berlin 1945 (Pád Berlína 1945) (Viking, 490 str., 29.95 dolarů) líčí britský historik Antony Beevor dramatické týdny ukončení druhé světové války jako "příběh plný krveprolévání, hrdinství a zbabělství, loajality a zrady, který byl už mnohokrát vyprávěn z vojenského a politického hlediska, z pohledu Velkých Dějin." Jenže nová kniha Antony Beevora obsahuje kromě tradičního líčení těchto událostí i něco podstatně nového. Jak na to poukázal recenzent deníku Washington Post, autor silně využívá dobových interview, deníků a dosud nepublikovaných osobních svědectví. Popisuje hrůzné násilí, spáchané v Berlíně na civilistech. Jeho pachateli byla převážně, nikoliv však výlučně, Rudá armáda. Hlavním námětem knihy The Fall of Berlin 1945 je sexuální násilí.
14. 5. 2002

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto . Děkuji.

Šéfredaktor.

Jan Keller
12. 6. 2002

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

  Úvod   5.  Politika na okraji globalizace
Globalizace jako velké vyprávění
O čem mlčí vyprávění
Státy létat nedokáží
Ironie dějin
Prostor pro demokracii
 
 1.  Moderní politika - dělení pokladu
Čím ospravedlnit moc státu?
Kde jsou meze státní moci?
Jak mít užitek ze státní moci?
   6.  Postmoderní politika
Guláš jako program
Politika jako tombola
Politika svádění
Postmoderní politik
 
 2.Politika a virtuální ctnosti
Simulacrum v moderním provedení
Nacionalismus jako virtuální domov
Karikatura komunity
Uctívání státní moci
Privilegium neprivilegovaných
   7.  Politika ve světě sítí
Politika ve věku organizací
Vítězné tažení sítí
Politika v síti
Nedůvěřivý volič
 
 3.  Politika tolerovaná experty
Čím více moci, tím méně kontroly
Expertní vědění a veřejné mínění
Poradenská společnost
Experty nikdo nevolí
Demokracie versus technokracie
   8.  Politika v nejisté společnosti
Špatné recepty na bezpečí
Nejistota jako styl života
Je modernizace lékem na nejistotu?
Program TINA
 
 4.  Politika a jiná rizika
Neviditelný vetřelec
Chybějící pojištění
Plnění norem
Dělba zla
Předpotopní politika
   9.  Dilemata občanské společnosti
Dilema ziskovosti
Dilema organizovanosti
Dilema sítí
 
5. 7. 2002
Vladimír Nálevka, Miloš Mendel, Oskar Krejčí, Stanislav Komárek, Zdeněk Zbořil, Ivo T. Budil, Martin Hekrdla, Bob Fliedr, Tomáš Halík

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.

 Úvod  Vladimír Nálevka  Konec dějin a střet civilizací 
 1.  Miloš MendelStřet civilizací ve světle vědy
Střet civilizací jako produkt vědecké postmoderny
Obecné slabiny paradigmatické metody
Konkrétní slabiny paradigmatické metody
    Západní civilizace
    Slovansko-pravoslavná civilizace
    Konfuciánská civilizace
    Islámská civilizace
Skutečné příčiny střetů
 
 2.  Oskar Krejčí  Hrozivé proroctví
Rytmus politické teorie
Nejasné pojmy
Kultura versus ideologie
Doktrinální rozpor
Rizika historiografie
Soužití civilizací
 
 3.  Stanislav Komárek  Prorokovali proroci... 
 4.  Luboš Kropáček   Model spíše varovný
Alternativa: jediná univerzální civilizace
Alternativa: dva světy
Islámský okruh
Křesťanský pohled
 
 5.  Zdeněk Zbořil  Střed a střet civilizací  
 6.  Ivo T. Budil   Střet kultur a vzpoura proti modernitě 
 7.  Martin Hekrdla  Postmoderní sociální konflikt
Sociální zdroje "boží pomsty"?
Boží stíny jediného světa
Problémy s modernizací
Vzpomínky na budoucnost
Čtení událostí
 
 8.  Bob Fliedr   Když odnikud někam, tak jinudy
Muslimové a války protestantů s katolíky
Oltář je dál než trůn
Střetávání dialogů
Svoboda a náboženství
Sňatek Východu a Západu
 
 9.  Tomáš Halík  Nový světový řád" a náboženství 
Pavel Macháček
5. 6. 2002

"Stačí konfrontovat byť i jen tisícinu zločinů, spáchaných Němci proti nám s poválečnými událostmi v ČSR. Jde o dvě naprosto nesrovnatelné doby. I proto je nutno odsoudit celý ten sudetoněmecký cirkus, už půl století uměle vytvářený proti nám ze špatného svědomí a z trvalé víry, že Němci mají jakési přirozené právo na expanzi a na nadvládu nad českým národem."

To tvrdí autor kontroverzní knihy, kterou vydalo v papírové podobě nakladatelství Aventinum. Autor, historik a učitel, iniciátor "Kruhu občanů ČR vyhnaných v roce 1938 z pohraničí" se pokusil o zmapování politicky výbušného tématu. Kniha je odpovědí na sudetoněmeckou publikaci "Sudetští Němci - etnická čistka - vyhnání", která byla na přelomu roku 2000-2001 vydána v češtině a distribuována vydavatelem zdarma školám, zvláště ve Slezsku a na Moravě. Macháčkova publikace není "hlasem chladného rozumu", autor nepopírá svou zaujatost, nepopírá ani své obavy z hrozeb sudetských Němců vůči České republice. Hlavním problémem je koncept kolektivní viny: těžko obviňovat z nacistických zločinů celý německý národ, stejně jako je obtížné obviňovat ze zločinů, po ukončení druhé světové války spáchaných na Němcích v Československu, český národ. Podivné je také černobílé, zastaralé vidění "oni a my". Sporná je také představa, že se německý národ snaží "ovládnout středoevropský prostor". Macháčkova kniha je - kontroverzním - protipólem snah "prosudetských" autorů, jejichž názory jsou plná současná "německá" média, vycházející v ČR v českém jazyce. Některé tyto autory nazývá Macháček "stipendisty" mnichovských univerzitních kruhů...

Kniha Pavla Macháčka "Cesta Čechů a Němců k dnešku" byla veřejnosti představena ve středu 5. června v 17:00 v pražském kině Blaník. Úvodní slovo přednesl profesor Jaroslav Valenta z Historického ústavu Akademie věd. Jaroslav Valenta se specializuje na moderní historii a historii odboje.

Knihu "Cesta Čechů a Němců k dnešku" vydávají Britské listy se souhlasem autora bezplatně na internetu ve formátu HTML (jako samotatnou část BL, která není součástí BL e-mailem) a PDF (11 MB). Současně s tím vám před stavujeme - prozatím v protoypové, statické verzi - rozšíření redakčního systému o KNIHOVNU. V ní bychom chtěli publikovat původní texty či překlady, které svým rozsahem či strukturou vylučují možnost zveřejnění v redakčním systému jako článek.

21. 1. 2002
Přejete-li si, aby Britské listy dále působily efektivně jako nezávislý strážce veřejného zájmu v ČR, přispějte, prosím, obdobně jako loni, libovolnou částkou na financování jejich investigativní práce v ČR, která se nedá dělat bez plného pracovního nasazení. Zde uvádíme podrobnosti, jak je možné přispět. Upozorňujeme, že finanční příspěvky na činnost Britských listů jsou odečitatelné od základu daně.
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 6. 2002 Mohou mít nezávislí novináři milostný poměr s politiky? ČRo se omlouvá za hanopis o Haně Marvanové Jan  Čulík
7. 6. 2002 Řeči politiků: Proč už jste, Vladimíre Špidlo, nezajistili pevné právní prostředí dávno? Zdeněk  Jemelík
7. 6. 2002 Literární noviny: "Volte Jakuba Patočku!" (Nebo ne?) Jan  Čulík
7. 6. 2002 Nalezli vědci důkaz vysoce vyvinuté technologie z doby před miliony let?   
7. 6. 2002 Jsou komunisté neštěstím české politiky? Josef  Trnka
7. 6. 2002 Předvolební analýza: největším problémem ČR je korupce Václav  Žák
7. 6. 2002 Hornbach, Globus, OBI, když nevíte co by! Jan  Paul
7. 6. 2002 MFD nedá dohromady ani krátký text bez chyb Jan  Čulík
7. 6. 2002 Televízny chaos vyriešia tí, čo ho zavinili ? Lubomír  Sedláčik
7. 6. 2002 Ostravské soukromé sanatorium Silesia Medical neposkytuje telefonicky informace o finanční zátěži pacientek: dle ministerstva zdravotnictví je to ale jeho povinnost Daniela  Pilařová