Rusko chystá k boji rakety středního doletu

30. 7. 2014

Vztahy mezi Ruskem a USA se vyostřují. Včera západní média informovala, že administrativa prezidenta USA Baracka Obamy odeslala hlavě Ruské federace Vladimiru Putinovi dopis vyjadřující vážné znepokojení v souvislosti s porušením Rusko zavazující dvoustranné Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF Treaty) z roku 1987. V dopise se tvrdí, že "Ruská federace porušila závazky... nevyvíjet, nevyrábět a nerozmisťovat pozemní křídlaté střely s doletem od 500 do 5,5 tisíce km".

Znepokojení Washingtonu je vysvětlitelné. Autoritativní analytické struktury a vojenští experti připouštějí, že ruská armáda může již v blízké době zavést pozemní křídlaté střely s doletem 2 000 - 2 500 km. Experti předpovídají odstoupení Ruska od této smlouvy, která je prý pro Rusko nevýhodná, již v blízké době.

Údajně to umožní vyrovnat se s hrozbami, které vznikají v souvislosti s rozmisťováním amerického systému protiraketové obrany v Evropě. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jurije Balujevského mnohé země tyto rakety vyvíjejí a navíc USA již smlouvu porušily tím, že na základě druhého a třetího stupně vyvinuly mezikontinentální rakety Minuteman-2 raketové terče, které údajně jsou raketami středního doletu nového typu.

Podle tvrzení ředitele Centra analýzy strategií a technologií Ruslana Puchova se smlouva o prostředcích středního a kratšího doletu z ruského pohledu vztahuje také na americké bezpilotní prostředky Predator a Reaper.

Analytik Jurij Fedorov z Centra politických výzkumů Ruska se domnívá, že raketami středního doletu se může stát typ R-500, který může být v blízké době aplikován na raketové komplexy Iskander-M. Podle hlavy administrativy prezidenta Sergeje Ivanova tento prostředek dokáže překonat všechny existující i perspektivní systémy protiraketové obrany. Podle Fedorova byl v roce 2012 navíc vyvinut i systém Iskander-K, který je pokračováním Iskanderu-M. Používá ještě přesnější křídlaté rakety.

Je tedy možno předpokládat, že Rusko už má použitelné operačně-strategické rakety a křídlaté střely, které v případě vypovězení smlouvy může přijmout do výzbroje.

Vedoucí Centra mezinárodní bezpečnosti IMEMO Ruské akademie věd Alexej Arbatov se domnívá, že vypovězení smlouvy může mít pro Rusko negativní důsledky. Podle něj historické zkušenosti ukazují neplodnost pokusů libovolných států zajistit se na úkor porušení mezinárodních smluv. Racionální vojenská politika, rozvoj ekonomiky a řešení sociálních problémů jsou podle něj důležitější pro status velmoci, než jednostranné pokusy zvýšit bezpečnost.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.7. 2014