Jak udělat z Klause génia

30. 7. 2014 / Pavel Urban

Podle Josefa Mrázka jsou nízké platy v České republice v porovnání se zahraničím dány chybnou devizovou politikou. Zejména v devadesátých letech, kdy nízký kurz koruny umožnil "výprodej národního majetku za zlomek jeho hodnoty".

Řada velkých českých podniků ovšem zkrachovala nebo výrazně oslabila ještě předtím, než se dostaly do zahraničních rukou. Mnohým se této cti ani nedostalo. Takže ono to asi bude složitější.

Náprava tohoto stavu spočívá ve zvýšení minimální mzdy a následně i ve zvýšení mezd ve státním sektoru. Následně "stoupne obrat vnitřního obchodu i ceny a významně i odvody daní". Na konci tohoto stavu bychom měli mít, v ideálním případě, minimální mzdu ve výši 39 000 Kč, jako v Německu. Za tuto cenu si její příjemce koupí zhruba to, co dnes za 9 000 Kč. Neboť, jak bylo řečeno, ceny stoupnou. Podobně na tom bude i stát. Za co dříve platil devět milionů, za to nyní zaplatí milionů třicet devět. To mi nepřipadá jako vhodná cesta k nižšímu zadlužení státu.

Mám pocit, že ekonomie pana Mrázka představuje svět, ve kterém vyšší ceny neznamenají nutnost více platit za totéž. Svět, ve kterém jsou důležité pouze parametry výroby, protože to, co se vyrobí, se vždycky za odpovídající cenu prodá; tedy, pokud je správně nastaven devizový kurz. Takovými detaily, jako je pozice na trhu, se tím pádem vůbec není nutné zabývat. Z pozice takovéto ekonomie je snadné kritizovat nedouky, kteří na tohle dosud nepřišli.

V takovémto světě pak samozřejmě platí, že majetek automaticky znamená odpovídající zisk. Já osobně naopak zastávám názor, že kdo má velký majetek, musí být dostatečně bohatý, aby ten majetek uživil. Nebo dostatečně chytrý, aby ten majetek uživil jeho. Že to není jen bonmot by mohlo potvrdit mnoho polistopadových restituentů a rychlokvašených podnikatelů, kteří si načas pomohli k velkému majetku, ale pak o něj přišli. Aniž by je skoupila zahraniční společnost.

Historie se předělat nedá. A tak je žádoucí vzít si příklad z Němců, kteří přišli o svůj průmysl po prohrané válce (nevím které, po druhé světové válce Němci o svůj průmysl nepřišli; ale budiž) a vybudovat znovu vlastní hospodářství s velkou účastí státu. Tak bohatí, abychom takto vybudovaný majetek uživili, asi nebudeme. Budeme tedy chytří?

Pokud bude stát i toto budování vedeno lidmi, kteří jsou skutečnými odborníky dle představ pana Mrázka, pak snad bude lepší zůstat u současného stavu. Na pozadí takové odbornosti vypadá i Václav Klaus jako génius. Stejně jako každý, kdo ví, jak vzniká inflace. Nebo že zboží prodávané pod neznámou značkou na saturovaném a zaběhaném trhu má úplně jinou cenu než zboží prodávané pod značkou zavedenou, i kdyby jinak nebylo o nic horší.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 30.7. 2014