Vreeland napsal v srpnu 2001, že dojde k útokům na celou řadu významných budov na americkém kontinentu, vyjmenoval celou řadu cílů včetně The Sears Towers, Světové obchodní centrum, Bílý dům, Pentagon, Světovou banku, budovu kanadského parlamentu v Ottawě a Royal Bank v Torontu.

Když byla obálka otevřena 14. září 2001, vyvolala znepokojení v USA i v Kanadě.

Spojené státy požadují, aby jim byl Vreeland vydán - chtějí ho soudit za podvody s úvěrovou kartou. Vreeland se obává, že by prý byl v USA zavražděn, a snaží se zůstat v Kanadě.

Americká vláda argumentuje, že celá aféra kolem Vreelanda je nesmysl. Vreeland byl prý po několika měsících služby u amerického námořnictva v roce 1986 propuštěn, protože jeho práce byla neuspokojivá. Podle 1200 stránkové složky, kterou americké námořnictvo předložilo vyššímu soudu v Torontu prý neměl nikdy nic společného se špionáží.

Jenže Vreelandovi kanadští obhájci se podivují, proč, když tedy Vreeland údajně sloužil v americkém námořnictvu jen pár měsíců, skladuje o něm námořnictvo 1200 stran dokumentů. Některé tyto dokumenty byly podle Vreelandových obhájců prý zjevně zfalšovány anebo pozměněny.

10. ledna 2002 získal Vreelandův obhájce souhlas kanadského soudce, aby zatelefonoval ze soudní síně přímo do Pentagonu. Telefon byl přepnut na reproduktor, takže rozhovor slyšelo nejméně šest dalších svědků. Obhájce nejprve získal z informací telefonní číslo ústředny Pentagonu. Pak požádal ústřednu na americkém ministerstvu obrany, aby mu sdělila, kde se nachází kancelář poručíka Delmarta Vreelanda. Během několika okamžiků potvrdila spojovatelka na ústředně, že Vreeland v Pentagonu má kancelář, potvrdila jeho hodnost jako poručík O-3, sdělila číslo jeho pracovny a udala jeho přímé telefonní číslo. To vše bylo zaprotokolováno u kanadského soudu.

Kanadský prokurátor pak argumentoval, že prý se Vreelandovi podařilo proniknout do počítačových záznamů o personálu v Pentagonu a včlenit do nich údaje o své osobě. Jenže Vreeland je už 13 měsíců ve vězení a bez přístupu k počítači.