Jak vnímám komunální volby 2014?

8. 10. 2014 / Vladislav Černík

Např. Beroun (kde bydlím) měl v minulých komunálních volbách účast necelých 40%! Číslo, které nás zde provází od r. 1998. Bohužel v tomto ranku se pohybuje i volební komunální účast v celé ČR. Neznám dobré hlubší analýzy tohoto jevu a domnívám se, že snad ani neexistují. Protože se v oblasti voleb, jako člen politické strany, pohybuji cca dvě desítky let, mohu vyslovit některé své odhady, jejichž platnost bych bral pro města řádu okresních a výše.

Jako důvody možné volební neúčasti bych uvedl to, co asi řada občanů podvědomě cítí:

1) Občan (často) nevěří, že by mu "Radnice" mohla nějak (pokud možno) finančně pomoci.

2) Nedostatek prostředků (z centrálních zdrojů a i z místních příjmů) vzbuzuje v některých občanech dojem, že Radnice při jakémkoliv složení nemůže pracovat jinak, natož lépe.

3) Občan se také může domnívat, že chyby od minulých zastupitelstev jsou nemalé a je nereálné čekat nějakou (znatelnější) nápravu.

Pokládám sice tyto názory za mýty a bludy, bohužel však současně mám dojem, že establishment snaží zabetonovat status quo, který uvrhává občany do letargie, jejímž, zřetelným symptomem je volební neúčast.

Dále uvedu svůj jasný názor, který je mnohdy negován:

Komunální politika je dost úzce propojena s tou celostátní.

Je sice pravda, že v té komunální jde o ty (místní) ulice a chodníky, ale i na ně se mnohdy obcím nedostává prostředků. Na téměř všechny větší akce se musejí shánět dotace, ať již z vládních zdrojů, nebo z tzv. evropských peněz. To znamená bezpočet jednání s krajem, s ministerstvy atd. Mnohdy v horizontu významně překračující jedno čtyřleté volební období. I během něho se zpravidla 2x změní vláda a tím i jistá pravidla. A když se nestačí změnit pravidla, tak jistě na některé dotační tituly dojdou peníze.

Dalším zásadním pravidlem je, že i samospráva může činit jen to, co jí ukládá zákon a způsobem stanoveným v zákoně. Že v zákonech je spousta byrokracie (a nejen té české, ale i té evropské) je zřejmé.

Prakticky všechny dotace vyžadují (nemalou) spoluúčast, čili jednání s bankami, s dodavateli atd, atd.

A když se k tomu přidruží i občas nějaké to pochybení v práci zastupitelstva, kde jeho koaliční většina se našla v nějaké "složité" koalici, je možno vyvodit, že občan má na výše uvedené názory jisté oprávnění. Nicméně nelze se jimi nechat ovládat.

Prvým problémem, který si způsobuje občan sám, je nízká volební účast. Jednak volby pak mohou dopadnout tzv. jakkoliv (bylo by např. zajímavé, kdyby se konaly šetření korelace mezi volební účastí a třeba deštivým počasím) a jednak zastupitelé pak za sebou necítí silný tlak občanů (ten by se i během vol. období mohl soustředit na různé petice a vyvolávání místních referend), který nutil zastupitelé neustále se ohlížet i na osobní potřeby občanů. I. Švihlíková ve své úvaze pro voliče (ZDE) uvádí řadu dobrých bodů, nicméně, např. by stálo znát, zda sama dostala nějaké odpovědi na např. bod č.2: Ověřte si, kdo stranu/hnutí financuje...

Pokud jsem se sám na něco takového dotázal, tak jsem obdržel odpověď (tedy tu reprodukovatelnou před 23hodinou), že poutač či billboard byl pořízen za cenu obvyklou a financování kampaně bylo víceméně z členských příspěvků.

Nebo jinak, za časů předsedy ČSSD Paroubka /viněného za nákladnost volební kampaně) byly náklady (v celostátním součtu) ČSSD a ODS zhruba stejné, stran velkoplošné reklamy by jí odhadl 3x více u ODS.

U Ilonina desatera pro zastupitele (ZDE) např. bod č. 8. Zveřejňujte vše, co je možné. Zápisy ....

bych jen dodal, že uveřejňované zápisy z Rad a Zastupitelstev doslova přetékají body tohoto typu:

Např. Rada/Zastupitelstvo souhlasí: ...s převodem pozemku 1234/123 od A.B. k X.Y. ... ...se smlouvou se společností ABCD v předloženém znění A někdy se i dodá. ...za cenu obvyklou...

Když jsem se pídil, co vede Radnici/e k tomuto ptydepe, tak prvé, co mi bylo replikováno, bylo, že to vyplývá z legislativy na ochranu osobních údajů, ze smluvního práva, ochrany podnikání, investic, know-how a ještě řady dalších věcí...

Ta druhá část repliky pak jen dotvrzovala, že to prvé je snad každému dostatečně zřejmé. Jistě by občané mohli posléze něco změnit metodami přímé demokracie, např. referendem. J. Dientsbier zde navrhuje kvorum 250 000 občanů pro to, aby referendum bylo vůbec vyvoláno. Je to jenom pětinásobek švýcarského kvora, a dalo by se za to zvolit tak 10 senátorů.

Pokud se vrátíme k dopadům na finanční situaci u samotného občana, pak obec/město může stanovovat různé poplatky (např. parkovné, za komunální odpad, či vliv ceny v místní dopravě). Problémem je ovšem třeba vlastní bytová výstavba, ze které mají obce kvůli zadlužení obavu. Ale i zde platí, že zastupitelstva se pustí do toho, do čeho jsou soustředěně a soustavně tlačeni občany. Mohu to dokladovat tím, že např. petice spolupřiměly Zastupitelstvo k odstranění nebezpečného pozůstatku nemovitosti po firmě, která zkrachovala a tak se tento požadavek stal nevymahatelným a město převzalo tuto likvidaci na své bedra, aniž muselo ze zákona.

Po zažití (žádoucího) imperativu volební účasti je dalším úkolem k řešení, následuje výběr volební strany.

Pokusím se tedy (byť poněkud odlehčeně) demonstrovat volební nabídku drobným výběrem myšlenek z konkrétních volebních berounských komunálních subjektů, byť pod jistými kódovými označeními.

Politické hnutí těch, kteří jenom makají...jinak modročerní.

Ti např. říkají, že budou budovat chodník. Ale neupřesňují jak, zda jako uvolnění radniční funkcionáři, či ve svém volném čase, nebo si na to budou najímat nezaměstnané.

Jejich dvojka, pro kterou je Beroun domovem, by chtěla nastavit průhledná a kontrolovatelná pravidla pronájmů a správy svěřeného majetku.

Jen z toho nevyplývá, zda dotyčná ví kolik má majetku město má, resp. kolik ho městu zbylo.

A také není zřejmé, zda dotyčná kandidátka má nyní pocit, v čem a jak jsou současná radniční pravidla neprůhledná a nekontrolovatelná. Ono totiž lze vykonávat i samosprávu jen v rámci zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Modří

Asi nějak chtějí zbrzdit sjezd (nikoliv jejich stranický, ale jejich preferenční) a tak chtějí rušit některé poplatky, zvláště ty, za jejichž navyšování se bily. V Berouně pak poplatky za komunální odpad. Výpadek těchto příjmů chtějí nahradit optimalizací provozu např. městem řízených (podle nich) Technických služeb. Zajímavé ale je, že 50%-ní podíl TS (prodáno v r. 2006, kdopak to byl ve vedení berounské radnice tehdy?) vlastní SKS Kladno, kterou koupila rakouská společnost AVE, nyní také prodávaná...

A 10ti-letá smlouva s TS Beroun letos končí. Že by Modří nakonec uvažovali o vyvlastnění podílu?

Modrofialoví

se pokoušejí zaujmout své voliče top devítkou priorit, mj. např. ...Zákaz pobytu opakovaně problémovým "neberounským" občanům To ovšem bojovníky za bezpečný Beroun zaujmout. Ale já nevím, kdo bude neberounské občany třídit a dávat na jednu strany ty opakovaně problémové a na druhou ty (téměř) neproblémové? Kdo jim pak zakáže pobyt? Nějaký zplnomocněnec Berouna pro jeho bezpečnost?

Zelenomodří

na svých letácích do domovních schránek občanům mj. dodávají i toto konstatování: Ze získaných dotací jsme opravili mnoho kilometrů silnic a chodníků... (a řada dalších prohlášení v tomto duchu).

Zde jsem byl trošku na rozpacích, jak toto volební heslo chápat. Jestli doslovně, tak předesílám, že jsem nikdy neviděl žádného ze Zelenomodrých klečet na nějakém berounském chodníku s kamenickým kladívkem, ani to neviděl nikdo z mých známých. Jestli obrazně, pak dodávám, že autoři prohlášení nemají na Radnici sami 11 z 21 zastupitelů.

Přátelé zelené brány

ve svém stručnějším programu mj. říkají: Podpoříme všechny smysluplné aktivity PRO Beroun v přírodě, ... I tuto tezi lze číst tak, že sami podpoří své aktivity. Ale hlavně mám pochybnost, kde lze nalézt etalon smysluplnosti?

Zelení kozorožci

Na jejich webu lze nalézt tuto perlu: Dispozičně i architektonicky nevyhovující stánek kultury koupila berounská radnice minulý rok od jeho majitele (který se jej jistě rád konečně zbavil). Koupě stála XX milionů a ještě dalších YY bude potřeba na kompletní rekonstrukci, aby se Plzeňka alespoň vzdáleně podobala tomu, co si ve 21. století představíme pod pojmem kulturní centrum Nikdo z medií působících Berounsku (pokud je mi známo), to nijak nerozporoval.

Cena za Plzeňku (onen stánek) i odhady cen adaptací jsou přitom známy min. od května 2014, viz tamní Radniční zpravodaj.

Apropó co si "Zelení kozorožci" představují pod pojmem kulturní centrum pro 21. století? Zastánci ultratransparentnosti by to snad měli a mohli sdělit transparentněji?

Zelení

požadují ve svém programu ROVNÝ PŘÍSTUP ÚŘADŮ KE VŠEM OBČANŮM Budeme jednoznačně prosazovat TRANSPARENTNÍ OBSAZOVÁNÍ KLÍČOVÝCH POZIC NA MĚSTSKÝCH ÚŘADECH a důslednou kontrolu činnosti úředníků.  Velmi často získají úředníci neoprávněný pocit výjimečnosti a svých pozic mohou snadno zneužít ke KORUPCI. Je proto důležité úředníky neustále konfrontovat a KLÁST JIM TY SPRÁVNÉ OTÁZKY. 

Jak se budou např. úředníci kontrolovat např. při inkasování poplatků za psy, za popelnice? Kdo a jakým přístrojem přeměří transparentnost? Kdo bude ustanoven k prověřování míry správnosti otázek?

Červení

mj. chtějí: korektně informovat o stavu města Rozumný požadavek, ale jak bude realizován, na webu Berouna, v soukromých berounských denících? Jak sami k té korektnosti přispějí, když jejich web již několik let vzniká, přesněji, snad ještě nezačal vznikat? Nebo to opět necháme na ústním podání, od souseda k sousedovi?

Oranžoví

Zde jsem se domníval, abych nehodnotil své řady, že nějaké medium něco vybere, rozpitvá... Marně.

Co tedy "vhodit" do urny? Doporučil bych ty, kteří nás nejméně rozčilují, ovšem za podmínky, že za nimi stojí nejmenší podíl tunelů (i v menších městech se nějaká menší Blanka se najde) a či prodejů komunálního majetku a kteří v takových praktikách neslibují pokračovat. Dalším pomocným kriteriem je to, soustředit se na ty, kteří jsou jaksi delší dobu na pokraji zájmu medií a jejichž poutače nestojí na každém rohu a souhlasně s I. Švihlíkovou si položit otázku (ZDE):

1) Ověřte si, že za "novými hnutím" a "dynamickými tvářemi" nekandidují tváře zatraceně staré, které jen vytvořili skupiny B, C, apod. k původní politické formaci. Ne vše, co se tváří "nezávisle" a nově, takové skutečně je. (Zažila jsem si menší překvapení, když jsem si uvědomila, že ten, kdo deklaruje hluboké změny ve čtvrti, kde žiju, seděl celé roky na radnici v naprosto odporné koalici.)

Takovou informaci, zpravidla z medií nezískáte (Proč?)!

Media v předvolební tematice totiž tradičně selhávají.

Dodávám, že u nás tištěná, zvuková, televizní či internetová včetně internetových mutací těch tištěných tradičně volební publicistiku nezvládají.

Např. Berounský deník se jen tak poptal lídrů, co se jim v Berouně líbí a co ne. A co, nad to, to chtěl zaplatit, aniž by pak ovšem u takové předplacené stati uvedl, že byla placená. Čtenáři si pak mohli myslet, že ostatní subjekty jsou asi neschopné, když se o nich nic moc neobjevilo. A ostatní media také v podstatě více informací nepřinesla!

Nemyslím si, že v jiných regionech je to lepší.

Jak bych tedy očekával, že podporu voleb, vždyť je to jedna z nejdůležitějších, ne-li nejdůležitější událost roku, mají media provádět?

Media (i soukromá!) by volební informace měla brát jako věcné, ale současně také poutavé břemeno (viz výše ony perly z volebních programů), nikoliv jako ždímačku peněz.

Čili bezplatnou informaci pro čtenáře a tím i potencionální voliče. A se strukturovaným obsahem:

• představení celé kandidátky s fotografiemi
• volební program, alespoň heslovitě
• body, které se z minulého programu podařilo, či nepodařilo realizovat, a stručně proč
• hlavní akce, které zastupitelé dané strany v min. období realizovali a s kým
• hlavní body z programů politických stran, které daná strana chce podpořit a také ty, proti jejichž zavedení chce bojovat

A radnice by měly (od okresních měst) zajistit veřejné kulaté stoly se všemi v daném místě kandidujícími stranami.

A občané voliči by měli domů dostat kromě hlasovacích lístků i tabla kandidátek s volebními hesly, na to by postačil 1 list A4 na jednu!

To všechno se neděje, což asi nevyznívá pro 25 let polistopadového režimu nepříliš dobře, ale nechceme-li, aby bylo hůř, pak opravdu nezbývá než k volbám přijít.

Změna prostě začíná ve volební místnosti, již v pátek 10, 10.!

Vytisknout