Sondu brněnských a slovenských vědců vynese do stratosféry balón. Bude zkoumat, jak kosmické záření poškozuje DNA a jak ovlivňuje život ve vesmíru

10. 10. 2014

"Tento let nám poskytne cenné informace o chování nukleových kyselin v extrémních podmínkách. Ty mohou být využitelné při ochraně posádek letadel při letech přes polární oblasti, pobytech astronautů na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) nebo při dlouhodobých pilotovaných letech k vesmírným tělesům," říká prof. René Kizek z Mendelovy univerzity v Brně.

Při prvním technologickém letu, který se odehraje 12. října z letiště Spišská Nová Ves, ponese sonda do stratosféry kromě testů na poškození DNA také několik druhů bakteriálních buněk, u nichž budou vědci zkoumat jejich adaptaci na extrémní podmínky při nízkých teplotách dosahujících mínus 85 °C a tlaku blížícímu se vakuu. Právě tyto podmínky společně s vysokými energetickými nároky a požadavkem na maximální vzletovou hmotnost byly pro vědce největší výzvou: "Museli jsme zajistit konstantní podmínky pro velmi citlivá měření. Nanobiosenzory budou snímat poškození DNA pomocí karbonových kvantových teček. Tyto výsledky pak použijeme k dalšímu výzkumu látek v nebezpečném toxickém a extrémním prostředí jako modely jiných světů podobných Zemi," říká teprve 21letý Jan Zítka, který stál u zrodu vesmírného projektu.

V těle sondy jsou umístěna teplotní čidla a vyhřívací elementy pro zajištění stabilní teploty. Biosenzory zkonstruované vědci jsou unikátní právě jednoduchostí a jejich univerzálním použitím při dalších vesmírných výzkumech.

Nedělní let sondy má také dvě prvenství:

1. Poprvé se budou výsledky měření přenášet na Zem v reálném čase. První výstupy vesmírných experimentů mohou vědci na Zemi sledovat on-line díky unikátnímu počítači Julo-X vyvinutém týmem organizace SOSA.

2. Čtyři kilogramy vážící sonda bude také prvně zkonstruována 3D tiskem. Jde o nový, rychlý a jednoduchý způsob výroby stratosférické sondy.

"Spolu s výsledky měření budeme monitorovat i trasu letu sondy. Poslední fází letu sondy je její přistání, které probíhá rychlostí přesahující 30 km za hodinu. Místo jejího dopadu nemůžeme ovlivnit, zatím však pokaždé sonda dopadla na místa, kde nedošlo k jejímu poškození, například na strom nebo na pole," říká Jakub Kapuš ze SOSA. Ta zajistila podmínky pro předstartovní přípravu a také poskytla nezbytnou elektroniku pro komunikaci a řízení během letu.

Projekt "Společně do stratosféry" spolufinancovaný z OP Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013, Fondu mikroprojektů, umožnil přípravu a realizaci prvního letu pro testování biosenzoru ve stratosférických podmínkách. Projekt Laboratoře metalomiky a nanotechnologií byl vybrán v rámci studentské soutěže jako mimořádně zdařilý a proto také realizovaný k zcela samostatnému mimořádnému letu. "Získaná data nám dále pomohou v přípravě dalšího projektu pod hlavičkou Evropské kosmické agentury a dalších stratosférických letů SOSA," uzavírá prof. René Kizek.

Vytisknout