28. 1. 2002
Bill Clinton: "Úkolem pro 21. století je tolerance a otevřenost""Velkou otázkou pro jednadvacáté století je, zda věk globální provázanosti bude pro svět dobrou či špatnou věcí. Odpověď závisí na tom, zda bohaté národy dokáží efektivně pomoci chudým a zmenšit břemena moderního světa, a také na tom, zda dokáží chudé státy realizovat změny, které v nich umožní pokrok, a zda dokážeme být navzájem za sebe odpovědni. Dojde ke katastrofě, pokud se do čela chudých lidí tohoto světa postaví osoby jako Osama bin Laden, kteří se domnívají, že je zachrání likvidace Západu. A katastrofou bude i to, jestliže v bohatých národech převládne krátkozraké sobectví a bohaté národy propadnou iluzi, že si budou moci navždy uzurpovat to, co odpírají jiným." Takto argumentoval v sobotu v deníku Guardian v článku, převzatém z listu Los Angeles Times, bývalý americký prezident Bill Clinton. Jeho argumentaci shrnujeme.
|
Všichni se budeme muset změnit, argumentuje autor. Filozofové a teologové hovoří už dlouho o tom, že jsou lidé za sebe navzájem odpovědni. Teď ale globální provázanost přijímají jako danou už i obyčejní lidé, protože proniká veškerými aspekty našeho života. Před 11. září by optimista žijící v bohaté zemi řekl: globální ekonomika: ta za posledních třicet let osvobodila více lidí z chudoby než za celou předchozí historii. Chudé země, které se daly na cestu otevřenosti a rozvoje, rostly dvakrát tak rychleji než země, které se rozhodly ponechat své trhy uzavřené. Dále by asi také hodně lidí odpovědělo, že svět bude utvářet zrychlující se revoluce v informační technologii, protože to zvyšuje produktivitu, která vede k hospodářskému růstu. Za třetí zásadní vliv byste asi také označili současnou revoluci v biologii. Zmapování lidského genomu znamená, že matky v zemích s rozvinutým zdravotnictvím si brzo budou vozit domů děti z porodnice s očekáváním průměrného života v délce 90 let. Nanotechnologie a mikrotechnologie nám poskytuje možnost vidět nádory, když se skládají teprve z několika buněk, čímž vzniká naděje, že veškerá rakovina bude nakonec vyléčitelná. Vědci nyní pracují na vývoji digitálních mikroprocesorů, které budou schopny nahradit vysoce složité pohyby nervů v poškozené páteři, což zřejmě umožní ochromeným invalidům znovu nabýt schopnosti chodit. Dále se před 11. zářím zdálo, že dominantním rysem světa v 21. století bude rozvoj demokracie a rozrůzněnosti. Poprvé v historii lidstva žilo více než 50 procent lidí v zemích s vládami, které si sami lidé zvolili. Na druhé straně, člověk, který pocházel z chudé země, anebo pesimista, mohl argumentovat, že globální ekonomika je problémem, nikoliv řešením. Polovina lidí na světě má k dispozici denně méně než 2 dolary: jedna miliarda lidí žije z menšího množství peněz, než je jeden dolar denně. Podle předpovědí má vzrůst počet obyvatelstva během následujících padesáti let o 50 procent, a většina těchto lidí se narodí v nejchudších zemích, které to budou nejméně schopny zvládnout. Také bylo možno argumentovat, že navzdory hospodářskému růstu svět postihne ekologická krize. Podmínky v oceánech, které nám poskytují většinu kyslíku, se rychle zhoršují. V mnoha částech světa už nyní existuje drastický nedostatek vody. A globální oteplování způsobí katastrofální změny. Jestliže se bude Země oteplovat během následujících padesáti let tak rychle, jak se oteplovat během minulých deseti let, přijdeme o celé ostrovní státy v Tichém oceánu a i o část Manhattanu v New Yorku. Jako vážný problém by byla jmenována i globální krize ve zdravotnictví. Pětadvacet procent ze všech úmrtí ročně je v současnosti na světě na chorobu AIDS, na malárii, na tuberkulózu a na infekce spojené s průjmem, jimž většinou podléhají děti, které nemají přístup k čisté pitné vodě. Na AIDS zemřelo 22 milionů osob a 36 milionů lidí bylo touto chorobou už nakažen. Předpokládá se, že během nadcházejících pěti let stoupne počet případů AIDS na 100 milionů, pokud nedojde k efektivním preventivním krokům. I před 11. září bylo možno rozumně argumentovat, že jednadvacáté století bude definováno spojením moderních zbraní s terorismem, zakořeněným v starobylé rasové, náboženské, kmenové a etnické nenávisti. Nejprve je nutno zvítězit v boji proti terorismu, argumentuje dále Bill Clinton. Nemůže být omluvy pro úmyslné vraždění nevinných civilistů z politických, náboženských či ekonomických důvodů. Terorismus ovšem existuje už dlouho a Západ nebyl vždycky bez viny. V dlouhodobé perspektivě agrese nevítězí. Je velmi nepravděpodobné, že si 21. století vyžádá tolik nevinných životů, jaké si vyžádalo století dvacáté, míní autor. Ne všichni, kdo jsou rozhněváni, chtějí zlikvidovat civilizovaný svět. Mnoho lidé je rozhněváno, protože nemohou najít možnost, jak se realizovat. Proto se Billu Clintonovi zdá zásadní, že nemůžeme mít gloáblní obchodní systém bez globální ekonomické politiky, bez globální zdravotní politiky, globální vzdělávací politiky, globální ekologické politiky a globální bezpečnostní politiky. Je nutno vytvořit větší množství příležitostí pro ty lidi, kteří jsou opomíjeni. Pro začátek by měl západní svět odpustit rozvojovým zemím další část jejich dluhů. Loni odepsaly Spojené státy, Evropská unie a další země část dluhů 24 nejchudším zemím světa pod podmínkou, že budou investovat do školství, zdravotnictví a ekonomického rozvoje. Za jediný rok se v Ugandě zdvojnásobil počet dětí, kteří chodí do základních škol. Za jediný rok prodloužil Honduras povinnou školní docházku z 6 let na 9. Už několik let financují Spojené státy každoročně 2 miliony mikropůjček pro chudé země. Je zapotřebí tohle rozšířit. Těchto mikropůjček by mělo být lidem v chudých zemích poskytováno 50 milionů. Měli bychom bezodkladně nalézt 10 miliard dolarů, které požaduje generální tajemník OSN Kofi Annan na boj proti AIDS, míní Bill Clinton. Ve srovnání s náklady boje proti nové generaci teroristů je poskytnout 100 milionům dětí na světě možnost chodit do školy nesmírně levné. A dá se to udělat. Například, v Brazílii chodí do školy 97 procent dětí, protože vláda platí matkám ze třiceti procent nejchudších rodin, systematicky podporu, jestliže posílají své děti do školy. Chudé země ale mají také povinnost - podporovat demokracii, lidská práva a slušnou vládu. Má-li mít provázanost celého světa v jednadvacátém století pozitivní důsledky, musíme si uvědomit, že naše společné lidství je důležitější než naše neshody. Je to boj o ducha jednadvacátého století. Toleranci je ovšem nesmírně obtížné prosadit. Ti z nás, kteří mají dosud největší prospěch z bohatství a tolerance na světě, se musejí postavit do popředí všeobecného úsilí proměnit tento svět v domov beze zdí - pro nás pro všechny, uzavírá autor. |
Globalizace | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
28. 1. 2002 | Bill Clinton: "Úkolem pro 21. století je tolerance a otevřenost" | ||
25. 1. 2002 | Kniha na dobrou noc: Spiknutí kokotů | Radek Mokrý | |
24. 1. 2002 | Polemika pravice s levicí: Z virtuální reality zpět do života | Martin Kunštek | |
10. 1. 2002 | Co vlastně vadí odpůrcům globalizace | Marek Fak | |
20. 12. 2001 | Co je to "civilizace"? Jeden svět a "naše hodnoty" | ||
20. 12. 2001 | Václav Klaus se sjednocující se Evropy bojí oprávněně | Štěpán Kotrba | |
22. 11. 2001 | Temné stránky evropského rozumu | Przemyslaw Wielgosz | |
29. 10. 2001 | Co to je, tahle "civilizace"? | ||
25. 10. 2001 | Pohled z Indie: Americká válka je brutalita namazaná burákovým máslem | Arundhati Roy |