Pivem ku zdraví?

1. 8. 2014 / Pavel Gajdošík

S tím "každý" mají v České republice skoro pravdu, protože pivo u nás podle statistik konzumuje přes 90 % mužů (oproti 60 % žen) a obecně se věří, že jde o nápoj jedinečně zdravý, takže nepít ho je čirý nerozum.

Internet je také (i v angličtině) plný článků jako "Deset důvodů proč pít pivo", podle nichž rozumná spotřeba piva omezuje riziko srdečních chorob, stimuluje kreativitu, předchází cukrovce, působí proti ledvinovým kamenům, zvyšuje sebevědomí, snižuje tlak, posiluje zrak, zlepšuje imunitu a prospívá kostem.

Všechny tyto benefity byly vyjmenovány na stránkách mezinárodního magazínu o mužském zdraví i s odkazy na příslušné lékařské studie, jež měly tu blahodárnost piva potvrdit, a jinde jsem se zase více či méně odborně dočetl o tom, že pivo je bohatým zdrojem vitaminů, minerálů, proteinu, vlákniny a železa (stránky ceske-pivo.cz jej dokonce nazvaly "vitaminovým koktejlem").

Takto poučen se člověk nemůže než divit, proč čeští muži nejsou nejzdravější na světě, když ve spotřebě piva jsme světoví rekordmani a české pivo prý ta cizí přebije téměř nadpozemskou kvalitou.

Vždyť se dokonce tvrdí, že po pivu se reálně ani moc netloustne, protože půllitr obsahuje jen asi 150 kilokalorií, kdežto chlap jich za den spálí přes dva tisíce, takže dvě tři piva denně by mu pivní pupek přifukovat sama o sobě neměla.

Teorie je prostě krásná, a kdybych věřil jen jí, tak do sebe pivo taky liju každý den -- s vědomím, že pro své zdraví je pít prostě musím -- jako medicínu, byť mi nechutná.

Stačí se však porozhlédnout po pivařích kolem, aby člověk viděl, že se zdravostí piva to tak žhavé nebude.

Nadváhu nabírají -- až na vzácné výjimky -- po pivečku všichni. Pivo totiž není obzvlášť kalorické, jenže pije se tradičně až večer, kdy si napapaní extra kalorie nechtě střádáme do tuku a v hospodě se "uměřeně" konzumovat nedá (podle stránek milujipivo.cz si Češi dávají první pivo ve všední den v průměru krátce před sedmou večer a poslední, jdou-li do hospody, až před jedenáctou, protože přes den se pracuje či řídí, a tak pivo musí počkat na večer).

Hospodám pak nutně zbývá celkem málo času na pivařích něco pozdně vydělat, takže obsluha je naučená chlapům energicky nosit jedno za druhým a "stačí" se snadno neříká. Kdo si chce v hospůdce s přáteli chvíli posedět, u jednoho piva neztvrdne. To by byl v kultuře rychlého připisování čárek na účet buď podivín, anebo držgrešle.

Holt budu kolem hospůdek raději dál jen běhat (na trase jich mám hned šest), protože vysedávat pod tlakem, ať si "načárkuji" pupek, se mi chytré nejeví, a domů si pár lahváčů taky nekoupím, abych si na ten "koktejl" nezvykal.

Pivo je možná při střídmé konzumaci zdravé, ale vždy je snazší nepodléhat vůbec než být vystaven pokušení sáhnout do lednice ještě pro jedno anebo hezké číšnici odsouhlasit, ať vám přinese už páté za večer.

To raději schvácen doběhnu před hospodu, avšak vyhnu se jí velkým obloukem a domů dojdu, srkaje teplou vodu z láhve pro běžce nesené u pasu. Nebudu správný český chlap, ale čínská žena se za mne snad stydět nezačne, a až se jednou porovná zdraví mé se zdravím pivařů, měl bych mít slušnou šanci vyhrát, i když pivo je zdravější než voda, která umí jenom blbě hasit žízeň, kdežto pivo prý preventivně léčí skoro všechny možné choroby.

Vytisknout