1. 9. 2015
Vážený pane Čulíku,
velmi si vážím Vaší práce a Britských listů jako takových, píše Anna Ošancová. Občas je čtu také pro útěchu, pro vědomí, že existují i jiní lidé, než naštvaní xenofobní křiklouni. Naštvanost chápu, dnes není jednoduché najít si místo mezi lidmi. Já stojím vždycky trochu stranou a snažím se používat vlastního rozumu. Ten se teď děsí nadměrné současné netolerance, nenávisti, která je tak snadno nakažlivá. A je jí na můj vkus moc. Jsem mírný člověk, myslím, že bychom svou energii měli investovat spíš do uklidňování situace, než do agresivity.
Ale k věci. Když tak neplavu s proudem, nečtu ani příliš internetové diskuze, ani se moc nedívám na přeposlaná videa od mých známých. To, co se z nich valí ven, je často obludné. A taky by to pro mne byla ztráta času. A taky nejsem člověk bojovný, který by někam šel a a něco hlásal, hádal se... A taky by mne většina překřičela. Myslím, že takových lidí jako já je dost, jen nejsou vidět a slyšet.
To, že Vám píšu, je překročením mých obvyklých reakcí. Ale snad se vám bude hodit nápad, který jsem dostala po přečtení několika posledních přeposlaných xenofobních mailů od kamarádky, sportovkyně, cyklistky, rozumné ženské, která mi donedávna posílala hlavně krásné fotografie z celého světa a povídání o bylinkách. Sedla jsem si a napsala jí: Nerada bych Tě urazila, nechci Ti mluvit do Tvých názorů. Ale už mi prosím nepřeposílej maily o imigrantech. Nesouhlasím s názory většiny, na základě mých osobních zkušeností si myslím, že se celá situace nedá řešit nenávistí a strachem. Jiné Tvé maily si ráda otevřu.
Kamarádka mi napsala: OK, beru. Nenaštvala se. Já vím, že je to možná směšné a že se tak určitě nic zásadního nezmění. Ale možná by ten můj nápad trochu pomohl, kdyby ho použilo víc lidí. Pokud Vám k něčemu poslouží, klidně si s ním naložte podle uvážení. Jen bych se nerada nějak zveřejňovala osobně. Stejně, jestli nás má tohle novodobé stěhování národů spláchnout, ráda bych se potápěla aspoň jako slušný člověk.
Vytisknout17.9. 2015 / Bohumil Kartous
Z nenávistné reakce Středoevropanů na uprchlickou vlnu ze zemí postižených válkou a terorem se definitivně stalo globální téma. Nedělní NY Times otevíral své vydání článkem, jenž se snaží pojmenovat společenské resentimenty, které za touto hysterií s...