V Rusku uprostřed bouře Putin odchází do samoty

10. 10. 2014

Nynější nestabilita

Rusko se nachází v oku hurikánu. Ačkoliv krize na Ukrajině byla zredukována do stavu slabého varu, Rusko čelí strategickému zvratu v kritickém hraničním území. Krize navíc přiměla Západ k tomu, aby zavedl sankce proti Rusku a oslabil řadu finančních a ekonomických vazeb s touto zemí. Nyní je Kreml uprostřed ekonomické krize, která je ve všech ohledech stejně vážná, jako situace na Ukrajině. V posledních dnech ruská centrální banka utratila 1,6 miliard dolarů devizových rezerv na stabilizaci rublu. Od začátku roku 2014 centrální banka do těchto intervencí napumpovala už 51 miliard dolarů. Ruské ekonomice předpovídají pro rok 2014 nulový růst, zatímco zahraniční investice v Rusku klesly o 50%. Kreml může mít ve svých rezervách 630 miliard dolarů, ale tyto fondy rychle ubývají ve snaze zalátat díry.

Obavy ohledně ruské finanční stability propukly naplno ve veřejných sporech mezi různými kremelskými frakcemi. V úterý ruský ministr financí Antotn Siluanov, klíčová postava liberálních ekonomických klanů, veřejně vyzvala Putina, aby seškrtal ruský ambiciózní program obranných výdajů. Rusko má v roce 2015 spustit desetiletý program přezbrojení v ceně 770 miliard dolarů. Siluanov údajně během nedávných zářijových jednání o rozpočtu odmítl tento plán, což přimělo Putina, aby převedl rozhodování o výdajích na obranu pod svůj úřad a odebral ho kabinetu.

I když Siluanovovův argument proti obranným výdajům je finanční, Putin musí také vzít v úvahu bezpečnost a politické důsledky takového rozhodnutí. Pokračující ruské boje v příhraničí budou vyžadovat robustní armádu. A co více, Putin používá obranný rozpočet jako ústupek různým ruským bezpečnostním a obranným kruhům.

Vzestupy a pády ruských lídrů

Ačkoliv Putin vládl Rusku centralistickým a autokratickým způsobem patnáct let, tak jako každý jiný lídr musí navzájem vyvažovat různé frakce v zemi. Jeho schopnost manipulovat různé politické klany je tím, co ho dovedlo k moci. Nedostatek této schopnosti způsobil pád Boris Jelcina v 90. letech a mnoha lídrů před ním. Jelcin nedokázal zvládnout soupeření mezi svými loajalisty, liberálnějšími kruhy a bezpečnostními a vojenskými složkami. Jelcin divoce měnil politiku, aby se udržel u moci, například sáhl k ekonomické šokové politice a restrukturalizaci FSB. Tyto zmatené kroky přispěly k ekonomickému krachu, rozvalu bezpečnostních služeb a erozi ruské armády, zatímco vedla barbarskou válku na Severním Kavkazu.

Jelcinovo vrávorání umožnilo Putinův nástup k moci. Putin chápal, že ruský lídr může vládnout pouze tak dlouho, dokud dokáže navzájem vyvažovat soupeřící skupiny. Putin je bývalým agentem KGB, což ho poutá k okruhu bezpečnostních služeb, zatímco jeho znalost ruské potřeby západních technologií mu umožňuje porozumět liberálnějším ekonomům. V prvních letech u moci Putin rozdělil ruská aktiva a mocenské nástroje mezi klany, udržoval je v nepřetržitém soupeření a sebe dosadil do pozice nejvyššího arbitra.

Problémem nyní je, že systém klanů se začal otřásat. Bezpečnostní služby jsou obviňovány ze selhání na Ukrajině, zatímco liberální ekonomické kruhy kvůli kulhající ekonomice. Řada osob a skupin upřednostňuje vlastní postavení (a finanční výnosy) před zlepšováním postavení státu. Putin se dál snaží udržovat rovnováhu, jak je vidět v posledních týdnech během rozpočtových debat mezi liberály a bezpečnostními kruhy. Ale jeho patnáctileté úspěchy při vyvažování klanů se konaly v období obnovy a vzkříšení Ruska. Nyní se Putin snaží nalézt rovnováhu z pozice slabosti.

Z prostředí za zdmi Kremlu není snadné odhadnout, jak pevně Putin drží moc. Rozhodnutí o novém vedení se odehrává uvnitř Kremlu, ne mezi lidmi. Předchozí ruští lídři, od Nikity Chruščova přes Leonida Brežněva až k Jelcinovi, byli sesazeni a odsunuti stranou těmi, kdo jim stáli nejblíže. Takže se zdá být vhodné, že si nynější ruský lídr vybral oslavu narozenin daleko od Kremlu a jeho klanů.

"Putin Seeks Solitude Amid Russia's Perfect Storm is republished with permission of Stratfor."

Vytisknout