Bodláky Václava Duška
25. 6. 2015 / Václav Dušek
Lavina slov zachvacuje denně chtivého čtenáře, k tomu nám do hlavy klove díry televizní zpravodajství zaměřené na neukojené diváky. Půtky v novinách, slábnoucích a hledících do nejisté budoucnosti, vztekle bulvarizujících všelijaký vesmírný pšouk, nahrazují domovnické pořady typu: zeptej se a já tě skandalizuji, zesměšňuji, umlčuji - k čemu tajné služby, holátko?
Slova jsou prý dýka - nevím. V dnešních časech spíše sekyra nebo kyj. Vypustíš z huby jedovaté slovo, nic se nestane. Konečně vídáme žvanivé slimejše při nepolitickém laškování v komorách, huby plné jedu, plácají moudra za naše peníze, šponují se, štětí se jak veš, propadli iluzi, že jsou nepostradatelní... politické mrtvoly špacírují před našima očima, v hlavách troud a nenažranost jim čouhá z očí.
Demokracie je zařízena tak, abys mlátil hubou prázdnou slámu; karavana jde dál – štěkající psi demokracie si močí vzkazy u patníků bídy, vrhají se na sebe – hle, nepřítel, bambula, troškař, neumětel... a demokratičtí dromedáři šlapou písečnými dunami kolem drancovaných přírodních zdrojů těžených za babku krvežíznivými rabiáty. Hurá na ropná pole, hurá do šachet dloubat diamanty pro brusiče a prodejce nenažrané k prasknutí, kšefmanty k závisti; a je třeba nastínit témata k diskusi – najdeš jich stovky, tisíce.
Vhodíš do kotle téma, přikládáš, vykládáš, hněteš nepřítele, zuříš, prskáš, diskutuješ necivilně, debilně, hrubiánsky, slova jako břit... Civíš v beznaději, jaké pokroutky lze hlavou vymyslet, prý válka míru, pravil vohnout z tribuny ničemů; mrtví jsou hrdinové i nepřátelé, děti ve válce překážejí, hrdinou se stal v lednu a ten samý rok v červenci popliván ve sdělovacích prostředcích, hajzl! Paviáni vyřvávají v senátech, parlamentech, televizních debatách, při mítincích, v hospodách – v rodinách se používá i násilí, vlastně nejen tam...
Pozor, zatímco humanitní břídilové čistí svět, zloději i mafiáni se těmto upindaným troškařům smějí. Žvásty nic nestojí. A dávej pozor, abys neskončil u soudu, kverulante! Máme prostředky, chápeš?!
Bože, nespočítám politické bandity, kteří poučovali, vykřikovali pokřivené pravdy a náhle s naditými kapsami skončili v předčasném politickém důchodu – pamatuj už jednou provždy, kdo nekrade, okrádá rodinu!
V křivohledech uvidíš politické pohádkové postavy. Scénáře stejné. Jen kupředu se budu drát a na ostatní budu – však víte.
V dnešních časech se urodilo mnoho sepisovatelů. Jedna uhýkaná dáma pravila, že napsala už sto knih – zač nás trestáš, Pane? Do rodiny novinářů nakladla demokracie vejce i k popukání vyfouklá.
Slovní průjmy zasáhly obyvatelstvo. Dnes máme tisíce poradců, asistentů, ekonomických knížat, žurnalistických papežů, politických baronů, podnikatelských rytířů a zahraničních radilů, tiskových mluvčích, profesorů, filozofů, věštců, pištců a zaručeně spravedlivých nimrů. Pravda, řečí se nenajíš. Rádi vedeme otřepané diskuse o nepřizpůsobivých občanech – dívej, my už se přizpůsobili, jako vždycky. Kdo nejde s námi, jde proti nám – heslo platilo v minulosti, platí i dnes. Lavina slov zavalila křehkou demokracii v zájmu dosažení věčnosti. Vítejte ve Slimejšově.
Vytisknout23.7. 2015 / Václav Dušek
Před lety, v dobách divočiny a vzniku partají, podle starého scénáře: rozmělni politickou bramboračku, přidej zelený hrášek, petrželku, bazalku, šnytlík – vař donekonečna, táhni suppe v mírném varu, aby zůstala silnou. Proč suppe a ne polívka - proto...
16.7. 2015 / Václav Dušek
Řeka života plyne opuštěným rájem. Ještě včera – nebo předevčírem sršel člověn nápady, přednášel polomyšlenky i smyšlenky, hájil neobhajitelné, lhal a podváděl, opájel se politickou mocí, cítil se povolán měnit životy za revolučního pochodu, a náhl...
9.7. 2015 / Václav Dušek
Udržujeme drahná léta nevídaný luxus, splachujeme pitnou vodu. Myjeme pod vodním proudem nádobí, v plných vanách máčíme znavená těla... Nu co, vody je! K čemu hrotit takovou drobnost. Vodních zdrojů prý ubývá a v blízké budoucnosti svedou bytosti mo...
29.6. 2015 / Václav Dušek
V šedesátých letech nedaleko Strážského, děsilo okolí sršní hnízdo. Důstojník útvaru rozhodl, že nebezpečné ohnisko je třeba zlikvidovat. Navlékli jsme se do atomových obalů, včetně plynových masek, a vydali se bojovat se zdánlivě slabším nepřítelem...
18.6. 2015 / Václav Dušek
Být exekutorem je výhodnější, než buzerovaným a exekuovaným penzistou, svobodnou matkou, bezdomovcem, či nezaměstnaným. Nenažranost exekutorských bojarů nezná často mezí. Přisají se jak ploštice a lemtají ti krev za živa, dlužníku; stát čučí a mlčí. ...
15.6. 2015 / Václav Dušek
Nekvalitní genofondy prý vlečou lidstvo do záhuby. Jak kde! S úžasem a rasistickým kukátkem u oka žasneme nad množením dle našich norem méně kvalitních bytostí – nu, přátelé, my běloušové jsme zkrátka na prahu zániku, neboť se nemnožíme, a nepřemnož...
7.5. 2012 / Marek Řezanka
Pozvolna vyprchává rozčarování všech, kdo očekávali, že po rozpadu Věcí veřejných musí vláda padnout. Nestalo se. Místo toho se na české politické scéně objevil nový politický subjekt, a to rovnou v parlamentu. Subjekt, který nedostal v řádných volb...