Maskovaný humanitární intervencionismus ve válce s islámskými extrémisty

10. 10. 2014 / Daniel Veselý

Syrské město Kobani, kde žijí převážně syrští Kurdové, nacházející se jen 10 kilometrů od tureckých hranic už tři týdny obléhají extrémisté z IS. Ti v těchto dnech kontrolují jednu třetinu města, a to navzdory americkým náletům na jejich pozice. Na několika místech v Kobani už dokonce hrozivě vlají černé prapory Islámského státu.

Také Pentagon připouští, že militanti mohou Kobani dobýt. To by znamenalo, že by získali kontrolu nad polovinou syrsko-turecké hranice, a ocitli by se tak u bran NATO. Je ale tristní fakt, že Turecko s požehnáním a pomocí především Saúdské Arábie dlouho představovalo jakousi tranzitní zónu pro islamisty, kteří pronikali na syrské území, aby bojovali proti Asadově režimu. Nicméně radikálové z IS -- to je přece jen obří kalibr a jejich přítomnost na hranici klíčového státu NATO a možného kandidáta na členství v Evropské unii by rozhodně nebyla pozitivní skutečností.

Západní vojenští představitelé přiznávají, že obrana kurdského města Kobani není jaksi prioritou při boji s IS, a tento fakt jasně dokazuje, že pohnutky Západu nejsou ve válce s islámským fundamentalismem, který symbolizuje IS, ani omylem humanitární -- jak jsme se ovšem mohli přesvědčit vícekrát.

Přesto americký kontradmirál John Kirby konstatoval, že samotné letecké útoky při boji s džihádisty v Kobani nestačí, nicméně koalice proti IS podle jeho mínění dělá vše proto, aby tato klíčová výspa nepadla ZDE. To se ovšem míjí s fakty a samotní Kurdové bojující o své město to dokazují na konkrétních příkladech. Jeden z obránců města Kobani se nechal slyšet, že doufal v pomoc amerického letectva, avšak byl svědkem toho, jak jsou jeho spolubojovníci zabíjeni americkými tanky, které džihádisté odcizili prchající irácké armádě ZDE. Novopečený generální tajemník NATO Jens Stoltenberg odmítl požadavek, aby nad Sýrií byla zavedena bezletová zóna, a to navzdory faktu, že pád strategicky významné bašty odporu v Kobani do dlaní extrémistů může vyvolat vážný problém s nepředpokládanými důsledky.

Podle experta na Blízký východ publikujícího v listu Independent Patricka Cockburna, Bílý dům nikterak nepodporuje ty, kteří se s IS v Iráku a Sýrii skutečně utkávají, konkrétně syrské Kurdy, syrskou vládu a bojovníky v Iráku. Spojené státy naopak vytvořily koalici, již tvoří země, jako je Saúdská Arábie, jejíž zhoubný export wahhábismu do celého světa představuje nemenší problém než "spanilá jízda" IS napříč blízkovýchodním regionem. Dále pak v koalici působí Turecko, které za větší hrozbu než IS považuje Kurdy a Asadovu vládu, a proto syrským Kurdům v Kobani neposkytuje vojenskou podporu. Ankara také nerada vidí kurdské ambice týkající se jejich sebeurčení. Je tedy celkem zjevné, že džihádisté mají všechny trumfy v ruce, jelikož využívají rozdílných priorit a animozit mezi členy Američany vedené koalice. Islámští radikálové zaznamenali další úspěch poté, co se jim podařilo proniknout do západní části Bagdádu a takřka na dostřel mají bagdádské letiště ZDE.

Američany vedené bombardování islamistických cílů nejen u Kobani, ale i v Iráku, které trvá už dva měsíce, je podle očekávání bezzubé a kontraproduktivní. Při nedávném leteckém útoku na přeplněné tržiště a obytný komplex ve městě Hit zahynulo 22 civilistů a dalších 43 bylo zraněno ZDE. Pentagon jako obvykle popřel, že při tomto incidentu zemřeli civilisté, neboť bomby měly zasáhnout budovu, v níž rokovali představitelé IS.

Islámský stát doslova kvete, i když proti němu stojí nejsilnější mocnost známých dějin. Jeho bojovníci využívají naprosto bizarních vztahů v Američany vedené koalici, a z nich vyplývající kontraproduktivní, ba impotentní vojenskou strategii, která jim zatím hraje do karet. Bohužel jsou trumfy prozatím na jejich straně.

Vytisknout