Obezita zabíjí. Každoročně se hromadí další a další důkazy, že tloušťka snižuje průměrnou délku života. Obézní osoby daleko častějí trpí cukrovkou, nemocemi srdce, rakovinou tlstého střeva, nemocemi žlučníku, vaječníků a stávají se daleko častěji obětí mrtvice.

Vážná varování zdravotníků nemají na lidi skoro žádný vliv. "Vím, proč tloustnu," argumentuje Will Hutton. "Způsobuje to můj sedavý způsob života, pořád stejně nezdravě jím a piju - je to proto, protože nemám v podstatě jinou volbu. A totéž velmi pravděpodobně platí i pro vás."

Většina lidí je v tomto smyslu obětí mocných ekonomických a společenských sil - je to důsledkem toho, jak nemáme kontrolu nad vlastním časem. Potraviny se nám stávají stejným konzumním zbožím jako ostatní zboží, prodávané nám agresivně - jako boty nebo automobily. Obezita je, krátce řečeno, důsledkem problémů moderního životního stylu.

Tloušťka u dětí je například zjevně důsledkem toho, že nemají děti dost pohybu, konzumují příliš mnoho "junk food" a tráví příliš mnoho času u televize a u počítačových her. Děti by měly chodit pěšky do školy, jíst vyváženě a dělat sporty. Jenže více než 75 procent britských dětí vozí do školy rodiče automobilem, protože v důsledku dvaceti let neustálých a neúspěšných školských reforem bydlí děti nyní daleko od (lepších) škol, do nichž je jejich ambiciózní rodiče chtějí posílat. Málokdo chce riskovat v Británii užívání tamější nespolehlivé a nekvalitní veřejné dopravy.

Málo v kterých rodinách se nyní obědvá či večeří společně: oba rodiče většinou pracují dlouho a jejich pracovní doba je nepředvídatelná. Děti jedí, když mají hlad: nikoliv v pravidelné době oběda či večeře. A musí být možné, aby se jídlo dalo připravit rychle - v důsledku toho má pak vysoký obsah tuku. Uhnaní rodiče, kteří nemají na děti v podstatě čas, jsou vděčni, že se o ně nemusejí starat a že se děti zabaví u televize anebo u počítačových her. Komunální úřady mají zakázáno centrální vládou vybírat příliš velké daně od místních podnikatelů, aby je neurazily, a tak neexistují pořádné možnosti pro sportovní vyžití. Důsledkem je pak rychlý růst dětské tloušťky.

U dospělých je to podobné. Americká socioložka Juliet Schorová je přesvědčena, že prý vzrůst konzumních výdajů amerických občanů je důsledkem "anonymizace americké společnosti". Američané prý utrácejí za konzumní zboží proto, aby si osobně kompenzovali nedostatek interakce ve veřejné sféře. S tím ruku v ruce jde rychle se zmenšující množství času pro přípravu kvalitnějších jídel - pracovní doba se prodlužuje a je v Americe ještě nepředvídatelnější a nepravidelnější než v Británii. Potravinářské korporace si vybudovaly celá podnikatelská impéria, která reagují na tuto situaci: vznikl velký počet tzv. fast food restaurants, lidi většinou kupují rychlé malé občerstvení a předpřipravená jídla, která stačí jen dát na pět či deset minut pod gril, do trouby anebo do mikrovlnky.

Je nutno začít zdaňovat nezdravé občerstvení stejně energicky, jako se zdaňují cigarety, a reklamy na potraviny budou muset mít stejná zdravotní varování jako reklamy na cigarety, argumentuje Hutton. Bude nutno se seriózněji zabývat dopadem nekonečných hodin v práci na život rodin. Poskytnout lidem svobodu ohledně rozhodování nad vlastním pracovním životem je nejen klíčem k jejich vyšší produktivitě, ale i k celkovému zlepšení jejich životního stylu a zdraví - budou jíst kvalitněji.

Posílení komunální demokracie je způsobem, jak umožnit budování místních sportovních středisek. Státní podpora pro místní školy bude znamenat, že děti budou chodit do školy pěšky.