15. 7. 2015
Jan Švejnar a Sutirtha Bagchi zkoumali hospodářský dopad vlivu přítomnosti miliardářů na ekonomiku. Zjistili, že přítomnost většího množství miliardářů v ekonomice zpomaluje hospodářský růst. Z jejich výzkumu vyplynulo, že státy jsou schopny dosahovat vyššího hospodářského růstu, když méně peněz ovládají superbohatí. Ekonomiky dokáží být efektivnější, když je víc peněz rozděleno mezi lidi, kteří nejsou na vrcholu příjmové pyramidy a pyramidy bohatství.
Důležité jsou také zdroje a charakter nerovnosti. Jsou dva druhy miliardářů: ti, kteří zbohatli v důsledku mafiánské protekce a tí, kteří zbohatli v důsledku svého důvtipu. Mafiánští miliardáři jsou nejčastěji přítomni v postkomunistických zemích, včetně Ruska a Číny.
Švejnar a Bagchi zjistili, že bohatství miliardářú, které vzniklo v důsledku protekce, má silně záporný dopad na hospodářský růst. Naproti tomu efekt bohatství neprotekčního miliardáře na ekonomiku není žádný. Znamená to, že mafiánští miliardáři ochromují hospodářský růst, kdežto nemafiánští miliardáři nemají na ekonomický růst žádný vliv. Vyplývá z toho, že státní politika vůči přerozdělování příjmů a bohatství musí brát v úvahu způsob, jímž byl majetek nashromážděn.
Má to přímou vazbu na zjištění ekonomů, jako je Joseph Stiglitz a Thomas Piketty. Ti předpověděli, že žijeme ve světě, kde bohatí budou bohatnout rchleji, což se ukázalo být pravdou, a že bychom měli zavést daňovou politiku, která zabrání tomu, aby chudí ještě více zchudli.
Američanům se často říká, že miliardáři mají pozitivní dopad na ekonomiku. Není tomu tak.
Kompletní článek v angličtině ZDE
Vytisknout3.9. 2015 / Milan Mundier
Mělo by Řecko odejít z eurozóny? A měla by do ní Česká republika naopak vstupovat? Měly by se dále prolamovat těžební limity? A nebude zákon o elektronické evidenci tržeb jen komplikovat život poctivým živnostníkům? Nejen na tyto otázky odpověděl pro...