Bodláky Václava Duška
15. 6. 2015 / Václav Dušek
Nekvalitní genofondy prý vlečou lidstvo do záhuby. Jak kde! S úžasem a rasistickým kukátkem u oka žasneme nad množením dle našich norem méně kvalitních bytostí – nu, přátelé, my běloušové jsme zkrátka na prahu zániku, neboť se nemnožíme, a nepřemnožíme se mimo jiné i proto, že jsme chamtiví a lační úspěchu, peněz, moci, titulů, zážitků – a zíráme do svých rozkvašených krasohledů nakvašeni, že svět se hýbe jiným směrem, než jsme si určili.
Strkáme rypáky tam, kde o nás nikdo nestojí. Vytrvale a přitrouble. Starost o cizí je nám bližší – než starost o vlastní. Pitváme hrdinsky duše lidí v daleké cizině, spoluurčujeme s kým ano, s kým málo, s kým nikdy. Známkujeme druhé s radostí děcek na pískovišti. V neskonalé pýše, kdekdo píše posudky i rozsudky. A budoucnost se dotýká hvězd už bez nás. Přepisují se dějiny, jak býváme tichými svědky. Pravda je lež a lež je pravda!
Zvoní nám hrana, kdeže jsou slova božská: Milujte se a množte se! Stačí málo k tomu, aby jakýsi pivní mudrc odsoudil kohokoli a cokoli. V jednoduchosti je síla, i když duše oněch prokurátorských šašourů jsou deflorovány vandalskými bandami; krasohledy se nám bílým spravedlivým s naší neměnnou pravdou změnily nepozorovaně v křivohledy. Diskutujeme v naději, že právě to naše slovo dojde vítězství, odsuzujeme bez předsudků – tresty určujeme různé, i hrůzné. Stavíme duchovní převýchovné tábory - ovšem marně. Jaká hrůza – utečenci, maskovaní rabiáti, k nám míří a hranice nikde! Co dělat, co dělat – jít snad ke zpovědi.
Vytisknout23.7. 2015 / Václav Dušek
Před lety, v dobách divočiny a vzniku partají, podle starého scénáře: rozmělni politickou bramboračku, přidej zelený hrášek, petrželku, bazalku, šnytlík – vař donekonečna, táhni suppe v mírném varu, aby zůstala silnou. Proč suppe a ne polívka - proto...
16.7. 2015 / Václav Dušek
Řeka života plyne opuštěným rájem. Ještě včera – nebo předevčírem sršel člověn nápady, přednášel polomyšlenky i smyšlenky, hájil neobhajitelné, lhal a podváděl, opájel se politickou mocí, cítil se povolán měnit životy za revolučního pochodu, a náhl...
9.7. 2015 / Václav Dušek
Udržujeme drahná léta nevídaný luxus, splachujeme pitnou vodu. Myjeme pod vodním proudem nádobí, v plných vanách máčíme znavená těla... Nu co, vody je! K čemu hrotit takovou drobnost. Vodních zdrojů prý ubývá a v blízké budoucnosti svedou bytosti mo...
29.6. 2015 / Václav Dušek
V šedesátých letech nedaleko Strážského, děsilo okolí sršní hnízdo. Důstojník útvaru rozhodl, že nebezpečné ohnisko je třeba zlikvidovat. Navlékli jsme se do atomových obalů, včetně plynových masek, a vydali se bojovat se zdánlivě slabším nepřítelem...
25.6. 2015 / Václav Dušek
Lavina slov zachvacuje denně chtivého čtenáře, k tomu nám do hlavy klove díry televizní zpravodajství zaměřené na neukojené diváky. Půtky v novinách, slábnoucích a hledících do nejisté budoucnosti, vztekle bulvarizujících všelijaký vesmírný pšouk, na...
18.6. 2015 / Václav Dušek
Být exekutorem je výhodnější, než buzerovaným a exekuovaným penzistou, svobodnou matkou, bezdomovcem, či nezaměstnaným. Nenažranost exekutorských bojarů nezná často mezí. Přisají se jak ploštice a lemtají ti krev za živa, dlužníku; stát čučí a mlčí. ...
8.6. 2015 / Václav Dušek
Šťavnaté odposlechy předhozeny ulici – prokurátoři, soudci, kati, svíčkové báby a pivní strejčci jásali, protože měli o zábavu postaráno. Intimní hovory premiéra s milenkou, nádhera. U nás v Hulvátově je tradicí, že kopeme do vybraných a povolených k...