Bodláky Václava Duška
16. 7. 2015 / Václav Dušek
Řeka života plyne opuštěným rájem. Ještě včera – nebo předevčírem sršel člověn nápady, přednášel polomyšlenky i smyšlenky, hájil neobhajitelné, lhal a podváděl, opájel se politickou mocí, cítil se povolán měnit životy za revolučního pochodu, a náhle zmizel v zapomnění.
Bludné kameny, političtí nosáli, čas od času vystoupí na veřejnost, domnívají se, že bez nich národ, lid prostý, nemůže dýchat; očekává jejich kvaky, jako by jich dost nepřinášeli slovutní kecalové i slovní mlátičky v hodinách pravdy o skvělé budoucnosti. Placené tlampače papouškují sousedská rozjímání nad stavem nebohého světa – a svět se točí, nezastaví pro jejich modré oči. V řece snů se povalují bludné kameny, čekají na živou vodu.
V naději, že opět budou pod hladinou politické říčky Kecalka, zapomínají na prohřešky a vyložená selhání. A že jich bylo, lide prostý. Jenže, paměť je krátká, život prchá, k čemu se čílit, nač hrotit staré propadáky.
Žurnalistické eskapády nám tedy nabízejí člověny, bludné kameny: filuta s hrudkou másla na hlavě svou neodborností pomohl začachrovat balík peněz; druhý zase dokola opakuje zásluhu, jak hnal vojska z vlasti pouze tvrdým slovem; vykuk knihomol, shakespearovic, fackovací mlátička, již dlouho neviděn, ale nebojme se, uvidíme ho. Bude připraven, vždy připraven! Pro tebe, pro mne, pro národ, pro budoucí růžové časy.
Řečeno s klasikem sociálního medometu: Vydržet a nezoufat.
Vytisknout6.8. 2015 / Václav Dušek
V totalitě bylo povinností pracovat. Dnes není povinnost kohokoli zaměstnat. Stěžuj si na lampárně, kverulante! Demokracie si s tebou poradí, ostatní odradí. Práce je dostatek – nesmíš koukat, že výplata bývá almužnou pro hladovějící po přepychu. Jak...
30.7. 2015 / Václav Dušek
V zájmu pokroku se musí manipulovat s národy, aby nezhasl plamen podezírání, nenávisti, krutosti, zrady a odplaty. V tomto čase - nečase - jsme podrobováni chirurgickým řezům zvláštních úřadů pracujících skrytě a urputně v zájmu jakýchsi vyšších byto...
9.7. 2015 / Václav Dušek
Udržujeme drahná léta nevídaný luxus, splachujeme pitnou vodu. Myjeme pod vodním proudem nádobí, v plných vanách máčíme znavená těla... Nu co, vody je! K čemu hrotit takovou drobnost. Vodních zdrojů prý ubývá a v blízké budoucnosti svedou bytosti mo...
29.6. 2015 / Václav Dušek
V šedesátých letech nedaleko Strážského, děsilo okolí sršní hnízdo. Důstojník útvaru rozhodl, že nebezpečné ohnisko je třeba zlikvidovat. Navlékli jsme se do atomových obalů, včetně plynových masek, a vydali se bojovat se zdánlivě slabším nepřítelem...
25.6. 2015 / Václav Dušek
Lavina slov zachvacuje denně chtivého čtenáře, k tomu nám do hlavy klove díry televizní zpravodajství zaměřené na neukojené diváky. Půtky v novinách, slábnoucích a hledících do nejisté budoucnosti, vztekle bulvarizujících všelijaký vesmírný pšouk, na...
18.6. 2015 / Václav Dušek
Být exekutorem je výhodnější, než buzerovaným a exekuovaným penzistou, svobodnou matkou, bezdomovcem, či nezaměstnaným. Nenažranost exekutorských bojarů nezná často mezí. Přisají se jak ploštice a lemtají ti krev za živa, dlužníku; stát čučí a mlčí. ...
15.6. 2015 / Václav Dušek
Nekvalitní genofondy prý vlečou lidstvo do záhuby. Jak kde! S úžasem a rasistickým kukátkem u oka žasneme nad množením dle našich norem méně kvalitních bytostí – nu, přátelé, my běloušové jsme zkrátka na prahu zániku, neboť se nemnožíme, a nepřemnož...