Druhá republika 2.0

24. 6. 2015 / Jiří Vojáček

Česká televize, jak je jejím dobrým zvykem, marní miliony vybrané na koncesionářských poplatcích dalším zbytečným projektem. Reality show Dovolená v protektorátu získala na webu Československá filmová databáze závratných 44% a diváka ani nepřekvapí, že režisér tohoto veledíla je podepsán mimo jiné i pod dnes již kultovní fraškou Farmář hledá ženu.

Za všechny komentáře citujme jeden z těch slušných: „Jiné seriály, kterými se tento pořad inspiroval (Viktoriánská farma atd.) jsou "hrány" odborníky, lidmi, kteří rozumí tomu, o čem mluví. Zde televize zcela chybně zvolila formát reality show s typickou českou či moravskou rodinou "Nováků", kteří, ač ne všichni působí zcela nesympaticky, kvality pořadu deklasují. Po pravdě nechápu, proč ČT musela vytvářet svůj formát a zpotvořit to, co fungovalo jinde.“

Místo filmařsky pochybného a divácky zcela zapomenutelného projektu přitom mohla televize veřejné služby, jejíž šéf má na účtu každého 1. ledna bezpracných sedm miliard z našich peněz, zvolit finančně úspornější a divákovi bezesporu bližší poukazování na naši současnost.

Tzv. Druhá republika, období mezi podpisem Mnichovské dohody a vznikem Protektorátu Čechy a Morava, je obecně považována za černou díru moderních českých dějin. „Zklamání, deziluze, pocit krize a nejistoty vedly k opouštění demokratických a liberálních hodnot první republiky a k oživení českého antisemitismu. Zpočátku se nenávistná kampaň obrátila především proti židovským uprchlíkům z Německa a ze Sudet, pro které prý nebylo v době národního ohrožení v republice místo. … V rámci hledání vnitřního nepřítele, který údajně rozvracel jednotu českého národa, docházelo k oživení českého antisemitismu, který se s takovou silou projevoval naposled na přelomu 19. a 20. století, v době tzv. hilsneriády. Především v katolickém a agrárním tisku běžně vycházely antisemitské články a komentáře, v nichž byla Židům přikládána vina za ponížení českého národa.“ (holocaust.cz)

Projděte si, jako já, nejčtenější deníky a hledejte články o národnostních, náboženských a jiných menšinách, nedá vám to tolik práce. Tu se poslankyně obouvá do někdejších disidentů, hájících rovný přístup menšin ke vzdělání, tu prezident provokuje saúdskoarabskou královskou rodinu. Stínový premiér chce potápět lodě s ubožáky, co prchají před jistou smrtí, senátoři na demonstraci proti islámu vyzývají k bojkotu arabských obchodníků.

Bát se jiných kultur je v Čechách přirozené. Nemáme moře, a proto je naše společnost národnostně homogenní. Žije si už tisíc let sama pro sebe. A stačí jen náznak a dávno zasuté pudy jsou zase zpět. Politici to vycítili.

Některým z nich tak najednou není zatěžko zesměšňovat masarykovské a havlovské myšlenky humanismu, právního státu a demokracie socializující. Léta snah o to, abychom se k sobě chovali ve znamení pokroku slušně, jsou ta tam. Cikáni jsou opět veřejní nepřátelé, kdybyste se někde náhodou zastal Turka, Araba nebo Rusa, riskujete nejen obligátních pár facek od neonacistické menšiny, ale i pohrdání od zbytku společnosti.

Souhlasím. Teroristům boj, kriminálníkům kriminál a kdo nechce pracovat, ať nejí. Ale proto ještě nemusíme romské děti posílat do zvláštních škol a muslimským studentkám zakazovat nosit šátky, které dodnes nosí polovina venkovských babiček. Protože když nám dnes není hanba volat „Islám v České republice nechceme“, co budeme volat zítra? „Židy v České republice nechceme?“ Nebo třeba „mentálně postižené v České republice nechceme?“

A kdo bude další?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.6. 2015