Koho volit v nadcházejících prezidentských volbách ve Spojených státech?

7. 10. 2011 / Daniel Veselý

Prezident Obama se za peníze Wall Streetu, vlivných korporací a s podporou izraelské lobby stal stejným ztroskotancem jako George W. Bush, možná ještě horším. Právní expert Jonathan Turley Obamu v souvislosti s prezidentskou licencí na zabíjení Američanů dokonce nazval " nejkatastrofičtějším prezidentem v historii USA". Pokud vezmeme v potaz kontrast očekávání vkládaných do Obamy na pozadí jeho prezidentských skutků, je to skutečně katastrofa, jež může vést třeba v takovém nukleárním Pákistánu kvůli okupaci Afghánistánu, americkým bezpilotním útokům nebo tlaku na pákistánskou armádu, aby byla v boji proti celoplanetárnímu terorismu tvrdší, až k fatálnímu scénáři. Pentagon skrze AFRICOM a bombardování Libye rozšiřuje svůj vliv v severní Africe, v Somálsku se díky aktivitám Washingtonu bezpečnostní situace výrazně zhoršuje, v Jemenu jsou vedle Jemenců na příkaz amerického prezidenta zabíjení američtí občané.

V Iráku nejspíše po oficiálním "konci války" a americké okupace zůstane podle plánu ministra obrany Leona Panetty minimálně 3 000 amerických vojáků, nehledě na soukromé kontraktory (jak by se nám asi líbilo, kdyby u nás v roce 1991 zůstalo několik tisíc sovětských vojáků -- pozn. aut.?). Ani v Afghánistánu se americké bojování nehodlá pověsit na hřebík. Vojenské síly US/NATO mají zůstat v této zubožené zemi i po roce 2014, kdy by měly afghánské vojenské a bezpečnostní síly převzít kontrolu nad zemí. Nicméně není tomu tak dávno, co Taliban zaútočil v Kábulu na americkou ambasádu a další cíle, což vedlo k domněnkám, že afghánské síly jsou skrz na skrz prolezlé talibanskými informátory -- tedy, že o jejich brzké kontrole nad zemí se nedá hovořit ani žertem.

Neutuchající vojenské angažmá a tajné operace Pentagonu až ve 120 zemích po celém globu srazí ještě hlouběji pochroumanou ekonomiku ve Státech samotných, kde míra nezaměstnanosti a chudoby zaznamenává rekordy. Impérium nahlodané uvnitř kolem sebe delirantně mrská chapadly a kráčí stále, ba kluše ke svému nevyhnutelnému kolapsu, stejně jako ostatní impéria známých lidských dějin. Na místě jsou podložené obavy, že toto zhroucení bude mít ohromný dopad na ostatní země, které také skončí ruku v ruce v ječícím Maelströmu.

Podíváme-li se na prezidentské kandidáty Republikánské strany, nicota je ještě o skok blíž, zvláště když v Republikánské straně na síle získalo ultrakonzervativní hnutí Tea Party. Jsou to figury žijící v nějakém podivném autismu; vesměs jsou to popírači lidského vlivu na globální oteplování, popírači lidské evoluce, zarytí nepřátelé imigrantů (Ron Paul rovněž) a dalších menšin, odpůrci potratů a výzkumu kmenových buněk, stoupenci volného trhu a sveřepí kritici státu. Sarah Palin svou kandidaturu na prezidentku raději stáhla; ono je těžké zastávat nejvyšší mocenský post na světě, když nedokážete vyjmenovat ani jedny noviny, které čtete a když nevíte, že Afrika je kontinent. Úplně mě mrazí v zádech při pomyšlení, že by tato osoba mohla mít u sebe jaderný kufřík s kódy. Kongresmanka Michele Bachmann -- to je Sarah Palin v bleděmodrém. Ta pro změnu nedávno vyjádřila obavy z růstu Sovětského svazu, který měl údajně ohrožovat Spojené státy, ačkoliv mezi námi tato velmoc už 20 let není. Byznysmen a bývalý guvernér Mitt Romney chce být drsný na Čínu a shovívavý ke korporacím poté, co prohlásil: "Korporace jsou lidé, můj příteli, samozřejmě, že jsou!" A konečně texaský guvernér Rick Perry, kterého hřeje u srdce hlasitý potlesk za to, že během výkonu své funkce nechal popravit 234 odsouzenců na smrt. Perry by nejradši poslal americké vojáky do Mexika, kde by měli bojovat ve válce proti drogám, přestože již krvácejí na dalších frontách nehledě na desítky tisíc obětí této války, která je rozdmýchávána takzvaným Plánem Mexiko a štědrým přísunem amerických zbraní.

Existuje tedy alternativa vůči volbě z těchto dvou zel? Volební kampaň má celkem stát dvě miliardy dolarů. Přestože kandidáti obou partají voličům slíbí hory doly, nic podstatného se na tomto dysfunkčním systému nezmění. Tento demokratický deficit spočívá ve volbě kandidátů jedné strany, jež má dvě nepatrně rozdílné frakce -- demokratickou a republikánskou. S mírou nadsázky lze říct, že jde víceméně o diktátorský systém, jelikož možná nebudou moci volit miliony lidí. Tento klaunský systém je mrtev, což mohou naznačit i aktivity sílícího hnutí Occupy Wall Street (OWS), jež sice skutečnou systémovou změnu nepředstavuje, avšak mohlo by být jakousi jiskrou, která by přerostla v požár.

Vytisknout